Martha
Martha
Režie:
Rainer Werner FassbinderScénář:
Rainer Werner FassbinderKamera:
Michael BallhausHrají:
Margit Carstensen, Karlheinz Böhm, Barbara Valentin, Peter Chatel, Adrian Hoven, Günter Lamprecht, Peter Berling, Ingrid Caven, Kurt Raab, El Hedi ben Salem (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Štúdia patologického vzťahu medzi dominantným mužom a submisívnou ženou. Martha je tridsiatnička, žije s rodičmi a všetok svoj čas venuje práci knihovničky. Po otcovej smrti sa ujme starostlivosti o panovačnú matku a odmietne kvôli nej ponuku na sobáš so svojím šéfom. Situácia sa postupne vyhrocuje, matka je stále agresívnejšia a zdá sa, že ju baví dcéru ponižovať. Martha sa preto rozhodne osamostatniť a vydá sa za Helmuta. Avšak Helmut je v skutočnosti surový tyran. Martha si spočiatku myslí, že prejavy despotizmu, fyzické i psychické ponižovanie patria k manželstvu. Keď však Helmut podá v jej mene výpoveď, umiestni matku do ústavu a Marthu uvrhne do domáceho väzenia, je jasné, že ide o vzťah tyrana a obete. Ale čo ak je Martha obeťou z vlastnej vôle a vydáva sa do rúk tyrana dobrovoľne? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
OMG, Karlheinz Böhm je strašlivý zvíře, navenek učesán a uhlazen jako Karel Kopfrkingl a zevnitř stejně šílený a prožraný temnotou. Tato ostrá kritika společnosti a studie míry snášenlivosti v lásce/nelásce postupně prorůstá do psychothrillerové jízdy, za kterou by se nemuseli stydět ani americké produkce. Svým obsahem připomíná Martha i ženskou verzi Fassbinderova Proč posedl amok pana R. P.S.: Boží kamerový prvek při scéně prvního setkání obou hlavních protagonistů. ()
Môj druhý Fassbinderov film, takže ešte nemám s čím porovnávať. Veľmi jemne a presne psychologicky rozpitvané postavy, ktoré sú mierne preexponované, majú rovnaké túžby ako my, reálni ľudia (dôraz je kladený na tie zvrátené) a chovajú sa podľa pravidiel, ktoré im boli zafixované nesprávnou výchovou, čo je aj základné posolstvo filmu. Množstvo výjavov a dialógov dostáva v priebehu deja svoj význam. Fassbinder často používa zábery postáv v zrkadle interiéru domu, ktorý nikdy nevidíme zvonka, aby sme sa viac vcítili do Marthinej kože. Martha vystrieda teror zo strany matky iba novou formou a to manželom, ktorého si vybrala sama, čím dostáva jej psychologický profil nový, menej súcitiaci význam zo strany diváka. Mačka, o ktorú sa začala starať, predstavuje túžbu po chýbajúcom dieťati. Záverečný záber zatváracieho sa výťahu symbolizuje klaustrofóbnosť prostredia, v ktorom svojim spôsobom dobrovolne žije ako vo väzení. Veľmi kvalitný, zároveň ale veľmi nepríjemný film. ()
...uživatel MORION se mýlí - film je jedním ze zakladatelských činů postmoderní filmařiny - neústrojnost, přehnanost výkonů, "nepřesvědčivost" záběrů - jde o zpochybnění toho, co jsme byli zvyklí (a stále jsme) pokládat za "dobrý film". Je to snad lineárně odvyprávený vyrovnaný nyvý příběh a la Hollywood? A proč? Tahle úchylárna od Fassbindera mě z kompletu z Levných knih dostala vedle Třetí generace nejvíc. Neviděné záběry kamery byly to první, čeho jsem si po křeči Carstensen všiml. Carstensen pro Fassbindera natočila i děsivější zrůdy, ale její sebekarikatura zde je všeovládající. A usměvavý Peeping Tom / Franz Josef Sissi jí v děsivosti směle sekunduje... Německá hnusnost v bravurní vizionářské podobě. ()
V chladně strohém sledu tichých a mnohdy až bezcitně nesnesitelně dlouhých záběrů sledujeme zvláštní svět, kde jsou mocenské role nezvratně rozděleny. Submisivní Martha utíká z dosahu despotické matky do náručí Helmuta. Zdá se ale, že ve společnosti, ve které se Martha pohybuje, platí pro manželství jiné zákony a domácí násilí je na denním pořádku. Brzo tato pravidla začnou platit i pro svazek Marthy a Helmuta, který je v týrání své ženy velmi vynalézavý. Když se hlavní hrdinka odhodlá k ráznému řešení, osud s ní naloží jinak. ()
Další skvělé drama, velikého psychologa. Fassbinder se tentokrát nevydává cestou realismu, ale právě naopak. Jeho postavy zde pronášejí něco, co by se působí jako nepřímá řeč dialogů uložených v něčím podvědomí. Jednotlivé repliky spíše shrnují postoje jednotlivých postav, než aby se snažili o realistický dojem. Herci pak kladou na tyto repliky až divadelní důraz. Špatně se to popisuje, pro pochopení je nutno vidět. Každopádně se jedná o skvělé drama o ženě, jejiíž submisivita a touha být ve všem zadobře jí táhne nejkratší cestou do pekel. ()
Reklama