Reklama

Reklama

Nákupčí peří

  • Jugoslávie Skupljači perja (více)

Obsahy(1)

Jugoslávský barevný film Nákupčí peří režiséra Aleksandra Petroviče je nesporně nejvýznamnějším činem a mezinárodně nejúspěšnějším dílem jugoslávské kinematografie posledních let. Vypráví baladický milostný příběh z jugoslávské Vojvodiny, z kraje, v němž žije pohromadě zcela nezvyklá směsice národností. Vedle Srbů, Slovinců, Rumunů a Maďarů je zde i velké množství Cikánů. A právě ti jsou hrdiny Petrovičova filmu. Jejich primitivní způsob života, v němž se melancholická romantičnost podivně snoubí s drsností všedních životních situací a projevů, dává barvitý podklad filmového díla, ve své sugestivnosti patrně neopakovatelného. Pro tyto kvality získal film Nákupčí peří Velkou speciální cenu (Grand Prix Spécial) a Cenu mezinárodní filmové kritiky na MFF v Cannes 1967. Na XIV. Festivalu jugoslávských filmů v PULE 1967 získal film Velkou zlatou Arénu, jeho režisér Zlatou Arénu, herec Baťa Živojinovič Zlatou Arénu za herecký výkon ještě v dalších dvou filmech, herec Bekim Fehmiu Stříbrnou Arénu, Tomislav Pinter získal za kameru Cenu za nejlepší fotografii. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

garmon 

všechny recenze uživatele

Překvapivě technicky nedokonalý (skript!!!) film, značně iritující a ...realistický. Žádné barevné ...jdou do nebe anebo tak něco se tu nekoná. Ani Růžové sny nejsou dost festovní. Tohle je opravdu bída uprostřed rozbahněné Vojvodiny v zimě a jí se přizpůsobivší nepřizpůsobiví. Skvělý Fehmiu; Belmondo by si s ním nezadal. ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

O Nákupčím peří se často píše, že je realistický. Ve skutečnosti není o nic realističtější než Šulíkův Cikán nebo Fliegaufův Je to jen vítr; pouze své cikány zobrazuje jinak, než jsme zvyklí, a to v nás vyvolává dojem zvýšené autenticity. V době politické korektnosti se jeví jako nezbytné uvažovat o podobných filmech v intencích „pozitivního“ (nebo naopak negativního) zobrazování minorit, což obvykle vede k dlouhým a často emotivním debatám. Nákupčí peří ovšem nezná politickou korektnost, a tak k cikánům přistupuje zcela bez předsudků – neváhá je spojit se všemi stereotypními vlastnostmi, které by nás mohly napadnout (krádeže, obecné sklony ke kriminalitě, impulzivnost, bujarost…), a zároveň se do nich naplno a láskyplně ponořit tak, až v nich sami nacházíme cosi neodbytně svůdného, lidského, pochopitelného, ale také smutného. Jde dle mého o vzácný případ filmu, který si neuvědomuje vlastní problematičnost, a proto ani nemůže být nařčen z jakékoli manipulace. Neukazuje sice věci realisticky, tedy „jaké doopravdy jsou“, ale jeho stylizace je zkrátka bezelstná. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Petrovič si povedal, že hlavnou postavou filmu z rómskej osady bude tamojší najväčší debil. Našťastie ho Bekim Fehmiu stvárňuje vierohodne, a tak sa z filmu nikdy nestane paródia na život v osade. Mimochodom mi trochu pripomenul Belmonda v Na konci s dychom. Bora na čo siahne, to dopadne zle a tak je celkom predvídateľné, kam sa bude príbeh uberať. Máme tu kombináciu vtipných momentov typu running jokeu s televízorom a drastickými dramatickými scénami typu bitky mladého dievčaťa a tento prístup nemusí sadnúť každému. Prečo patria Nakupovači peria medzi vrchol vtedajšej vlny juhoslovanského filmu v rámci silnej konkurencie úplne nechápem, každopádne nejde o žiadnu nudu, stále sa niečo deje, nech je to vtipné, dramatické, alebo až nepríjemné na sledovanie. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Náhled do nitra cikánské komunity působí zpočátku bezstarostně a nevinně, později ale zpoza grotesknost postav a situací vystupují stále výraznější sociálně kritické prvky. Obchodování s čímkoliv, hazard, zastavování majeku, nestřídmé pití a agresivita. Pomoc je zaštítěna vlastním prospěchem a i ta ústřední láska se zdá být pouze jednostranná. Petrovič neromantizuje, přesto dští z reality zabláceného venkova s houfy bělostných hus specifická poetika. ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Realistický vhled do drsného života Romů, natočený v oblasti Vojvodina, se po oceněních v Cannes, další nominaci na Oscara a prodeji do desítek zemí stal úspěchem Petrovićova objektivizovaného, přesto plnohodnotně zaníceného autorského pojetí, v němž tentokrát (spíše posmutnělé) cikánské písně doprovází epizody vzájemných svárů, podvodů, soupeření, vztahů i odplat a namísto spíše bezstarostné, idealizovanější atmosféry pozdějších Kusturicových „cikánských“ filmů v příběhu dominují kontrasty temperamentu a existenciální tíže skutečných životních podmínek, spontánnosti povah, vedoucích přes vášeň k násilí a tragédiím. Figurou, na kterou se soustředí pozornost, je přitom podvodný zkupovatel peří Bora (Bekim Fehmiu), jenž odolává místním konfliktům i policii a svým (belmondovským) šarmem získává srdce dívky Tisy, ačkoliv je sám ve svazku se starší zpěvačkou Lenče. Syrový a narativně rozvolněný vývoj přitom zahrnuje i střet s bílou civilizací, když se Tisa snaží dostat do Bělehradu (a je cestou zneužita a bezohledně pohozena cizími řidiči dodávky). Hodnotu, jež má viditelně i dokumentaristický ráz, stvrzuje pak závěr snímku, kde srbští policisté ve vsi pátrají po zmizelém Borovi a do popředí se dostávají autentické záběry místních lidí. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (2)

  • Členové Jugoslávské sekce Akademie filmového umění a věd film v roce 1996 zvolili druhým nejlepším srbským filmem za období 1947-1995. (džanik)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno