K zemi hleď!

Moc nevím, jak se k tomuhle filmu postavit, čili moje hodnocení je ryze osobní a vyjadřuje zejména míru toho, jak moc mě tenhle film vlastně nasral. Miluju satiru, ale u žádné jsem nebyl takhle vytočený. Don't Look Up je vlastně tvořený pouze ze scén, které ve filmech nejvíc nenávidím - osoba A je totální debil, osoba B je inteligentní. Osoba A má veškerou moc. Osoba B nemá žádnou moc. Osoba B se snaží přesvědčit osobu A o něčem. Osoba A využívá svou idiocii a moc k tomu, aby udělala osobě B ze života peklo. A takhle je to pořád, i protože málokterý film má těch totálních debilů v sobě tolik. Nasrat je asi přesně to, co film z velké části chtěl, ale já na tohle nepotřebuju koukat. Já moc dobře vím, jak tenhle svět funguje, a to že na to pak koukám ve filmu v téhle mírně nadsazené ale přesto vlastně zcela reálné podobě, mě rozhodně nepobaví, protože to, co ten film zobrazuje a kritizuje, mě vlastně trápí nejvíc na světě a jsem z toho v konstantní depresi a zasahuje to do v podstatě všech oborů lidské činnosti. Takže ačkoliv je tenhle snímek udělaný výborně, vůbec na mě nefunguje jako komediální sci-fi, ale jako existencionální drama, které je ale natočené jako strašná kravina. Takže nevím, co si z toho mám vlastně odnést. Filmu si vážím a zároveň bych byl radši, kdyby vůbec nebyl (resp. kdyby ani nemusel vzniknout). Reálně jsem se zasmál až na konci při útoku bronteroka. Do té doby to bylo vlastně pouze o skřípání zubů a schovávání hlavy do polštáře. (04.01.2022)

Jeden z nejočekávanějších filmů roku, přišel až v jeho závěru, ale stál za to. Herecký dream team ve filmu, který na vážné věci (zničení naší planety ) ukazuje mimořadné přesným satiristickým způsobem, to co devastuje celou naší společnost, populismus, povrchnost, hamižnost, rozdělování společnosti. Všechno přesně vtipně, vystížně a naprosto originálním filmovým jazykem, se suverenní kamerou, režií, střihem i hudební složkou. K hercům nemám jedinou výhradu, palce nahoru platí absolutně pro všechny. (25.12.2021)

V posledních dvou letech si říkám, že dělat satiru musí být dost těžký, když ji realita často i předbíhá. Don't look up se ale velmi vkusně podařilo vysmát se dnešní době, ať už si to aplikujeme na cokoliv ze seznamu toho, co se teď děje. Všem, co si přečetli obsazení, je asi jasný, že herecky to bude při nejmenším v pořádku. DiCapriovu "sucharskou" roli jsem vyloženě potřebovala a ženy kolem něho mi ve většině sedly ještě o něco víc, než obvykle. Pro mě je to jeden z těch filmů, co vám vyloženě zlepší chuť a vy mu s radostí po sérii čtyřek napálíte pětku, protože tam konečně není žádné ALE. (20.03.2022)

Co k tomu říct? Poprvé když jsem viděl plakát k filmu s hlavním protagonistou Leonardem, jakožto i jedním z ekolídrů dnešní doby v mém oblíbeném žánru katastrofických filmů, zajásal jsem zvědavostí. Po prvních pár minutách jsem si ale uvědomil, jak na tenkém ledě se tento žánr pohybuje a člověk na to musí být dost uvědomělý, aby si to mohl užít a musím říct, že podání v tomto žánru je to velice těžké. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na film Mars útočí! (1996) , který s tímto v mnohém spojuje a to jak naivním chováním prezidenta USA, tak i celkovou ironií lidstva na blížící se nebezpečenství, ale také hvězdným obsazením. Tedy až na výrazný rozdíl, že K zemi hleď! je mnohem lépe propracovanější v detailech a v podstatě je to takovým obrazem dnešního světa, kdy hlavní roli hrají masmédia, které v mnohém ovládají sociopati a jiní zvláštní tvorové a zneužívají lidské naivity pro svůj vlastní prospěch. Osobně, ale stále doufám, že takto bychom jako lidstvo nedopadli, i proto mi tento žoviální styl ironické satiry byl spíše proti srsti a stěží jsem to dokoukal do konce. Můžu říct, že mi komedie v katastrofických filmech nevadí (Armageddon (1998), Den nezávislosti (1996)), ale asi ta nečinnost a laxnost bohužel v tomto žánru ano. I proto již nyní netrpělivě vyhlížím Moonfall (2022). (19.01.2022)

Soustava parabolických zrcadel nastavená proti zabijácké kometě složené z toxických prvků jako ignorantství, povrchnost, hamižnost či politizace. A za ní fascinující ohon plný falešných proroků a samozvaného mesiášství. Ne ne, na tohle nám Bruce Willis za tónů Aerosmith stačit nebude.. Škoda jen, že to časem krystalizovalo na klasický souboj uvědomělých oslů s tupými slony a že přemrštěnost některých humorných momentů sebrala možnost drtivějšího impactu a já každou vteřinou čekal živý vstup zprávaře Willa Ferrella.. (30.12.2021)