Kapesné

Truffaut o dětství. Bere to od novorozenců přes caparty až po menší i větší školáky, chvílemi dramatický, jindy lehce komediální, jen nakonec nechá chvíli řečnit jednoho z dospělých hrdinů (asi aby i těm pomalejším došlo, co tím chtěl autor říci). Děti byly vybrány skvěle, většina jich vystupuje pod vlastními jmény, takže by mne opravdu zajímalo, do jaké míry se jelo podle scénáře a nakolik to byla improvizace na dané téma. Protože děti se opravdu chovají jako děti, ne jako to, jak jsou ve filmech běžně zobrazovány. A v tom je tady hlavní síla. (04.10.2009)

Kéž by dospělí uměli hrát jako děti. A kéž by všichni režiséři uměli točit jako Truffaut. Pohled na svět obyčejných dětí s obyčejnými problémy nám dává tento neobyčejný film. Příběh je sice o dětech, ale jejich peripetie mají mnoho paraler ve světě dospělých. Některé dětské příhody jsou veselé, některé spíše melancholické, ale všechny jsou nesmírně poutavé. Truffaut se také dotýká tématu týrání dětí, ale nijak tím citově nevydírá a vše zapadá do většího celku. Vrcholem filmu pro mě byla scéna z kina - dvě dívky, dva clapci, jeden nesmělý, druhý zkušený. Hodně se mi líbí takézvuková stránka filmu; francouzštině sice nerozumím ani zbla, ale strašně pěkně se mi poslouchá. (04.12.2008)

Kapesné je neuvěřitelně milý a pohodový film. Francois Truffaut jen tak pozoruje děti jak si hrají, učí se nebo jsou jen samy doma. Svou práci zvládá natolik dobře, že si může dovolit vypustit nějakou souvislou dějovou linku, která by nás prováděla celým filmem, a přesto film ani na okamžik neztrácí tempo. Od rozzářených dětských tváří kamera přejíždí přes fasády domů, maminky svým dětem kupují na večeři bagety, ve škole se zrovna probírá Moliérův Lakomec, a Truffaut nikoho nenechává na pochybách, kde že se to jeho film vlastně odehrává. Ale nebyl by to on, aby se spokojil pouze s jednou stranou mince. Děti mají také problémy. Někdy jen ty zcela přirozené, ale někdy je to mnohem vážnější. Normálně by mě ta moralistická pasáž ohledně toho klučiny (novodobého francouzského Olivera Twista) přišla dost samoúčelná, ale když on to Truffaut přes pana učitele vyslovil tak působivě a osobitě, že i to skvěle zapadlo do celkového kontextu. (03.12.2008)

No, já bych to zase tolik neopěvoval. Určitou výpovědní hodnotu to určitě má, ale úplně zde chybí nějaký děj; scén, které by ve mně vyvolaly smích tu bylo taky zoufale málo a práce s dětmi mi přišla lepší třeba i ve filmu S tebou mě baví svět. Všechno by se dalo tak nějak vzít, až na 2 "drobnůstky"; tu tupou scénu, kdy z okna x-patrového paneláku spadlo dítě na zem a nic se mu nestalo a také chvíli, kdy učitel vypráví dětem o věcech, kterým v tomto věku můžou sotva rozumět a ještě ho pozorně poslouchají a ani se nebaví (to by musel narazit na zatraceně inteligentní a hodné děti; ale co já vím, třeba jsou ty francouzské jinačí než české ;-)). Je to sice teprv moje první setkání s tímto režisérem, ale jsem docela zklamanej; 3* jsou tak akorát. (02.12.2008)

Musím říct, že Kapesné mi na první zhlédnutí úplně nesedlo. Celý film se rozpadl do několika scének (některých více úspěšných, některých méně) a závěrečná řeč pana učitele, která by to celé měla sjednotit, mi přišla příliš násilná. Scéna s dítětem, kocourkem a oknem patřila k těm nejsilnějším, zamčené hladové děvče zas bylo vyloženě originální a ukázalo na klasické vnímání světa dětskýma očima, kterému okolí uvěří, aniž by danou situaci hlouběji analyzovalo. PS: Viděno na MGM a český dabing byl NAPROTO příšerný. (20.04.2014)