Žena od vedle

Když se láska změní v sebedestruktivní posedlost, tak balancování na téměř nulové hranici mezi zkázou a spásou je vyčerpávajícím utrpením. Kdo nezažil, nemůže pochopit. Vysvětlit natož pomoci nedokáže nikdo. Ani čas už nehojí a ani řešení „sejde z očí, sejde z mysli“ nezabírá. Pak zbývá jen jediné východisko... Truffaut opět prokázal svůj mistrovský um ve vyprávění. Svému oblíbenému tématu komplikovaného, extrémního milostného vztahu se věnuje subtilně, bez žádných spektáklů a výsledek je výrazně pronikavý a citelně reálný. (26.09.2011)

Brilantní studie sebedestruktivní lásky dvou milenců, kteří nedokázali být ani spolu, ani bez sebe. Už úvodní záběry naznačují blížící se tragédii, ke které se skrz jednoduchý, ale rafinovaně podaný příběh prokousáváme. Truffaut se na oba hlavní hrdiny dívá s odstupem, nehodnotí jejich jednání, jen zaznamenává. Fascinující drama s výtečnou dvojící Fanny Ardant - Gérard Depardieu. (22.01.2007)

Ačkoli si myslím, že to je veskrze dobrý film, subjektivně mě bohužel příliš neoslovil. Obsazení mi bylo nesympatické (Gérarda Depardieu jsem nikdy moc nemusel a Fanny Ardant mi prostě jen přijde pro svou roli nehezká; ani zbytek obsazení mě nijak neoslovil a připomněl mi filmy Woodyho Allena ze stejné éry, které jsou podobně obsazené samými ošklivými herci v příšerných účesech, brýlích i kostýmech) a námět mi obecně přijde velmi banální. Při sledování snímku jsem tak trochu netrpělivě vyhlížel závěr, který ve mně nakonec ani v podstatě nevyvolal žádné emoce - těžko litovat postavy, k nimž si člověk v předchozích minutách sympatie nenašel. (17.06.2018)

O Truffautovi pořád někde čtu, jak patřil mezi ty NEJ NEJ NEJ režiséry Francie a že jeho filmy jsou jeden kultovní kousek vedle druhýho. Řikal jsem si, že bych se taky na nějakej ten jeho "kultovní" film mohl podívat. Zatim jsem viděl akorát 451°Fahrneheita. No takže vybral jsem si Ženu od vedle a to hlavně kvůli účasti mýho oblíbence Gérarda Depardieu. Začátek vypadal docela slibně, ale postupně se děj filmu smrskne na to, že Gérard Depardieu souloží s nějakou divnou madam, která mu pokaždý řekne, že už s nim souložit nebude, ale souloží s nim pořád znovu a znovu. V podstatě se z toho pro mě stalo akorát čekání na to, jak to teda nakonec vlastně dopadne. A dopadlo to více méně tak, jak jsem očekával. (16.04.2017)

Syžet i scénář ŽENY budí dojem, že Truffaut se snaží filmem odreagovat a zvládnout některá vlastní životní traumata. Jádro jejího námětu nemá daleko do plytkosti. Protiváhou této tendence je režisérovo úsilí o získání kvality navíc kultivovaným vyprávěním, důvtipnou modelací fabulace a následně i scénáře a především špičkovým hereckým obsazením v hlavních rolích. I v tzv. lepších vrstvách bují vášně a city, které jsou pro jejich nositele nezvládnutelné. Tichost a jemnost jednoho i druhého má skončit společnou úspěšnou revoltou. Namísto toho nastupuje zoufalá rezignace na život. A vztahy zničené dvěma dalším lidem, kteří se neprovinili ničím než tím, že se stali partnery obou sebevrahů. I intimní sféra může být tematickým zdrojem velkého uměleckého činu. A těch není nikdy dost. (02.12.2007)