Uličníci

Uličníci jsou nejpoetičtějším Truffautovým filmovým výtvorem, jeho charakteristický vyprávěcí styl potřeboval nabrat zkušenosti. Uličníci jsou jeho počátkem a forma zpracování se již zaměřuje na zachycení intimní nálady. Vložené symboly nevyčnívají, ani nenarušují poetické prostředí prosluněného letního času. Středem zájmu je Bernadette (půvabná Bernadette Lafont), bezstarostná mladá místní kráska v romantickém opojení života. Doplněním zájmu je Gérard (příjemný Gérard Blain), mladý tělocvikář, zdatný horolezec a vášnivý milenec. Pozorovaní zprostředkovává pětice nezbedných kamarádů ze školních lavic (Alain Baldy, Robert Bulle, Henri Demaegdt, Dimitri Moretti a Daniel Ricaulx), škodolibí ve svých dětských hrách a neuvědomělé celoplošné zamilovanosti přirozené krásy. Klukovské rozdychtění se nepopírá. Sluneční svit doprovází hlas vypravěče (Michel François). Uličníci jsou slušivým počinem z počátku filmařské kariéry slavného a obdivovaného muže. Příjemně osvěžující poetismus! (30.04.2018)

YouTube/// Obsazení 6/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 2/10/// +žánr romantická komedie, věrný své době -kvalita obrazu a technické problémy při sledování (ale za to film nemůže) ///Docela poutavý snímek, který mě skutečně zaujal, pobavil a občas jsem se i pousmál. Vysoké hodnocení film chápu, u mě jej však sráži stáří filmu, ale snad ho někdy uvedou v TV, abych si ho pořádně vychutnal./// Celkem 58%/// (26.10.2006)

Minipoviedka o ranných láskach a veku dávno stratenom vo víre času. Vo farbe to má ešte len tú správnu romantickú atmosféru. Bezstarostnosť, chlapčenské zábavky a vizuálna poézia o kráse vysneného ženského ideálu (nenadarmo pripomína Bernadette optikou detí princeznú a jej priateľ draka, ktorý im stojí v ceste). 80% (05.12.2014)

Film je sice oslava mládí a lásky, ale dovolím si tvrdit, že krom scény, kdy jsou kluci v amfiteatru a střílejí po sobě (a následně padají k zemi), film nenabízí naprosto nic zajímavého. Je to sice příjemné zamyšlení nad dětským nepochopením principů dospělého světa, ale zpracování se pohybuje někde na pomezí českého bylo nás pět a domácího videa... I když je to Truffaut, tak nedokážu dát víc :-( (17.10.2004)

Rozlietavé, kruto hravé dotyky šibalského chlapčenstva zafúľaných bitkárskych nohavíc s prebúdzajúcim sa záujmom o dievčatá. Vlastne o jedno krásne, veselé dievča, uháňajúce kamsi na bicykli s vlajúcou sukňou, pod ktorou určite nič nemá. Partia uličníkov vymýšľa rôzne zlovoľné kúsky, len aby upútali usmievavú, zaľúbenú devu. Čiernobiely rozpohybovaný obraz, priliehavá hudba, rýchle sprievodné slovo a filmárska hravosť sú cítiť z tohto Truffautovho raného krátkeho filmu. Dýcha prirodzenosťou vykreslenia nenapudrovaného detstva, stretávajúceho sa s radosťou i krutosťou života. Scéna, ktorá ma odrovnala: po ulici kráča muž stredných rokov, oproti nemu idúci mladý muž s cigaretou v ústach ho poprosí o oheň. Muž na neho vyvalí oči a nahnevane vykríkne: "Nie! Ja oheň zásadne nerozdávam!" (21.07.2005)