Americká noc

Sympatický snímek, kterému ale chybí jakási vnitřní konzistence a kontinuita. Truffaut před nás vrší více či méně povedené scény ovšem bez větší provázanosti, díky čemuž mě Americká noc nikdy nedokázala plně strhnout. Za zmínku pak stojí pohledné herečky v hlavních i vedlejších rolích a boží scéna s kočkou. 70%. (02.12.2011)

Nenapadá mě přesnější výraz než „hemžení“. Neustálé hemžení lidí, kteří žijí filmem, lidí, kteří žijí ve filmu. Scházejí se a rozcházejí, domlouvají a dohadují, pomlouvají a chválí. Jsou roztomilí, směšní i nešikovní. Jsou obyčejní a přesto je na nich něco zvláštního, něco, co jim dodává punc jedinečnosti. Jsou jací jsou, žádná z jejich chyb mi nevzala touhu být členem stejné rodiny, dělat stejně marnivou práci. Milovat film. ___ Americká noc se léty vychvalování mezi cinefily propracovala do pozice „opovažte se ho nemilovat“ filmu, přitom k oslovení diváka sama používá nanejvýš nenucených prostředků. Truffaut si svých diváků, hýčká, nikdy se nesníží k vykonstruované hře na city. Proto všechny ty mikropříběhy mohou na někoho působit neučesaně, některé dokonce zbytečně. Mě svou pestrostí bavily a po dlouhé době jsem si u nějakého filmu přál, aby trval déle. Otázkou je, jste-li nutně odsouzeni do role zachmuřeného pozorovatele, když vás bavit nebudou (jako manželka produkčního, pletoucí uprostřed všeho vzruchu nevzrušeně svetry)? Ukojí vaši touhu po vyšším umění scénář, protkaný v druhém plánu nádhernými odkazy na slavné tvůrce? ___ Muset si v rámci filmů o filmu vybrat mezi propracovanějším, cyničtějším, ale hůře stravitelným Hráčem Roberta Altmana a Americkou nocí, už jen za vizualizací Ferrandovy vzpomínky na promyšlenou krádež fotosek Občana Kanea (který údajně změnil Truffautův život) dám přednost filmu, u nějž jsem ani okamžik nezapochyboval, že vnikal s radostí a pro radost. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Jeanne (18.12.2008)

Americká noc musí potěšit snad každého milovníka filmového umění a filmů minulého století. S lehkým nadhledem, mírně dokumentárním nádechem a zároveň s obrovskou vášní pro věc nabízí spleť různých situací, které běžně vznikají či mohou vzniknout při natáčení filmu. Vše pod vedením režiséra je zde sehrané natolik civilně, až má člověk pocit, jakoby sledoval autentický dokument, což mě vedle náhledu pod pokličku filmařské kuchyně dostalo nejvíc. Dvouhodinová pocta filmovému řemeslu v podání Françoise Truffauta možná nemá souvislejší příběh, spíše rozehrává spoustu epizodních linek slepených do jednoho celku v podobě natáčení filmu, ale ve všech scénách je natolik propracovaná, že to vůbec nevadí, a současně je ve všech scénách natolik fascinující, že bych se klidně vydržel dívat i dvakrát tolik dlouho.. už jen na toho slavného pana režiséra francouzské nové vlny v akci, který narozdíl od některých svých kolegů pochopil, že film má sloužit i pro diváka, nejen pro kritiky, analytiky a jiné intelektuální skupiny. Ač Americká noc představuje zrovna jeden z těch nádherných kousků, u něhož si na své může přijít prakticky jakýkoliv divák. Při kostýmové scéně se svíčkou bude pak dozajista potěšen i nejeden milovník hudby a výtvarné poezie. 95% (12.12.2020)

Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. (25.09.2020)

Tady to žije! :-) Geniální film. Má velká láska. Nabité od začátku do konce, každý detail přepečlivě promyšlen (jak taky jinak - u Truffauta), úžasná a skvěle podkreslující hudba. Ideální film k odpočinku, když potřebuji na chvíli "vypnout" a nic nedělat, ani moc nepřemýšlet, zárověň ale mám chuť na nějaký artový film. Vlastně, na tento film mám chuť v podstatě pořád. ;) A paradoxně mě i stále nutí k přemýšlení. :-D Což mi ale vůůbec nevadí, ba naopak. Docela by mne zajímal i ten "film ve filmu", tedy "Představuji vám Pamelu". Škoda, že ho Truffaut taky nenatočil. :-( :-) Mimochodem - absolutně miluju kostýmovou scénu se svíčkou, a to včetně hudebního motivu. I ty střihy na Truffauta + "cvrkot" okolo jsou prostě nepopsatelné. Pro tu scénu bych třeba do horoucích pekel šla... :-D Miluju tento film s každým dalším shlédnutím víc a víc. (03.07.2009)