Bullet Ballet

Osobně nevím, co je na tomto filmu tak zvláštního (v tomto případě by to podle všeho mělo znamená 'skvělého'), krom toho, že jsem měl při tak krátkém filmu pocit, jako bych se na něj díval 3 hodiny, během kterých jsem netrpělivě čekal, kdy už to utrpení nudného scénáře budu mít za sebou. Další "zvláštností" tohoto filmu bude bezpochyby MIZERNÉ technické zpracování, černobílý obraz si do huby neberu, od zvuku... přes střih... až po otřesnou kameru (úmysl/neúmysl, pořád úplně mimo a na poblití... ruční kamerování jinak oceňuji, ale holt to chce cit a um), díky které si aspoň nešlo ani moc všimnout děsných akčních/bojových scén. Ale klidně si tomu říkejte umění. Za něco zde stojí alespoň hudební sladění a Tsukamoto. Bohužel ne na režisérské židli, na ni u mě zcela selhal. (30.12.2012)

Snaha o nevsedne ciernobiele stvarnenie s tvrdym prechodom mi v dnesnej dobe nepride prave ako najstastnejsia volba. Aj ked je nepopieratelne, ze prave toto ho robi zaujimavejsim ako v skutocnosti je.. inak sa nejedna o nic vynimocne aj ked musim priznat, ze filmy z dalekeho vychodu nepatria prave medzi moje oblubene. Herecke vykony, kamera, vyprava, hudba, scenar .... toto vsetko nepresiahlo ani len priemer. Dalsi z rady filmov ktory ma presvedcil o tom, ze vacsina filmov z dalekeho vychodu za vela nestoji.. Udeleniu jednej hviezdicky zabranila asi len scena s metrom a par efektnych strihov. (15.05.2006)

Více čí méně fatální přerod"hrdiny"uvnitř metropole-jako jeden z hlavních motivů-si zde Tsukamoto ponechal(stejně jako osobitou kameru,střih,hudbu..)ale jinak je to film kterým docela vybočil ze své obvyklé tvorby(už tokyjská boxovačka k tomu tíhla)... Nutno říct, že vybočil ale nešlápnul vedle, protože je jasně znát, že má co říct a ví přesně jak na to. Do kolen mě to nedostalo a srdcovka z toho nebude ale nenudil jsem se ani sekundu. (09.07.2013)

Černobílá Tsukamotovi děsně sluší a i ona se zasloužila o to, že Bullet Ballet mi přinesl vskutku neobyčejný zážitek. Zběsilé tempo, roztřesená kamera, naprosto nepředvídatelné odvíjení příběhu, násilí, hněv, msta a vynikající kyberpunková hudba Chu Ishikawy chytnou diváka a ukážou mu drsnou, temnou a chladnou stranu Tokia a snad i člověka, tak jak by si nikdy sám nedokázal představit. Rozhodně nestačí jedna projekce, ale to není u Tsukamotových filmů novinkou. (07.02.2010)

Film japonského režiséra Shinyu Tsukamota, ktorý v ňom stvárnil aj hlavnú postavu, predstavuje na prvý pohľad jednoduchý príbeh pomsty jedného muža proti gangu, ktorý má niesť zodpovednosť za smrť jeho priateľky. A áno, v jednoduchom ponímaní možno Tsukamotovu snímku vnímať takýmto spôsobom, ale oveľa zaujímavejší je metaforický výklad príbehu. Hoci to Tsukamoto priamo nepriznáva, v náznakoch môže divák cítiť, že postavy Gota (Takahiro Murase) a Chisaty (Kirina Mano) sú ako keby retrospektívnym pohľadom na minulosť Goda (Tsukamotova postava) (podobnosť mien Goda - Gota) a jeho nebohej priateľky. Príbeh tak pôsobí ako vyrovnanie sa s bujarou Godovou minulosťou, keď musí čeliť vlastným výčitkám a udalostiam, ku ktorým došlo. V takom prípade je pomerne ťažko definovateľné, do akej miery sa príbeh pohybuje v rovine reality, respektíve v rovine akéhosi "snenia". Nech už však divák nazerá na snímku z akéhokoľvek uhla, je nutné poznamenať, že jeho najlepšou časťou nie je príbeh, ale jednoznačne vizuál v spojení s kamerou. Čiernobiele poňatie ako základný stavebný kameň predstavuje dôležitý prvok celkovej atmosféry, ktorú navyše vylepšuje výborným strihom (nič pre epileptikov). Kamera dokáže viac než dobre vyniknúť najmä v detailoch. Bullet Ballet oplýva zaujímavou aurou. Svoj príbeh rozpovedá priamo-nepriamo, pričom v ňom možno vidieť retrospektívne metaforické poňatie. Čiernobiely vizuál s noirovým nádychom dolaďuje industriálnou atmosférou výpravy aj výberom hudby. Tsukamotov film nemusí v konečnom dôsledku niesť silnejšiu myšlienku či odkaz, ale je diváckym zážitkom ho sledovať. (16.12.2022)