Zrůda

Odporný film, od kterého se to už předem musí čekat. Jen mě dost zaujalo to, jak pracně dokázali z nádherné Charlize Theron udělat právě onu zrůdu, která je odporná, příšerná, ubohá a bůhví co ještě, a rozhodně není hezká, což jsem absolutně nechápal. A ona to ještě k tomu dokázala zahrát naprosto precizně a bez problémů, a za to se musí tedy složit řádná uctivá poklona, protože za tohle se člověk rozhodně nemusí vůbec stydět. Zrůda je film sám o sobě klasickým, co se týče těhlech příběhů masových vrahů, takže prakticky žádná změna, ale rozhodně se na to nekouká s radostí, za to se zaujetím ano. Nevidím na tom filmu nic špatného, jenom je to prostě rutina, které ale právě Charlize Theron dodává osobité kouzlo, díky kterému na tento film nedokážu zapomenout, a na oči hlavní herečky už vůbec ne. Tady je prostě Christina Ricci někde uplně mimo...tohle je jednoznačně koncert jedné osoby. (05.07.2009)

Nepříliš složitý film o tom, kterak se někdo "z nouze" stane masovým vrahem. Síla příběhu nespočívá ani tak v zabíjení, jako ve vykreslení zoufalé situace hlavní hrdinky, film nejdřív říká, že snad ani neměla jinou možnost, pak však poukazuje na to, jak snadné je spadnout do spirály násilí... Ale ani později se na zabíjení nezaměřuje zdaleka tolik, jako na život, situaci a atmosféru okolo hlavní hrdinky... Je to opravdu hodně depresivní... A ohromně zahrané. 7/10 (26.03.2011)

Rok po popravě skutečné vražedkyně Aileen Wuornos přišlo do kin filmové ztvárnění. V první chvíli nelze věřit svým očím, koho Theron vlastně hraje. Ano, je to ta zamaštěná hnusná holka se špeky a hrubým hlasem. Zombie. Zpackaný život v mládí ji nutil lidem vracet vše co zakusila. Opravdu silný zážitek, který se vryje do paměti na dlouho. (24.06.2004)

Dokonalá fyzická a duševní přeměna Charlize Theron, za kterou stojí její ochota nechat se pro roli zošklivit a skvělá práce maskérů. Zde nejlépe sedí slova renomovaného Rogera Eberta, že u ní to už není herecký výkon, ale čiré "vtělení se". Změna hlasu, klátivá chůze, výrazný předkus, tělo obalené tukovými pneumatikami (zvlášť patrné v jedné scéně), způsob vyjadřování. Už to není Theron, ale Wuornos - lesbická vražedkyně a prostitutka, zhnusená ze svého zpackaného života a plná emocí a lásky ke své mladičké partnerce v dost depresivním a místama velmi působivém filmu. Při vypjatých scénách vražd umí Jenkins pořádně "zahustit" atmosféru, brutální scéna se znásilněním a první vraždou mi jen tak z hlavy nevymizí, stejně jako třeba tragikomický moment s "hand-jobem". Ale hlavně - chtěl jsem se dívat na Monster jako na film, kde hraje Charlize Theron. Ale prostě jsem jí v tom filmu nenašel. Ta ženská mi prostě nedala šanci :o) (02.02.2004)

Proč je Monster tak dobrý film jako je? 1) Proto, že Patty Jenkins sáhla po kontroverzním tématu a využila populární fígl "natočeno podle skutečné události". 2) Proto, že při svém psaní a natáčení narozdíl od mnoha jiných v podstatě nekecala (tedy neužívala uměleckou licenci:P). 3) Proto, že věděla přesně, co chce napsat a natočit. 4) Proto, že si k tomu vybrala zejména dvě skvělé herečky, a to skvělé jak individuálně, tak v tandemu. Myslím si, že šanci na Oscara měly obě, ale Charlize měla přece jen větší prostor a musela toho obsáhnout víc - a hlavně naprosto vůbec nebyla sama sebou. Chůze, gesta, hlas, VŠECHNO u ní bylo naprosto jiné než jak jsme ji mohli do té doby i potom vidět. A bylo to v té nejenom fyzické odpudivosti fascinující. Až by jeden skoro chápal, jak se to všechno mohlo stát, a jak se ty dvě mohly takovým způsobem chovat jak k sobě tak k ostatním. Sociologové a psychologové musí z tohohle filmu jásat, protože takováhle pozoruhodně kompaktní a emotivní dramata, dávající nahlédnout do světa (psycho)sociálně narušených lidí takovýmhle způsobem, se nevidí každý den (a to je tam ještě pořád to s těmi skutečnými událostmi;)). Třeba momenty, kdy si Aileen na kratičký okamžik uvědomí, že se ve svém odsudku zmýlila, a kdy začne automaticky omlouvat svoje jednání, jsou nezapomenutelné... Patty Jenkins to prostě měla promyšlené do nejmenšího detailu a díky dokonalému fungování trojúhelníku, v jehož vrcholech stojí režisérka a její dvě hvězdy, si podle mě Monster zaslouží 90%. Nejenom za Christinin poslední telefonát a Charlizino závěrečné ohlédnutí. (18.07.2012)