Battlestar Galactica

Kdyby se to natlačilo do těch dvou hodin tak dám 4*, ale 3 hodiny, to už bylo moc. Zbytečně roztáhany, takže sem se místy až nudil, tímto to ztratilo dost na kvalitě. Nechápu proč tak dlouhé, když k tomu očividně není důvod - klidně šlo vypustit nudné scény, film by na obsahu neztratil a získal na poutavosti. (20.01.2011)

Úvodní minisérie nebo pilotní film, to je úplně fuk. Hlavní je, že tohle vás prostě zválcuje. Star Trek i SGčko vypadají ve srovnání s BSG jako nějací chudí příbuzní. Úvod do světa Battlestar Galactica prostě rozjel něco, co s námi doufám nebude přehnaně dlouho, protože bych nerad viděl zbytečné protahování a nastavování, které by snížilo tuhle kvalitu. Skvělá role pro ostříleného starouše Olmose, dále jedna z nejhnusnějších krys vesmíru (ano, mluvím o tobě, Gaie Baltare Ratte) doprovázená nádhernou a vzhledem k zevnějšku až překvapivě herecky schopnou nástupnicí startrekovské slintací ikony puberťáků Seven of Nine, posádka BSG (a tím nemyslím loď) fungující jako skvěle seřízený stroj, výborná hudba od Richarda Gibbse (v seriálu nahrazeného neméně schopným Bearem McCrearym), to všechno a mnohem víc mě dokonale infikovalo. A když je řeč o dokonalosti - fyzika Viperů, to je po všech těch X-winzích a podobně záhadně fungujících stíhačích skoro orgasmus. BSG mi svým úvodním filmem dalo plný zásah, a já jemu dávám 90%. (25.03.2008)

Při sledování jsem si říkala: "Ha, narazila jsem na evropský nadstandardní pilot k seriálu". Ó jaké pak bylo moje zklamání (ale taky nadšení), že tenhle depresivně-realistický scífkový skvost natočili Amíci. Fakticky. Základní premisa je klasicky jednoduchá - válka mezi lidmi a roboty, které stvořili. Co je však unikátní ... tenhle boj nesledujeme přes jeden úhel pohledu, nýbrž přes politická rozhodnutí, vojenské akce, skrz život obyčejných přeživších lidí, přes letce, techniky, velitele ... Tohle všechno je nasnímáno v zajímavém vizuálním, ale hlavně dynamicky-dokumentárním kamerovém stylu, se všemi reality nešvary typu brutální zooming, otáčení kolem vlastní osy, roztřesený či zrnitý obraz, nesystematický pohyb, přeostřování. A pak je tu zásadní věc (pokusím se to pojmenovat) - kruhové nájezdy kamery, které dominují hlavně během leteckých bitev - těžko popsat slovy, to se musí vidět. Tohle všechno evokuje neustálou akci, pohyb, nervozitu, napětí ... (i ve chvílích, kdy tomu tak není). Battlestar Galactica Pilot je dechberoucím ukázkou "špinavé" filmařiny, která stírá hranice mezi televizní obrazovkou a plátnem. Je to výlet do krajin zásadních rozhodnutí (nejen správných), lidských slabostí, špatností ale i odvahy, výlet smutný a často brutálně realistický, absentující na vznešený idealismus. A to je prostě něco extra. 85% (24.09.2008)

"Galactica" využívá jedno z klasických témat sci-fi - lidmi vytvoření roboti se vymknou kontrole a snaží se zničit své stvořitele. I když později se celý seriál postupně posune do trochu jiné polohy. V televizním formátu na první pohled viditelná technická kvalita a "realistické" prostředí. Celkem velkolepý a nikterak optimistický rozjezd. To Paldini: Ohledně postav vytýkáš seriálu to, co je jednou z jeho devíz, čím se od ostatních odlišuje a na co především klade v pozdějších sériích důraz. (25.01.2007)

Úvod k suveréně nejlepšímu sci-fi seriálu všech dob! Troufalé tvrzení, ale stojím si za ním, jelikož v podstatě jediné, co jsem z "první ligy" sci-fi seriálů neviděl je Babylon 5. Tudíž, pokud považujete za nejlepší právě ten, tak se Vám upřímně omlouvám za svou troufalost. Galactica je natolik jiná, že by pravděpodobně mohla konvenčního diváka i odradit. Přeci jen, nejsou tu žádné štíty, teleportace, paprskomety a "kýbly technoblábolů". Naproti tomu se zde hojně vyskytuje opravdová psychologie postav, otázka náboženství, společenského zřízení, zrada, zbytečně nepřeháněný patos a morální dilemata. Rozhodnutí, jež postavy musí činit nekončí vždy dobře a situaci v poslední chvíli nezachraňuje náhoda či "deus ex machina". Ještě zpátky k technice a jejímu fungování - musím souhlasit, že řešení pohybu Viperů volným vesmírem je tím nejelegantnějším a zároveň nejreálnějším, jaké se nám kdy dostalo. "Tak pravíme!" (14.04.2011)