Malý pitaval z velkého města

V kontextu ostatních Dietlových seriálů jsem zvýšila hodnocení, ale platí to, co mi vadilo i dřív - ne všechny osudy postav mě zajímají (vysloveně Jiříčičiček a jeho boj za uznání mě absolutně nebavil) a bohužel není zrovna fajn, když kriminální seriál není napínavý. Třeba vyčkávání na papoušky jsem měla chuť proklikat. Bylo by ale nefér zavrhnout seriál jako celek, protože pak by člověk přišel o perfektní díl s kasařem Rudolfem Hrušínským a některé povedené "vyslýchací" scény, například ta se spisovatelkou-vražedkyní byla zcela na úrovni zahraniční produkce. Taky není úplně marné, jak v každém díle narazíte na minimálně jednoho kvalitního herce ve vedlejší roli. (26.12.2014)

KDO SEDÍ V AUTĚ, JE NEVIDITELNÝ!!! PODEZŘELÉHO SLEDUJEME ZE VZDÁLENOSTI 5 METRÚ. VAŠE VEŘEJNÁ BEZPEČNOST Účastí Dietla je dáno to, že se vyprávějí uvěřitelné příběhy, ale všechno kolem je naprosto příšerné. Bolševická slátanina o těch "našich pracovitých kriminalistech, co nad námi bdí ve dne v noci". Zvláště Abrahamova postava a Frejova figura jsou neuvěřitelně odporné. (08.09.2011)

"Svodka událostí o zjištěných případech za dobu od 0 do 24 h na území OS SNB Praha." Umím vyšetřit každý případ ještě dříve, než se skutečně stal, a odhalím i vraha, který se ještě nenarodil. Určitě to umí i pražští detektivové, ale ona by pak s nimi nebyla taková zábava. Mne zkrátka Břéťovo vedení Kamila, Rudly, Libora i Jiříčka vždycky bavilo a nic na tom nemění ani změna režimu. Kriminalistické metody se totiž příliš nemění a tak mne uspokojí to, když kriminalisté podezřelého vždy usadí v oranžovobílé Volze na správné sedadlo, při vstupu do věznice odevzdávají u vchodu zbraně a podobné profesní vychytávky. Navíc je s touhle partou i přiměřená zábava a pokud přitom někdo postrádá používání počítačů, chytrých mobilních telefonů či pátrání po DNA, tak se mu tímto omlouvám jménem celého štábu a zejména jménem ordinace MUDr. Chocholouška. (05.08.2014)

Je až s podivem, kam se dnes až kriminalita dostala :-) Tehdy hledalo jednu ukradenou škodovku půl Prahy a pár vybraných výloh se řešilo na celopražských poradách vedení SNB a dnes je štěstí, když si toho vůbec někdo všimne :-) Úsměvný pohled, na tehdejší práci příslušníků kriminální policie a SNB. (21.12.2014)

Pokud chceme poznávat skutečný život všedního dne normalizace, máme co činit seriálem k nezaplacení. Jeho zřejmé slabiny - poměrně nezřetelný rukopis scénáristický i režijní - jsou překryty výtečnou Dietlovou orientací v terénu, výstižným zpodobeníém elity SNB - kriminální policie a až překvapivou věcností ve zpracování předkládaných případů. Ten život v idylické, avšak značně zatuchlé sklenici vody měl nepochybně i své přednosti. Stejně jako jeho mlčení ke skutečné situaci národa a země. Normalizace trvala i nadále, ale jistota o ztracených a znovuzískávaných hodnotách postupně mizela v nedohlednu. Atmosféra stagnace i nedostatku prochází jako neviditelná osa všemi díly seriálu. V tom - včetně neideologizovaných mladších dílů - je dnes patrně největší cena této pokojné seriálové krimihry. (28.08.2007)