Reportáž psaná na oprátce

Šedesátá léta se nejhůř hodnotí, asi nebylo snadné točit něco nej. V 61. jasně u mě vede Holubice, u většiny Baron Prášil. A pak už je to jen ideologická či jiná bu… A to se snažím být slušná. Ale k reportáži mám jakýsi nedefinovatelný vztah, který mi velí nehodit do odpadu a * udělit. Fakt, Willis je pro mne větší masírování mozků. Navíc reportáž byla jen jedna a jeho je… (04.06.2008)

Těžko hodnotit toto politické - politicky pojaté - komunisticky vylhané - drama "dle skutečných událostí". Tři hvězdičky za filmařinu(?), do odpadu za podstatu(?), kam s ním(?)... Na smetiště dějin. Vyřešeno, bez hodnocení - řemeslně vydařený odpad. Typicky >bolševždycky< umělecky prodejné, typicky české... (28.12.2005)

Některé momenty jsou vážně hodně vtipné, což ovšem nebyl tvůrčí záměr. Např. scéna, kdy Julda na vězeňském dvorku během ranni rozcvičky předcvičuje své kolegy vězně. Máchá rukama tak, aby to vypadalo, že pracuje se srpem a kladivem, z čehož pramení myšlenka na Sovětský svaz, která vlévá sílu do žil ostatním spoluvězňům.... (20.09.2003)

Věřím tomu, že Fučík mohl být i statečný. Mnoho statečných komunistů pracujících v odboji semlelo gestapo, koncentráky a ,,sekyrárny'' ... Stejně jako část našeho doboje komunikovala s Londýnem, byl tu odboj orientovaný na východ. U hrdinů, předložených po válce národu KSČ by člověk měl být však nanejvíš obezřetný. Režimem podané příběhy hrdinství jsou vždy těžce přikrášlené a u prolhaného komunistického režimu to platí čtyřnásob. Trochu mne udivuje, že tento film vznikl ,,až'' v roce 1961 a ne někdy v padesátých letech. Film je celkově dost naivní, mladý Ilja Racek s bradkou a černými vlasy vypadá podivně. Pokud se odprostíme od statečnosti komunistů, jejich nadšení a zkrátka od té celé ideové základny (což u tohoto filmu opravdu nepůjde lehce), může nám film ukázat trochu z toho protektorátního okupačního dusna. Tu hororovou atmosféru, kdy vám před barákem zastavilo pár černých meďourů a pěst v rukavici zatloukla silně na vaše dveře s provoláním : Geheime Staatspolizei ! Ta hrůza i u statečných lidí, proces zatčení, děs z neznámého, mučení při výslechu, pověstný biograf na Pankráci.. To vše film věrně znázorňuje. A kromě tohoto. Už jste někde jinde viděli mladého Rudolfa Hrušínského jako esesáckého vyšetřovatele - šel z něj stejný strach jako ze spalovače! Dát odpad je tak snadné. Ale kdo to udělal, hodnotil název filmu, jeho ideu. Já hodnotím i některé herecké výkony a atmosféru. * * (31.03.2013)

Na film se pamatuji matně. Rád bych ho viděl. Julius Fučík! Jak byl jen zneužitý. Kdekým....Film už mám, takže jsem ho mohl několikrát shlédnout. Řada myšlenek je v něm velmi sugestivní. Přestože výkladů o situacích, ve kterých se J.Fučíka v životě ocitl je víc, a řada z nich si protiřečí, tak přece jen jde o film, který stojí za shlédnutí. Na film je třeba pohlížet i na dobové přesvědčení lidu, že člověk a lidstvo je možno změnit k lepšímu, v což věřil i nacismus, a dříve církve. Spisovatel A.Lustig v pořadu na Plovárně povídal na dotaz M.Ebena, proč byl komunistou, tak že když byl v koncentráku, tak mu imponovalo, jak jsou družní, stateční, cílevědomí. A chtěl být jako oni...Aby divák pochopil některé scény ve filmu, tak je zapotřebí si přečíst i něco o bohémské povaze J.Fučíka. (01.09.2010)