Režie:
Rudolph MatéScénář:
Sydney BoehmHudba:
Leith StevensHrají:
Richard Derr, Barbara Rush, Peter Hansen, John Hoyt, Larry Keating, Rachel Ames, James Congdon, Mary Murphy, Kasey Rogers, Stuart Whitman, John Ridgely (více)Obsahy(1)
Astronóm objaví objekt, ktorý vstúpil do nášho solárneho systému. Jeho kalkulácie ukazujú, že ide o veľkú túlavú planétu, smerujúcu priamo na Zem. Jediný problém je ukľudniť svetovú populáciu. Toto sci-fi ukazuje humanitu so všetkými kladmi i zápormi... (matriosa)
Videa (1)
Recenze (36)
Je tu určitě spousta pozitiv a musím obdivovat odvahu tvůrců, kteří se do takhle objemné látky pustili už na počátku padesátých let. První dvě třetiny jsem si přitom dokonce říkal, že sleduji jedno z vůbec nejlepších sci-fi své doby, kde se napětí netěží z laciných trikových atrakcí, nýbrž ze samotného námětu vyvolávajícího silné empatie. To zaměření na komplikovaný lidský faktor v bezprecedentní situaci je celkově chvályhodné a plynou z něj silné motivy, ale ty jsou v součtu v krátké stopáži rozesety po trsech a chybí jim soudržné uchopení. Tuhle látku by dnes perfektně zvládl Emmerich, který zkrátka umí postavičky na osudové šachovnici dirigovat jako málokdo - pokud by mu tedy scénáristé utnuli teatrální snahu o humor a pohlídali si fyzikální nesmysly, jakých se dopouští Matého snímek (k Zemi se blíží obří hvězda a lidé unikají v raketě na poslední chvíli, nezasaženi žárem ani gravitací - a je tam toho samozřejmě více). Není to opravdu špatné a něco to o lidech jistě vypovídá, ale i s ohledem na dobu vzniku čpí z kvapně pojaté struktury nevyužitý potenciál. A já už se po tomhle solidním předkrmu vážně těším, až Roland konečně pošle vstříc matičce Zemi její zlobivý satelit Měsíc. 65% ()
Veškeré nedostatky už popsal Lima, jen bych ho opakoval, což bych nerad, takže za sebe doplním ještě určitou "nedůslednost" ve vypravování (která je samozřejmě podmíněná roztomile naivními triky, já vím, ale moc jsem si přál podívat se, jak se Země s tou planetkou srazila a explodovala). Ale bylo to zábavné a napínavé (nečekal jsem, že v roce 1951 to bude až tolik), nesplnila se moje hlavní obava, že tvůrci nakonec nechají Zemi katastrofu odvrátit, takže spokojenost. I když bych víc tlačil na pilu, viděl rád víc emocí, sebevraždy po nevylosování a podobně, kromě opravdového ústřelu v podobě příletu do "nového ráje" si nemám na co stěžovat. ()
To tedy bylo dílko:) Z pohledu dnešního diváka možná již působí zastarale a značně naivně, ale co. Je to historie a dávný výlet do časů, kdy sci-fi filmy zažívaly boom. Závěrečný let na cizí planetu mi přišel až úsměvný. Ta plechovka, co v ní letěli a ty "obleky", co vypadaly jako pytle od brambor, to bylo vážně k pousmání:) Stejně jako to, že se vesmírná raketa snad ani jednou během letu nepohnula, nezakodrcala, nebyly znatelné žádné turbulence. A "happy end" na konec, kde se očividně neznámý talentovaný malíř vyřádil:) ()
Na daný rok je to velkolepé i když katastrofa trvá několik málo sekund a přivede vše od záplavy po sopku a podobně tak jsou záběry dokonalé, je škoda že toho nebylo moc a že se ve filmu řeší hodně konec světa který vznikl z nenápadné tečky, herci jsou v pohodě a celý film taky jenom konec bych změnil ale přesto klobouk dolu a spokojenost povedlo se hodně. ()
When worlds collide je ten typ sci-fi, ktoré ma dostali tak svojou atmosférou a inakosťou, že mi bolo úplne jedno, ako v nich hapruje logika. Možno by som jeho "inakosť" prirovnal až k filmom Karla Zemana, nie ani tak spracovaním, ako bláznivým námetom. Zaujalo ma viac, ako v tej dobe obľúbené mimozemské invázie. Žeby sa tu inšpiroval aj Von Trier pre námet svojej Melancholie? ()
Galerie (23)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (7)
- Studio Paramount se do natáčení pustilo po úspěchu filmu Destination Moon (1950). (džanik)
- Verše ze začátku filmu jsou dvanáctý a třináctý verš z 6. kapitoly knihy „Genesis“, první knihy „Bible“ (zde konkrétně z anglického překladu krále Jakuba). (džanik)
- Záběry diferenciálního analyzátoru, což je mechanický analogový počítač, byly natočeny na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Byl sestrojen firmou General Electric v roce 1947 za cenu 125 tisíc amerických dolarů. V době natáčení filmu UCLA disponovala celkem čtyřmi těmito stroji. (džanik)
Reklama