The Last Race
Posledné preteky
Režie:
Tomáš HodanScénář:
Tomáš HodanKamera:
Jan Baset StřítežskýHudba:
Jakub KudláčHrají:
Kryštof Hádek, Oldřich Kaiser, Marek Adamczyk, Vladimír Pokorný, Judit Pecháček, Jan Hájek, Gabriela Pyšná, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Bastian Beyer (více)Obsahy(1)
Krkonoše před první světovou válkou byl chudý kraj, kde se střetával český živel s německým. Bohumil Hanč byl nejslavnější český lyžař své doby, vyhrával závody doma i v zahraničí. Všestranný sportovec Emerich Rath se jako jediný Němec zúčastňoval českých závodů, ostatní Němci z Krkonoš je z nacionálních důvodů bojkotovali. Hanč a Rath se proto dobře znali a setkali se i na startu významného závodu v březnu roku 1913. Po prvním kole se počasí na hřebenech prudce zhoršilo, vypukla sněhová vánice a všichni postupně vzdali. Hanč zůstal na trati sám, závod o první místo se ovšem změnil v závod o holý život. Vrbata stojí na trati jako jediný divák, Rath se vydává Hančovi na pomoc a všichni tři začínají v nelidském mraze a neproniknutelné vichřici psát příběh o hrdinství, odvaze, vůli a přátelství. (Bontonfilm)
(více)Videa (7)
Recenze (371)
V ČR sportovní snímky svoje zastoupení asi moc nemají. Filmu o běžkáření jsem taky moc neviděl, a nejspíš ani mnoho dalších neuvidím.:D Tady jde především o příběh tří nezlomných běžkařů: Hunče, Ratha a Vrbaty, jejichž zápal je dovedl až ke hrdinské i když možná naprosto zbytečné smrti. Jde o velmi silný příběh v syrovém prostředí. Ale i při tom respektu, který musí vyvolat, na mě tohle zpracování zavání možná až moc útržkovitým odtažitým studeným odvyprávěním , kdy emoce ve mě dokázalo vyvolat teprve finále. Šulc (Hádek) určitě dostal daleko více prostoru než další dva aktéři tragédie. A ta linka z roku 1953 se i přes mou slabost pro filmové návraty do komunismu mohla klidně vypustit. Navíc mi přišlo, že vykrádá Obsluhoval jsem anglického krále. Možná největším (a zároveň nejsmutnějším) překvapením pro mě je, jak tady můj oblíbený Kaiser vypadá jako oteklý dědek. Snad ho ještě trochu postaršili, ale po řadě jeho jiných skvělých charakterních už jsem to vidět nepotřeboval, když v něm stále dříma mistrovský komik. Sice jsem se na film nedíval kvůli Kaiserovi, ale když jsem zjistil, že tam bude, těšil jsem se o to víc. Takže mě trochu zklamal. Takže příšte bych mu (a sobě) přál lepší vážnější roli nebo zase ještě nějaké pořádné komično. Doporučil bych Klauny, které jsem viděl minulý týden a líbily se mi podstatně víc (včetně Kaiserova výkonu), přičemž jsou sice o devět let starší, ale mají skoro o polovinu méně hodnocení. Smutné.:-( ()
Nevím proč, ale pokaždé, když našinec natočí něco, co má parametry velkofilmu, čiší z toho na mě nepříjemný nádech televize. V tomto případě se jedná o scény v interiérech. Ať už je to v chalupě, hospodě nebo na zasedání lyžařského spolku, je tu cítit papundekl. A to tu žádný není. Svůj díl na tom má i neohrabaně ztvárněné napětí mezi Čechy a Němci. Nicméně scenérie jsou nasnímané nádherně, chumelenice je tísnivá a Hodanovi se podařilo ve mě vzbudit doufání, že to Hanč nakonec ustojí, ačkoliv opak byl daný. A to je podle mě to, co dělá sportovní (a nejen sportovní) film dobrým. Co se herců týče, tak se asi nedá mluvit o nějakých nezapomenutelných výkonech, ale všichni přítomní odvedli poctivou práci a i to se počítá. Hodan ve svěm celovečerním debutu obstál a kdyby se pustil do dalších příběhů českých spúortovců, neměl bych nic proti. Třeba hokejová parta kolem Modrého a Konopáska si o filmové zpracování vyloženě říká. 70% ()
„Co děláte tady?“ - „Mám to tu rád. Před válkou, ještě před tou první, jsem tady měl kamarády. Závodili jsme na lyžích. Vídali jsme se sice jenom v zimě, ale hory vytvoří mezi lidma silný pouto.“ Chystá se poslední, ale o to prestižnější závod, ve kterém Češi musí zvítězit za každou cenu, protože jsou to přece jejich Krkonoše…Velmi kvalitní technická stránka (s dominantní kamerou) mě nadchla prakticky hned, a poměrně rychle jsem přijal za svou i hudbu, která mi zpočátku neseděla. Příběh mě chytnul postupně, ale jakmile se začalo závodit, napínavá atmosféra mě vtáhla do té vánice k ostatním, a mráz s chladem se přenesl i na mě. Emocionální síla snímku mě každopádně směrem ke konci dostihla. Netvrdím, že je film dokonalý, osobně bych ocenil méně času věnovaného socialistické dějové lince (přestože i ta měla cosi do sebe), a akcentovaná otázka původu a národnosti mě kupodivu spíš minula (zároveň nemám srovnání, neb jsem starší zpracování tématu s názvem Synové hor neviděl), ale vychází mi z toho celkově solidní 4*. ()
4/10 – Když jsem si jako malý představoval Hančův hrůzostrašný závod o život s nemilosrdnou sněhovou bouří, vypadal mnohokrát děsivěji a také byl dotažený až do konce. Zde má scénárista Hodan z nějakého důvodu strach jakýkoli rozpracovaný motiv / naznačený děj dovést do zdárného konce – nechci ho za to urážet, patrně totiž trpí tzv. schlussphobií – a tak po celých leckdy úmorných 102 minut jenom nesměle klouže po povrchu, místo aby zajel hluboko do prostaty, totiž podstaty. Výsledkem je pak vskutku vysilující podívaná na neustále se opakující koloběh: kamerou / scénářem je něco ZAJÍMAVÉHO naznačeno, načež se divák samozřejmě naivně nabaití, že se schyluje k něčemu vzrušujícímu. Jenomže pokaždé Hodan akorát přezíravě zmáčkne klapku a následuje buď příjemná rychlovka s dronem, anebo intenzivní tlachání s dědou Rathem 30 let poté. Následně, když už divák promrzá nudou do morku kostí a skoro zapomněl, že se jedná o velkofilm pojednávající o napínavém závodě, je opět konfrontován se situací na frontě, totiž na kluzišti. Bohužel se však vždy ocitá v čase o půl hodiny později, než z jakého vyskočil, a zjišťuje, že zatímco se věnoval své drahé polovičce během Rathových zcestných plků adresovaných na pro příběh zcela bezvýznamného majitele jakési hospody, rozehraná scénka už je dávno ta tam a místo toho je nezáživným způsobem seznámen s jejím výsledkem. Vidím to asi takhle: deadline se neúprosně blížil, a zatímco kluci filmaři prokrastinovali létáním s vypůjčeným dronem po horách, tenčil se čas i rozpočet. A koneckonců, jak chcete klouzání se v dřevěných lyžích natočit poutavě, aby to diváka bavilo sledovat déle než 5 minut? Tohle vůbec nemusíte Hodanovi vykládat. Sám si s tím lámal hlavu a přišel na pozoruhodné řešení, filuta jeden. Rozhodl se to nenatočit vůbec, naservíroval divákovi několik napínavých sestřihů a důmyslně to proložil střihy na kecajícího dědu a samozřejmě nezapomněl všechny okouzlit ukořistěným materiálem z dronu, aby ta investice nebyla úplně zbytečná. Výsledkem je hodně všelijaká směs, ale rozhodně ne film, který by důstojně reprezentoval tehdejší boj o život 2 českých lyžařů. Zvlášť uvážíme-li fakt, že druhý z nich ve snímku v podstatě ani nefiguruje a jen na konci si někdo všimne jeho nepřítomnosti – hele, vždyť von taky chybí! – a celá jeho maličkost je dodána retrospektivně. Během sledování jsem se nevýslovně nudil, snímek negradoval, k žádnému stupňování emocí / sázek nedošlo, jestli tam vůbec nějaké byly, citová pouta k postavám na bodu mrazu, scénář je strohými dialogy absolutně neprodal a herci také nebyli kdovíjak výrazní. Herecký výkon pana hostinského z o 30 let poté, je asi odpovídající tomu, co byste tak očekávali od člověka, co si smočil fráček v Ordinaci v Růžovce. Celá linka s dědou Rathem je zbytečná a koncept vyprávění zážitků z mladých let je totální klišé, navíc v podání Hodana velmi útrapné. Prvních 45 minut se nic neděje a vzhledem k tomu, že o jakémkoli promyšleném tempu nemůže být řeč, jedná se o velice bolestně strávený čas. Verdikt: „Ideální film pro děti na dobrou noc, garantuji vám, že po tomhle materiálu budou spát jako zabitý.“ () (méně) (více)
Mám hodně rád sportovní filmy, a na poslední závod jsem se moc těšil. Film má historicko-politický kontext, má napětí, a povedenou technickou stránku. K čemu to ale všechno je, pokud je scénář nepolíben dramaturgií. Ve výsledku má divák pocit, že v první půlce ještě koukal na nacionalistický sportovně-společenský konflikt, a v té druhé na pietně lítostivý film jěště před tím, než by kdokoliv umřel. Výsledný dojem je rozporuplný, a tak se dá říct, že se jedná o promarněný potenciál. "Zátopek" měl taky své mouchy, ale jednalo se o mnohem komplexnější počin, který si s radostí pustím znovu. ()
Galerie (68)
Photo © Marek Novotný
Zajímavosti (19)
- Emerich Rath, za první republiky vášnivý tramp, měl v Praze krámek umístěný v pražské pasáži přístupné z ulice Na Příkopech 23 a od Ovocného trhu. Zde prodával sportovní a trampské vybavení. Pasáž se jmenovala dlouhou dobu právě po něm – Rathova pasáž. Byla zničena při stavbě metra v sedmdesátých letech. Metrostav v devadesátých letech postavil ve dvoře novou budovu a znovu obnovil průchod. Nyní je však pasáž známá spíše pod jménem Pánská. (Kamas)
- Emerich Rath (Marek Adamczyk) za celý život získal viac ako 500 ocenení v rôznych športoch. Známy bol ako predstaviteľ disciplíny chôdze so záťažou, pretekov v nej sa zúčastnil po celej Európe. V roku 1912 sa stal majstrom Nemecka v boxe v ťažkej váhe. Ako maratónec sa za Rakúsko zúčastnil dvoch olympiád (1908 a 1912). V Československu vyhrával majstrovstvá kajakárov. Bol to abstinent, otužilec a propagátor plávania v zime. Nemci ho považujú za zakladateľa vegetariánskeho hnutia. Športové potreby predával aj sám navrhoval. Vďaka dokonalej postave sa stal modelom na fotografovanie knihy o posilňovaní. V Berlíne vyhral súťaž krásy. Po prepustení z basy sa živil ako zametač a pomocník na stavbách. Plánoval dôjsť na olympiádu do Ríma v roku 1960 na bicykli, nezískal však povolenie od komunistických úradov. Namiesto toho bol umiestnený do domova dôchodcov v Benešove, odkiaľ odišiel do Broumova. Neskôr žil u bratranca, s ktorým sa po niekoľkých mesiacoch nepohodol, z dôvodu finančnej tiesne postupne rozpredal celý majetok a žil ako bezdomovec, čo bolo v roku 1962 neprípustné. Bol umiestnený do domova dôchodcov v Starkove, zomrel na infarkt v nemocnici v Broumove. [Zdroj: Český rozhlas Dvojka] (Raccoon.city)
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 7 milionů korun. (SONY_)
Související novinky
Květnové Kino na hranici se vrací
Letošní 24. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, která se koná na obou stranách řeky Olzy, v Českém Těšíně a Těšíně, proběhne 29. dubna až 3. května 2022. Organizátoři se vrátili k původní… (více)
Reklama