Battle Royale II: Requiem

První "Královská bitva" ve mne zanechala opravdu hluboký dojem. Byl to jeden z mých prvních asijských filmů, zároveň jsem byl ve věku hrdinů, tudíž při sledování se mi psychika houpala sem a tam, melancholika zkloubená s otevřeným násilím prostě ve mě něco nechala a stále na ten film vzpomínám (a přemýšlím, koho bych zabil v naší třídě:-). O to větší zklamání přináší Requiem. Z výše uvedených pocitů ve mě nevylolal ani jeden, i když se s tím asi počítat ani moc nedalo. Přece jen, originalita s dalšími díly obvykle mizí - tady se snad kromě obojků filmaři nevykrádají. Jenže, příběh jedničky byl neotřelý, silný, ne úplně blbý s únosným výskytem logických děr. BR II to ovšem prohrává i na této frontě, navíc tu jsou doslova logické krátery. Dalším mínusem je hlavní peroxidem odbarvený hrdina, který tak nesnesitelně přehrává - alespoň jako jediný prvek filmu budí nějaké emoce - hrozně moc si přejete aby ho už někdo zabil. Sympaťák z jedničky naštěstí zůstává, i když je upozaděn, bitevní scény mají pravda náboj a šmrnc, ale převod ze "zábavné" vraždící hry na libovolný vojenský opus nebyl nejšťastnější nápad. (18.05.2009)

Po dopozerani BR II mam dost zmiesane pocity...asi tak, ako zmiesany bol samotny film. Prva polovica je "typickym" BR, s afektovanym ucitelom, skreklavymi detiskami a ako napisal jeden z predchadzajucich uzivatelov"...s jednym "pernamentnym, blondavym bersekerom"...v polovici sa vsak film radikalne lame a stava sa "povinnou literaturou" kazdeho teroristu a reklamou na automat Kalashnikov. Miestami bol pre mna BR II totalne ideologicky a v kazdom takomto okamihu som si spomenul na Usamu, Zarkawiho, Castra a im podobnym "leaderom" ako sa popod fuziky usmievaju, ze v Japonsku im natocili skvely instruktazny film. Prave to, ze film chce povedat az prilis vela a obhajit neobhajitelne je pricinou u mna pomerne nizkeho ohodnotenia. (30.05.2005)

Na rozdíl od prvního dílu, jehož strhující děj diváka napíná od začátku do konce i při několikátém zhlédnutí, tomuhle filmu dost brzy spadne řetěz a překlene se jen v solidně natočený akční blábol, jehož vyústění vás naprosto nebude zajímat. Herci neskutečně přehrávají, vedou prázdné monology plné patosu a k jejich postavám si divák nevybuduje vůbec žádný vztah. Akce je tu sice požehnaně, ale oproti prvnímu Battle Royale je daleko méně dynamická, a co hůř, není vůbec nápaditá a estetická. Ve stěžejních scénách se navíc tvůrci nechali trochu moc inspirovat filmy Zachraňte vojína Ryana a Buch Cassidy a Sundance Kid, to opisování klasických scén je do očí bijící a skoro připomíná parodii. Jako pokračování dnes již kultovní japonské vyvražďovačky je BR2 úplný krok vedle a špatně splácaný paskvil, jako samostatný film je to jen akční blbina s rádoby politickým přesahem. Zklamání. (20.06.2019)

Mám veľmi rád Battle Royale a pokladám ho za fim, ktorý jednoznačne nepotreboval žiadne pokračovanie. A už vôbec nie takéto priblbé. Všetko dobré z BR1 (okrem technického prevedenia a bojových scén, ktoré sú rovnako skvelo natočené) tu buď úplne chýba alebo je obrátená naruby a tým pádom vôbec nefunguje. Kým v jednotke sa filozofická rovina točila okolo kritiky spoločnosti, tu sa z toho vykľul nejaký nezmyselný "všetci deti spojme sa bojujme proti dospelým a za príklad si zoberme krajinu, ktorá je už 20 rokov vo vojne a tie chúďatká detičky v nej sa ešte stále dokážu usmievať" a spolu s nechutne odpornou scénou pádu dvoch budov silne pripomínajúcich dvojičky to už nebezpečne hraničí s teroristickou propagandou. Zmizla takisto akákoľvek snaha o psychologizáciu postáv. V jednotke každý mohol mať niekoho s kým sa dokáže stotožniť, tu je to vyslovene nemožné, lebo jediné čo vidíme, sú figúrky slúžiace jedine na bojové scény, aby mal kto umierať. Jediná postava, u ktorej sa tvorcovia unúvali vykresliť ju lepšie ako jednorozmerne (povedzme dvojrozmerne), je Shuya (u neho to mali ešte aj uľahčené, keďže je to hrdina, ktorého poznáme už z jednotky), ale z môjho pohľadu to bola snaha zhola zbytočná, lebo mi celý čas prišiel jedine k smiechu. A teraz ešte zlatý klinec. Jedným z najväčších pozitív jednotky je imho to, že takmer neustále pracuje s cynickou nadsádzkou, čo onú kritiku systému ešte zvýrazňuje, ale nedovolí jej skĺznuť k priamočiarosti a samoúčelnosti, dvojka z nepochopiteľných dôvodov sa tohto úplne zriekla a pre zmenu si vypožičala časté špecifikum amerických propagandistických snímkov (čo je vzhľadom na vyznenie filmu zase viac ako smiešne) - patetickosť, ale v takej nehoráznej miere, až to pekné neni (ešte pripomieniem, že som človek, ktorý si z patetizmu väčšinou až takú ťažkú hlavu nerobí a dokážem sa cez to relatívne ľahko povzniesť - ale toto je už aj na mňa moc). Keď si k tomuto pridáte ešte to najvýraznejšie a najneznesiteľnejšie prehrávanie hercov, aké som kedy vo svojom živote videl (už mi veľmi dávno nikto neliezol na nervy tak ako učiteľ a blonďák, na ktorého meno si nespomeniem) a zase raz smiešne vykradnutie Vojaka Ryana a jeho "vylodenia v Normandii", tak nemôže vzísť nič iné, ako jeden nepodarený a absolútne zbytočný film, ktorý nikdy nemal vzniknúť, lebo len kazí meno dokonalej jednotke. 2/10 (18.03.2006)

Nevím proč, ale zdálo se mi to nějaký takoví divný a nejvíc mě tam štvali okopčený scény z různých filmů např začátek je takoví D-DAY z Saving private Ryan, frajer co hodí nůž když umírá je Britt z The Magnificent Seven, na konci zas když mu řekne to sou naše poslední zbraně a pak jako frajírci vyběhnou tak to máme zase z Butch Cassidy and the Sundance Kid. Přece jenom ta jenička byla mnohem lepší. (27.02.2006)