Digimon

Digimon si postavil kariéru na tom, že Pokémon prostě letěl (nebo si snad nejmenovaná česká soukromá televize usmyslela, že když letí pokémon, digimon na tom nebude hůř?) . Pamatuji si, jak jsem jako malá koukala na pokémona a hned potom byl v programu digimon a já, i když mi mohly být tak 4 roky, jsem při prvních tónech znělky nemilosrdně od televize utekla. Neměla jsem ho ráda, nemám ho ráda, nebudu ho mít ráda. SBOHEM, DIGIMONE! Jdu si pustit Pokémona (a jdu se rozplývat nad roztomilostí Pikaču) :) (25.10.2011)

Daleko lepší než vykrádající pokémoni (myšlenka digimonů vznikla daleko dříve). Krom celkem pěkné animace a tradičních demoralizujících bitek rozkošných zvířátek s očima jak melouny je tu taky ústřední motiv boje dobra se zlem (narozdíl od pokémonů, kde trenéři bojují jen pro zábavu), který je překvapivě zpracován docela příjemně. Zkrátka i Digimon patří mezi japonskou vymývárnu dětských mozků, ale ze všech zástupců tohoto nehezkého odvětví u mě svou nenásilností a sympatičností vyšplhal až na tři hvězdy (tedy tak 5 z deseti...). (20.07.2007)

Při premiéře jsem to ještě lehce žral, odchován Pokémony a znalec pouze Monster Ranchera a jiných úchylovin z RTL2 nebo Cartoon Networku. V současné době (a současném výběru) všech možných i nemožných anime ovšem nevidím důvod sledovat tenhle seriál kromě nostalgie. Podobně tenhle seriál upadl v zapomnění z hlediska herního a hračkového. Sezonní záležitost, která je na sobotní dopoledne ideální, ovšem vůči seriozním anime by nevydržela ani pět minut. (08.11.2010)

Ach, kde je to naše mládí... tehdá ještě člověk brzo ráno vstával, aby tam viděl ty superúžasné japonské animované ptákoviny, jako jsou Pokémon, Digimon, Beyblade... ale o tom to je, pokud to děti baví, nemělo by se jim to brát. Přeci jen je to pro děti a ne pro dospělé. Já mám teda Pokémony raději, ale i tak digimoni a kor první série není zase tak špatná, aby si vysloužila odpad. Kdyby byl lépe vymyšlený konec, určitě bych sáhl i po vyšším hodnocení, ale místy zbytečně prodlužované, což v tomto případě hodně škodí. 50% (viděno v dětství v TV, připomenuto na VHS česky). (05.06.2013)

Tak si to pojďme představit a vraťme se tak trochu do našeho dětství k roku 1997. V Česku svítí sluníčko, žijeme Večerníčkami, TV Nova běží bez nějakých dlouhodobě originálních seriálů a najednou se rozběhnou děti do obchodů, protože začíná 1. série pokémonů a děcka vykupují Pikachua a kartičky s pokémony. Série těchto zajímavých japonských postaviček rapidně vzrostla a Japonci si začali mnout ruce penězi po grafovém extrémním vzrůstu tržby, jako horečka na teploměru a tyto 4 roky se mluvilo fakt jenom o pokémonech. Takže Japonci hned využili příležitost a řekli si - Koničiva Nakama a pojďme rozjet tuto elitní kariéru s dalšími podobnými příběhy s jinými hrdiny... a jak to dopadá, tak se vše musí jenom zhoršit. A nyní se právě dostáváme ke konci 20. století, kdy před nás vstupuje na Fox Kids další podobný seriál pokémonům - Digimon. Hned na začátku musím zmínit, že bitva mezi Digimonem a Pokemonem je jako fotbal San Marino, proti Česku. Ačkoliv se Digimon snaží udržet na horolezecké stěně s pomalu docházejícími silami, pokémoni se posilnili Snickersem. Tím chci říct, že Digimon vůbec není špatný seriál a celkem bych u něj vydržel sedět dlouho, ale ten příběh ze začátku mě prostě ubíjí, protože nemá logiku a patu, aby se děcka dostali najednou do portálu a získali nějaké random udělátka a svůj štít.... teda chtěl jsem říct svého Digimona, kteří jim za každou cenu zachraňují zadnici. Ale upřímně, potom mě už ta série začala celkem bavit - nalézání zvláštních objektů, jako telefonní budky, nebo tramvaj, partička dětí byla sympatická a bavily mě bitvy proti silným nepřátelským Digimonům a vlastně i přátelské pomáhání za každých okolností (ať už se jedná o hledání jídla a vody, nebo o pomáhání druhých). Samozřejmě nesmím zapomenout i na velice originální a skvělou znělku, která mi stále hraje v kebuli a myslím si, že jen díky ní tenhle seriál nikdy nezanikne. (27.03.2020)