Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Emma Černá, Jan Vostrčil, Jana Krupičková, Pavel Landovský, Lubomír Tlalka, Miloš Willig, Karel Hábl, Zdeněk Mátl, Alžběta Frejková, Josef Němeček (více)Obsahy(1)
Petr Čepek v příběhu z doby, která nepřála ani lásce, ani soucitu. Do severomoravského pohraničí těsně po druhé světové válce přijíždí příslušník zahraničního odboje Viktor Chotovický. Ve zchátralém sídle, jehož správou byl pověřen, se setká s dcerou majitele továrny, Němkou Adelheid Heidenmannovou, která zde čeká na odsun. Rozporuplná doba však nepřeje ani jejich lásce, ani soucitu...
První barevný film režiséra Františka Vláčila podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera je hlubokou sondou do vztahu mezi mužem a ženou, kteří nejsou schopni komunikovat, domluvit se. Příběh sám i režisérova virtuozita, založená na vytříbeném výtvarném vidění, řadí tento snímek k tomu nejlepšímu, co bylo o poválečné době natočeno. Vrcholné herecké výkony předvedli Petr Čepek a Emma Černá v hlavních rolích.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (246)
Baladický příběh ryze vláčilovského střetu z velkého epochálního zlomu, kdy nejen národy, ale i dva hlavní hrdiny rozdělilo propastné zmatení jazyků, životů i lidství samotného. Čepkův bytostný intelektuál zmítající se v existenciálních záchvěvech uprostřed ničeho, mravního i životního prázdna, a Němka čekající na odsun a očekávající osud svých nejbližších, příslušníků poražené nadrasy, se zdánlivě propojí ve vykloubeném řádu doby. Naprostá beznaděj prýštící dle mého z výroku Theodora Adorna ,,Po Osvětimi už nelze psát básně." - po válce už nelze normálně žít...a to ani na straně vítězů, ni poražených... ()
Nejlepší film Františka Vláčila, který předčí i jeho kultovní Marketu Lazarovou. Tohle je atmosféra, kterou dokáže vytvořit jen František Vláčil, ty obrazy, ohromnej cit pro detail jako celek (jak říkal mistr Vláčil - " Člověk by neměl pracovat, ale tvořit "). A to vše se odráží v jeho filmech. Adelheid je prostě úchvatná podívaná a nejlepší drama odehrávající se na pomezí hranic těsně po skončení druhé světové války. ()
Mám z toho filmu smutný a zároveň hřejivý pocit. Smutná nádhera, výstižněji to zhodnotit nedokážu. S Petrem Čepekm jsem celý film dýchal a na konci s ním všechno cítil. Srovnatelně s Čepkem pomohly filmu dlouhé záběry s minimem replik, jen to dodalo tíhu těm těžkým poválečným měsícům. Ohromný divácký nezapomenutelný zážitek. ()
Vláčil opět nezklamal. Adelheid je zdánlivě "příběh téměř o ničem" a přitom je v něm celý svět... Nenávist a strach, láska i samota, touha po společenství, cit a vášeň, dětské vzpomínky, neuvěřitelná člověčí křehkost i krutost, míjení se, nepochopení, krása i ošklivost. To všechno nesmírně sugestivně, syrově, autenticky a zrale předestřeno, s minimem nadbytečných slov a gest, vizuálně nesmírně krásně a přitom se vší sychravostí onoho nevlídného času... Prostou samozřejmostí jsou zde bezchybné herecké výkony, skvělá kamera, dokonalé řemeslo. To všechno přitom jen jako základní podmínka, nikoli artistní režijní či herecká exhibice. V kontextu českého filmu zjev velmi mimořádný... Malý filmový zázrak, který se dokáže zahryznout do srdce možná i víc než Markéta nebo Údolí včel... Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, sportovec, Radek99, Pohrobek ()
Komorní, neuvěřitelně silný a citlivý film. František Vláčil dokázal vytvořit neúprosnou atmosféru poválečného období, kterému vhodně zvolená hudba ještě více přidává na depresi. Základ úspěchu byl už ve scénáři, kde se povedlo vykreslit komplikovanou psychologii postav a následně i zvýraznit složitost a bezvýchodnost hlavní příběhové linie. V neposlední řadě musím zmínit herce, kteří (bez vyjímky) hrají přesvědčivě a přesně to, co bylo od jejich postav vyžadováno. "Adelheid" je pomalu plynoucí film, který uvnitř překypuje obrovským napětím a zároveň uzavírá Vláčilovu vrcholnou etapu historických filmů. 10/10 ()
Galerie (35)
Zajímavosti (8)
- Režisér i samotný snímek upadli v nemilost normalizačních cenzorů. Film putoval pod zámek a František Vláčil přesídlil do světa dokumentaristiky tehdejších studií Gottwaldov. (Olík)
- Film byl v roce 2015 digitálně restaurován. (M.B)
- Aleš Dospiva, který se podílel na natáčení filmu, v jednom z rozhovorů uvedl: „Adelheid, to byl podzim po okupaci, naštěstí na severu, který okupovali Poláci. My jsme potřebovali střílet, jezdit s vojenskou technikou. Hodně nám vyšli vstříc. I jejich velitel. To by u Rusů neprošlo.“ (freelex)
Reklama