Insidious: Červené dveře

Patrick Wilson poprvé i na režijní židli v pokračování jedné ze sérií, která ho udělala. Bohužel Dobrý horor není jen o tmavých scénách a hlasitých lekačkách a bohužel Insidious: Red Door, není o ničem jiném. Nijak zajímavý, nudný a lacině strašící horor, který by neuspěl ani před 15 lety, natož nyní, když se hororový žánr přeci jen posouvá dál. 30% (29.08.2023)

Tak to dopadá, když nastavuješ už nastavenou kaši. Nemá cenu si nic namlouvat, faktem je, že série Insidious má nezadržitelně sestupnou tendenci, což Červené dveře jen potvrzují a další pokračování si myslím, že už není opravdu žádoucí, aby to totiž nakonec neskončilo někde u Odpadových hodnot, k nimž se tedy zas až tak zatím toto pokračování úplně nepřibližuje, ale prostě už to nelze vnímat ani zdaleka tak pozitivně jako první díly, a opakuji, toto pokračování nabízí skutečně už jen takovou převařenou vodu, dějově přešlapující více než hodinu na místě, a spíše než rozvíjení světa za Červenými dveřmi se tu tvůrci věnují rodinnému dramatu o rozvrácené famílii, a i když se to pak po přemístění do světa za ,,dvěřmi´´ přeci jen alespoň trochu rozjede, tak pořád je to spíš nuda, kde se toho příliš nestane, no a co se týče závěrečného vyústění, tak tam můžeme hovořit o definitivně posledním pomyslném hřebíčku do rakve této série, jelikož se jedná o doslova směšní a trapný happyend se vším všudy, kde se všichni obejmou, protože je zlo poraženo a jsme zas šťastná rodinka, až navěky ámen. Ke všem těmto negativům lze jinak určitě připočíst i ztrátu působivé atmosféry, kterou předchozí díly oplývaly, chybí tu ale i napětí, co je ovšem nejhorší, tak tu nejsou k dispozici již ale ani žádně hororové prvky, minimum bubáků, minimum lekaček, o krvi ani nemluvě, i když na ní to pravda nebylo postavené ani v předchozích filmech, ale prostě po této stránce se tu toho objevuje skutečně jen úplné minimum, a i to minimum je navíc nefunkční. Insidious: Červené dveře tak zkrátka není povedená podívaná, a to z toho nejjednoduššího důvodu, že nedisponuje ani jedním jediným pozitivem. (17.02.2024)

Všechny předchozí díly jsem zkouknul v posledních 5 dnech, jelikož jsem je předtím neviděl. Zkouknout filmy po sobě, tak abych je měl v paměti se ukázalo jako skvělé rozhodnutí, jelikož jsou jednotlivě provázané nebo na sebe alespon odkazují. Rozhodně mi tento díl přišel jako nejlepší ze série, ale je možné, že mě ovlivnilo sledování v kině a ne doma na gauči, jako to bylo u předchozích dílů. Původně jsem se bál do kina jít, soudě dle hodnocení, film ale předčil očekávání a krásně sérii zakončil. (20.07.2023)

Patrick Wilson, ktorého mám ako herca síce rád, si zmyslel, že po rokoch hereckej kariéry by si rád skúsil aj tú režisérsku, no a výsledok je presne taký ako keď si niekto neskúsený povie, že má na réžiu filmu iba preto, lebo v nejakom účinkoval. The Red Door sa síce vracia k Insidious 2 a pôvodnému príbehu, ale iba preto, aby ho nakoniec nikam neposunul a celú stopáž tápal. Navyše Patrickovi nestačí, aby vo svojej prvotine natočil horor, ale mieša do toho nefunkčnú rodinnú drámu, traumu z detstva, rozpad manželstva, vzťah otca so synom, navyše v spracovaní, za ktorého by sa hanbil aj amatér. Celý Insidious je natočený úplne bez štipky nápadu, kde rozhovor dvoch postáv tvoria statické zábery na tváre postáv, ktorá sa neustále prestrihujú na tú ktorá práve hovorí (úvodná hádka otca so synom na internáte) a hororové scény dopadli ešte horšie. Bez štipky zveličovania priznávam, že som sa u nich buď smial alebo odvracal zrak, no nie zo strachu, ale z pocitu trápnosti. Všetko dokonale vystihuje scéna, keď Patricka Wilsona naháňa v dobe búbak a on sa pred ním ukryje do kúpeľne a celé to vyzerá akoby ste si to natočili vy sami doma a potom poslali do kín, ešte aj s pomerne ochotníckym hereckým výkon Patricka. Nie, tu vážne nefunguje nič. Príbeh, akékoľvek hororové dianie, atmosféra, ani silený pocit nostalgie v závere (s Lin Shaye). Prišlo mi to akoby si James Wan na producentskej stoličke povedal "OK, Patrick, hral si v sérii Insidious, zarobil nám ťažké prachy, tak si teda skús tú réžiu, tu máš pár miliónov, veď na tejto sérii už nemáš čo pokaziť a ono nám to z kina niečo hodí". Tu sa fakt nikto ani nesnažil a ten čo to točil nemal navyše talent, takže výsledok je len jeden amatérsky počin, ktorý by sa dal akceptovať ako zbytočné direct-to-video pokračovanie pred desiatimi rokmi, ale nie posielať to do kín v 2023. Smutné kam sme sa to so značkou Insidious dopracovali. Už The Last Key bol skrz naskrz priemerný počin, ale v prípade The Red Door klesla séria úplne ku dnu. CELKOVO: 3/10 (06.08.2023)

Popíšem hlavný dôvod prečo je záver Trilógie o Lambertových lepší ako oba prequely bez nej. Predstaviteľ Josha sa nebál svoju prvotinu uchopiť inak. Pokračovanie osudov so značným časovým odstupom osciluje medzi rodinnou drámou, tínedžerským filmom a ducharinou. Intenzívneho strašenia sa nám toľko nedostáva, ale vychádza z príbehu. To v prequeloch nebolo, tam šlo vyslovene o situácie, ktorým bol podriadený dej. Tu je príbeh nosným pilierom. Pod vplyvom udalostí sa rodina rozhodne podstúpiť zákrok hneď troch členov, ktorí si nemajú nič pamätať. Lenže to napokon povedie k jej rozpadu. Už len fakt, že sa Renai s Joshom rozvedie preto, že mu „lobotómia“ porozhadzovala závity je silné kafe. Na démonov sa dá ale spoľahnúť, tí slabé stránky našich hrdinov poznajú a boľavú minulosť im pripomenú. A že mi tep pulzoval ako blázon pri obyčajnom čarbaní na hodine výtvarnej už o čomsi vypovedá. Napínavých scén tu bol dostatok. Ďalej som rád, že sa pokračovalo s pôvodnými dokonca detskými hercami, ktorí už deťmi neboli. Do filmu zapadla aj spolužiačka so zmyslom pre humor a pobavilo cameo tandemu webových krotiteľov. Nebol som stotožnený iba s vyvrcholením, kedy mali byť tvorcovia odvážnejší a buď niekoho obetovať alebo aspoň neskĺzať do sentimentálnych rozhovorov. V súčte za mňa prekvápko a druhý najlepší diel. (01.05.2024)