Pasáček z doliny

Tenhle příběh mě zasáhl na tom správném místě. Malého chlapce mi bylo opravdu líto. Každý s ním jednal jako s hadrem, ale na práci to jim byl dobrý. Ten malý prcek způsobil, že jsem si vzpomněla na Boženu Němcovou a její V Zámku a podzámčí, kde byl taky takový klučina, ke kterému nebyl život taky zrovna moc přívětivý. Před Libuší Geprtovou a Josefem Kemrem musím smeknout. (25.07.2010)

Fuksovu předlohu převedl do scénáře Jiří Křižan, možná i proto mi některé scény připomínaly film Je třeba zabít Sekala. Herectví dětského představitele Vlastimila Drbala je velice přesvědčivé - včetně moravského dialektu. Zajímavé prolínání bezútěšné poválečné doby s klukovskými představami. Scény pasáčka s mamienkou (Libuše Geprtová) či staříčkem (Josef Kemr) patří k nejsilnějším. (26.07.2010)

Hlavní hrdina je dítě. Chudé a negramotné. Jeho šance navštěvovat školu je mizivá. Zase dědka hraje Kemr.  Mě to nebavilo, nenadchlo a je to veskrze zbytečný film. Pražští pepíci se tu snaží hovořit nářečím. To je to samé jako když 70% řeckého obyvatelstva mluví anglicky. Nikdo jim nerozumí. "Ar sidi on de tebl nes to dir" To znamená "Our CD is on the table next to door" Osobní zážitek z města Pigadia na ostrově Karpathos. (25.12.2023)

Melancholický dojemný příběh chlapečka žijícího krásou pohádkových vyprávění, která mu zahalují doznívající tragédii druhé světové války. Odstřižen od reality hrubého a nenávistného světa dospělých a nebezpečí banderovských přechodů prožívá svá malá dobrodružství. Myslím, že film zaujme nejen zajímavostí záporných a kladných postav, ale i kouzlem chvilek dobroty a něhy v kontrastu s obrazy tuposti, hulvátství a krutosti. Rukopis Františka Vláčila v tvrdých realistických scénách hezky zapadá do poezie příběhu. (04.11.2011)

Předposlední film Františka Vláčila a je vidět, že mistrovi dochází bohužel dech. Jeho lyrické a poetické vidění už nemá takové souznění s obrazem a celistvost detailů a záběrů nevyniká, tak jak jsme u předešlých Vláčilových filmů zvyklí. Spíše připomíná Kachyňovu poetiku (zejména ty animace svítících očí ve snopech a keřích). Taky zásadně chybí Liškova hudba s propojením jednotlivých filmových částí, bez které to prostě nefunguje. Naštěstí herecké obsazení je výborné a Josef Kemr v roli staříčka, Ilja Prachař jako starosta, Jiří Němeček jako Potocký, Libuše Geprtová coby matička nebo samotný pasáček Vlastimil Drbal film pevně drží ve svých kvalitních hereckých okovech. Docela mě překvapilo, že námět pochází z pera temného Ladislava Fukse, podle nějž scénář napsal Jiří Křižan a i zde použil svou nesmrtelnou větu "Tož tak na světě..." Občas jsem měl problém porozumět slovům, ani ne však kvůli nářečí, jako spíš kvůli ozvučení. Prostředí statku starosty a některé další lokace připomenou Vláčilův starší snímek Stíny horkého léta, odehrávající se ve stejné časové rovině a se stejným motivem banderovců jako Pasáček z doliny. Když srovnáme oba dva snímky, Stíny horkého léta jsou o dvě třídy lepší. Pořád je však Pasáček z doliny nesrovnatelně zdařilejší v porovnání s dnešní filmovou tvorbou. (17.06.2020)