Ten jediný

Příjemný film, který odlehčeným způsobem ukazuje problémy partnerských vztahů. Komičnost spočívá hlavně v podivnosti vedlejších postav jako spolupracovník Knud, psychošvagrová Mulle, kamarádka Stella, než v samotném ději. Potěšilo mě, že ta příšerná ženská umřela a nemusela jsem se na ní dívat celej film, jak poplácávala manžela po tváři - doufala jsem, že se konečně otočí a jednu jí švihne, no aspoň to pak párkrát schytá Sonnyboy. Taky mám ráda ty detailní pohledy do tváří postav, které se objevují snad ve všech filmech Susanne Bier. (28.03.2013)

„Neptám se na váš sexuální život ze zvědavosti. Ale pro mnoho bezdětných párů je erotika spojená s frustrací. Zajímám se o to, jak zvládáte, že váš společný život nepřináší žádné plody?“ - „Ok. Chcete vědět, jakému zvířeti se podobá náš sexuální život?“ - „Řekněte první, co vás napadne.“ - „Morče.“ Neměl jsem vysoká očekávání, přesto ve skrytu duše doufal, že to nebude úplná blbost...No, romantická komedie je to každým coulem, místy navíc docela trhlá. Což by ani nevadilo, ale humor v ní je jednodušší, a ne vždy úplně funkční. Těch míst k zasmání bylo ve výsledku jen pár, nepomohlo tomu ani nečekané zvážnění. Jak se blížil závěr, doufal jsem, že to nebude zakončeno „hollywoodsky“, ale má prosba nebyla vyslyšena, samotný konec je debilně kýčovitý až to bolí. A mně nezbývá než konstatovat, že pro mě sedmý viděný film z dílny ostřílené režisérky Susanne Bier byl zatím její zdaleka nejslabší, a já musím hodnotit pouhými 2*. „Kdybyste vy dvě byly figurky z Člověče nezlob se, byly byste teď vyhozený? Myslím to čistě metaforicky.“ (09.02.2024)

Jeden z prvních snímků Susanne Bier, natočený skoro rozverně, bez smutku jejích pozdějších filmů. Dokonce s happyendem! Jako bývalý student psychologie taky musím vyzdvihnout postavu empatického monstra jménem Mulle, která přesně zosobňuje degenerativní potenciál téhle vědy pro ty, kdo si od ní nedokážou udržet odstup. Je to sranda film, ale asi bych nechtěl být na místě ani jedné z hlavních postav. Ony ty situace jsou přece jenom až příliš povědomé. (08.11.2010)

K filmu jsem se dostal tak trochu oklikou. Sháněl jsem britskej remake. Po remaku se ovšem totálně slehla zem, takže jsem zkusil i tenhle originál z Legolandu. A po zhlédnutí musim napsat, že britská verze je o parník lepší. Je vtipnější, svižnější, má sympatičtější postavy a taky lepší soundtrack. Remake jsem viděl asi 5× a s chutí bych se podíval znovu. Tohle mi stačilo vidět 1×. (27.09.2016)

Susannino rané tvůrčí období. Její obvyklé postavy, obvyklá témata, obvyklé morální otázky. Jenže je to tak přihlouple limonádovitě zpracováno, že se člověk nemůže ubránit myšlence na to, jak banální režisérkou by asi byla, kdyby později neobjevila svůj scénáristický poklad v A. T. Jensenovi. Tohle je výplach. (09.07.2016)