Prolomit vlny

Emocionální dřeň, jen co je pravda, ale přesto to nějak nefunguje. Lars von Trier umí obsah, ale co se týče formální stránky, tak u mě značně kolísá ( u Lynche to mám obráceně). Breaking the Waves má složitou myšlenku a rozhodně to není film určený pro každého. Klady a zápory tu proti sobě nelítostně bojují a vítězem není nikdo. Film je rozdělen na několik kapitol, díky čemuž trochu vyčnívá ze stereotypu, všechny přechody do nové kapitoly jsou podbarveny skvělými optimistickými písněmi, které mi však v celkovém dějovém kontextu překážely. Emily Watson je zajisté schopná herečka a její role není vůbec jednoduchá, hysterické záchvaty, které měla každou chvíli, mě však neiritovaly, ale přímo sraly. Stellan Skarsgård mi rovněž zrovna moc neseděl. Film, jehož účelem je uštědřit divákovi ránu do srdce mě tak nechal zcela chladným. 70% (20.09.2011)

Neskutečně podmanivá a pod kůži se zarývající podívaná, na kterou jen tak nezapomenete. Lars von Trier opět dokazuje, že citlivá sociální témata mu nejsou vzdálená, a servíruje nám životní příběh lásky, která nezná hranic. Emily Watson svým výrazem dokáže vyslovit více, než vydá za tisíc slov. "Not one of you has the right to consign Bess to hell!" (08.10.2006)

Bum, bum, bum, bum..kapky emocí padaly a padaly a na konci jsem byl přece jen trochu zvlhlý :) Naladit se na Triera to chce zřejmě správnou náladu a já ji měl zrovna tak 3/4. Emily Watson byla však božský magor, který mě nenechal usnout, celou dobu jsem věděl, že ta holka něco provede, ale že nakonec zajde až tak daleko... Triere ty jsi hovado, ale omlouvá tě, že zřejmě věřící hovado. (20.03.2012)

Neskutečný zážitek. Spočátku jsem měl pocit, že von Trier tu schématem romantického dramatu vykrádá starší belgický film Odvedený... pokud jde o vážné zranění hlavní mužské postavy jako zvrat, který na jedné straně konečně umožní milující dvojici být spolu a umožní jim i naplno pocítit lásku jako něco, co prolomí všechny překážky, na druhé straně ještě tragičtějším způsobem začíná život obou protagonistů ovlivňovat. Ale von Trier se posunul ještě mnohem dál, zaměřil se i na nešťastnou ženskou hrdinku, která oproti svému zdravotně postiženému muži po těžké nehodě stále více trpí sice „jenom“ psychickou poruchou a schizofrénními stavy, ty se však postupně ukazují jako neméně závažný problém s daleko fatalnějšími následky. Těžká deprese se v tomto filmu střídá s úpřimnou velkou láskou a velká láska bez hranic se ve vzájemné konfrontaci fyzického a psychického postižení  záhy proměňuje až v nezvládnutelně šílený gejzír lidské psychiky. Vyvstává otázka, zda může existovat jediná lidská hodnota, která by dokázala zvítězit nad vším ostatním i bez přítomnosti jakýchkoliv dalších hodnot... Film nabízí v tomto směru i nejednu silnou scénu k hlubšímu zamýšlení, i s kritikou, třeba ten farář v morálním dilematu před kostelem nad zraněnou Bess na cestě v momentu, kdy dotyčná nutně potřebuje pomocnou ruku, jenomže farář ví, nakolik morálně zhřešila... Nečekal jsem to, ale ten intimní příběh jdoucí až na dřeň mě svou atmosférou tolik vtáhl, že jsem od něj prakticky nedokázal vypnout, zůstal jsem zasažen a stále doufal v alespoň částečně šťastné vyvrcholení... které svým způsobem přišlo, ale opačně, než jsem očekával a popravdě i s odstupem v druhý den se mi stěží hledají ta správná slova. Emily Watson předvedla obdivuhodný, strhující výkon, který úplně vtáhne do její složité postavy a vůbec se mi nechce věřit, že šlo pro tuto herečku o úplně první filmovou roli. A zřejmě se mi také podařilo cosi prolomit a chytit tu správnou vlnu, ale jakkoliv jsem Larse von Triera jako režiséra dříve vůbec nemusel a párkrát ho i zavrhl, teď se mi po Tanci v temnotách u snímku z jeho tvorby už podruhé dostalo silného emocionálního prožitku. Dost možná poprvé budu na von Trierově filmu chválit jeho typickou nekonvenční kameru, ale tady mi ty amatérsky snímané ručné záběry připadaly nadmíru působivé a posíily již tak intezivní atmosféru k silně realistickému stylu. Velmi se mi líbilo i rozdělení příběhu na řadu tematických kapitol, z nichž každá začínala dlouhým poetickým záběrem a nějakou pěknou písničku, což ten těžký film vždycky na chvíli zjemnilo. [90%] (06.05.2022)