Prolomit vlny

Pěkně absurdní konec. Oba v podstatě na místě toho druhýho. Poslední část filmu je fakt emotivní smršť. Emily Watson, ač neni herečka přímo na muj vkus, válí. Stejně jako například ve Festen, hraje tenhle typ kamery podlě mě kladnou roli a atmosféře filmu rozhodně přidává. Škoda jenom dlouhý stopáže, která mě v průběhu filmu hodila tak trochu do stereotypu a tim asi docházim ke konečnýmu verdiktu. (01.09.2009)

Teskná a neukojitelná milostná píseň. ... Většina písní končí dobře...aspoň si to tak přejeme. Někdy až zbytečně moc. ........ Ani katarze, která je zde v podobě několika osvěžujících barevných průzorů (i hudebně skvostných, téměř až na hranici kýče) z hutné emoční horské dráhy, nakonec těžko zažene depresi z krutě a zbytečně nenaplněné lásky. Filmový drahokam s nemilosrdně ostrými hranami, syrovým zpracováním a hereckým koncertem milující nešťastnice. (09.10.2005)

Dlouhá léta jsem Prolomit vlny vnímala jako film, na který je nutno dozrát, jako nadfilm, který není pro každého. Dokonce jsem si dovolila dříve vidět pouhou divadelní inscenaci Městských divadel pražských, která si s tématem poradila po svém. Ale ve výsledku je to jen film pro náročného diváka, ale zdaleka ne pro diváka snoba či diváka pokrytce. Takže všechny proto-dojmy stranou, je to jen film, neukousne vás - a samozřejmě von Trier je jen jeho autorem. #freshfilmfest (22.09.2014)

Tenhle film vzbudil obrovský ohlas a pod vlivem toho všeho humbuku jsem se mu bránila, člověka to přece jen ovlivní, ta vlna zájmu a já mám tendence být pak kritická. Nakonec jsem se z hluboka nadechla a viděla film, který se k ničemu dosud viděnému nedal ničím přirovnat. Obraz příšerný, herci hráli jakoby nehráli, děj se valil do pointy, která nebyla ani tak perverzní jako bizarní, jenže to celé dohromady, přesto, že mě to zlomilo, odrovnalo a na dlouhou dobu připravilo o iluzi, že život je krásný, mě zároveň nevýslovně dojalo a obohatilo - TÍM obrazem, TĚMI herci, TÍM dějem. (05.03.2005)

Lars von Trier to asi nebude režisér pro mě, za prvé mi moc nesedí jeho vizuální styl točení, snaží se působit nefilmově, ale ve výsledku mi to připadá spíš lacině, čemuž nepomáhá ani kamera, která se zdá být ruční a za druhý, což zřejmě taky spadá pod jeho snahu o nefilmovost, mam problém, že vynechává hudební doprovod, v podstatě podkres scén, využívá ho jen v kapitolových předělech, ale to je málo a i když si toho člověk vlastně ani nevšimne během sledování, tak to na něj působí a dávám tomu nemalou vinu, že mě to moc nezasáhlo. Ale tohle všechno by ani tolik nevadilo jako to, že tenhle celkem hodně silnej příběh mi Trier nedokázal přiblížit, aby mi nebylo jedno, co se tam děje, nedokázal mě tim zaujmout, prostě to pro mě vůbec nefungovalo a to byl celkem velkej problém, když na to měl 150 minut a povedlo se mu to v podstatě až na konci a zrovna tenhle film nedokázal a ani nemohl utáhnout jinak super vynikající výkon Emily Watson, která předvedla fakt geniální herectví (10.07.2009)