Tanec v temnotách

Bez Björk za tři s Björk za pět. Neuvěřitelně citlivý a dojemný snímek, který nemůže nechat nikoho chladným. Pro mě, jako posluchače Björk, je hodnocení jednoduché, ale myslím si, že tady ani není potřeba znát její tvorbu, která se ve filmu tak jako tak objeví v podobě filmových songů. Její jemnost, slabost, ale zároveň i odhodlanost, je skvěle ztělesněna. Selmu až do konce držela při životě hudba, doslova až do konce, opravdu úžasné. Björk tato role velmi citově zasáhla, potom co jsem film viděl, se jí vůbec nedivím. Rozhodně smutný, možná trochu depresivní a nespravedlivý konec v tobě musí něco zanechat. (15.09.2011)

Björk je úplně strašná a její neustálý kvílení (těžko to nazvat zpěvem) mě doslova přivádělo k šílenství. K tomu ještě příšerný muzikálový vsuvky a celý dílo totálně pohřbila rozklepaná ruční kamera. Je to škoda, protože jinak ten námět vypadal celkem zajímavě a ostatní herecký obsazení rozhodně neni špatný. Moh z toho vzniknout daleko lepší film. Tady snad můžu ocenit akorát posledních cca 25 minut. Jinak mi spíš film lez na nervy. Chtělo by to vyházet všechny ty muzikálový čísla, místo Björk obsadit nějakou schopnější hérečku a natočit to nějak normálně, aby to nevypadalo, že tu kameru držel v ruce chovanec z Jedličkova ústavu. (05.04.2015)

"Prečo ste tu, keď je v Československu lepšie ako v USA?" Prívlastky ako "divný muzikál" som počúval roky, ale i tak som film ignoroval a nejako ma nelákal. Na muzikály som nikdy nebol, česť výnimkám, ale až teraz , keď som dal filmu šancu som zistil, že toto je predsa len viac film ako muzikál. Zopár spievaných a tanečných čísel tu je, ale nie tak veľa, ako by som na muzikál čakal. Temný príbeh mi sedel, hlavne postava D. Morsa to celé dvíha a Bjork hrá prekvapivo dobre. Záver drsný jak Dánske počasie , ale čo iné čakať od L. von Triera. Toto je ešte jeho skoršia tvorba, no po nedávnom Antikristovi si už nie som istý , či mám chuť na ďalšie filmy od režiséra, ktorý sa netají tým, že pri písaní scenárov má plné nozdry fetu...Tak to potom i vyzerá...70%. (12.09.2015)

Po dlouhém přemáhání zase doplním jeden rest. Film jsem viděl už někdy před 15 lety a doteď jsem si netroufl jej komentovat, až se vytratila i chuť se do řady hodnotících a komentujících přidat. Ale když jsem na to teď při bloumání databází narazil, říkám si teď anebo nikdy. Takže, já a Trier jsme si zjevně nebyli souzeni. Už pár útržků z Království, které jsem kdysi viděl v televizi, mě víceméně odpuzovalo, Tanec v temnotách (viděl jsem dříve než Dogville) mne v tom utvrdil a Dogville přede mne rozestřel transparent s kapitálkami "NIKDY NEKOUKEJ NA TRIEROVY FILMY". Dobře, na jednu stranu musím přiznat, že ač nejsem fanoušek islandské hudebnice, její hudba zde jakož i zajímavě pojatá taneční čísla sama o sobě snesou vysoké hodnocení. Ale ten zbytek? Když to řeknu natvrdo, je to vypočítavá vyděračská zcela nevěrohodná zpotvořenina, která všem nesobeckým obětavým osobám dělá medvědí službu. Nedokázal jsem tomu věřit ani na chvíli, Rimmerovými slovy "nerealistické, jenom jako." Je to zde sice méně okatý kalkul než u zmíněného Dogville, ale jinak je to stejné. Všechna ta rozmáchlost, to vedení děje do předvídatelné tragédie, ta dilemata, kterým Trier své postavy vystavuje, mně osobně strašně zavánějí laciností a hrou na efekt jen proto, aby mě na jednu stranu nutil do svého vidění světa, na druhou aby ve mně vzbudil pocit viny a sebemrskačské tendence. Já se ale na tohle lapat nenechám. P. S. Chudák Oldřich Nový. Aspoň by se tam jako kontrast hodilo Kristiánovo "Jen pro ten dnešní den stojí za to žít..." (28.12.2016)

"Tanec v temnotách" je neuvěřitelně originální projekt, který na svého následovníka bude čekat asi hodně dlouho, pokud se ho vůbec někdy dočká. L.v.Trier v něm totiž spářil dva do té doby nespojitelné filmové světy, jakými jsou : nezávislý film, točený jen ruční kamerou a snažící se o co nejrealističtější ztvárnění snímaného + úžasný svět muzikálů, které si mohou dovolit vpodstatě úplně cokoliv. A to L.v.Trier moc dobře ví, takže tady najednou máme ženu jež musí (zdaleka nejen proto aby se uživila) těžce makat v tvrdě realisticky vyhlížejícím prostředí amerického zapadákova, ve kterém se stýká s reálně uvěřitelnými postavami. Do tohohle prostředí je ovšem vložen vpravdě "muzikálový" (rozuměj - za uši utažený, do extrémních situací dovedený) příběh, prokládaný tanečními čísly jež jsou provázena (ne náhodou, ale zcela záměrně a jedině možně) hudbou islandské zpěvačky Björk, protože je to právě ona a její originální a nezaměnitelná hudba, jež se staly tím jediným možným klíčem, který byl schopný spojit nespojitelné. (28.09.2004)