Epidemie

Brainstorming Larse von Triera a Nielse Vørsela. Místy to hodně připomíná Království, na kterém výše zmíněná dvojice také spolupracovala. To, co tvoří z Epidemic film a ne jenom sled nesourodých skečů, je množství narážek a odkazů, které navzájem osvětlují, oživují a přetvářejí předchozí části filmu. Vytváří se tak rafinovaný mix absurdit spojený dohromady tak geniálním způsobem, jakým to umí pouze jediný člověk – Lars von Trier. Mimochodem tajemstvím pasty Signal plus jsem se taky v jistém životním období intenzivně zabýval. Na rozdíl od Larse jsem ale k vysvětlení došel způsobem čistě neinvazivním. (31.01.2010)

Ups... môj stret s rannou von Trierovou tvorbou bol bolestivý. Tento otravný, nepozerateľný, chaotický splašok, vyzerajúci ako keby bol nakrútený niekedy v 30. rokoch 20. storočia (nemal som chuť skúmať, či náhodou nebola táto obrazová nekvalita účelová a maestro sa jej prostredníctvom nepokúšal o nejaký "hlbší rozmer" alebo umocnenie dojmu...) niekto fakt považuje za klenot európskej kinematografie a prežíva pri ňom opakované filmové orgazmy? (02.12.2017)

Nepriek tomu, že Larsa von triera radím medzi jedného zo svojich najobľúbenejších režisérov, film Epidemic ma sklamal. Po Prvku zločinu sa tentokrát ponoril do témy moru, ktorá sužovala Európu v minulosti často a snažil sa vykresliť aj problémy vtedajšej Európy ako mor. Avšak celé to pôsobí akosi nesúrodo, neucelene a opakovaný hurónsky smiech postáv je tak iritujúci, že uberá ešte aj atmosfére, ktorú dodalo čiernobiele spracovanie filmu. Škoda, som zvedavý ako dopadne posledná časť tejto trilógie film Europa, ale Epidémia sa prvku zločinu ani len nepriblížila. (03.03.2019)

„Bylo podivuhodné, že se ty barvy nesmíchaly, ale vytekly najednou spolu tak, jak to Bůh chtěl... bez toho, že by smícháním vytvořily třetí barvu. Zdá se mi, že jsem to viděl u jedné zubní pasty. Nevím, jestli se dá ještě koupit, jmenuje se Signal.“ * * Hmm, může ještě něco výstižněji charakterizovat hloubku a styl tohoto filmu, když napíšu, že výše citované filozofování zde nasleduje z ničeho nic po jedné z atmosféricky temných scén s hypnotizující atmosférou? Jako některé filmy Larse von Triera se mi celkem líbily, ze 7 dosud viděných jsem mu dokonce již třikrát udělil 4 hvězdičky a originální náměty či nekonvenční snímky v rámci žánrů jsou pro mě lákadlem i u nejednoho dalšího Trierova filmu. Ale Epidemie mi přijde jako jeden z dalších režisérových totálních úletů, jejichž klady z větší části začínají i končí u jednoho zajímavého nápadu a výsledkem je takové podivné undergroundové cosi, čemu pořádně rozumí asi jen samotný von Trier s Vørselem a co ocení nejspíš jen opravdu skalní režisérovi příznivci. Líbilo se mi neobyčejné nahlédnutí do zákulisí scenáristické tvorby se samotným Trierem, v některých scénách na mě ta zvláštní atmosféra i působila a úplný závěr má taky cosi do sebe, ale jinak jsem se po většinu času nedokázal naladit na stejnou vlnu, nejednou jsem se nudil a celkově mi zhlédnutí Epidemie moc nedalo, ani nenabídlo žádný výraznější zážitek. Ale jelikož mívám to u Triera doslova jako na houpačce, doufám, že příští vybraný film mi zase sedne víc. Jestli černobílý undergroundový film o scenáristovi a jeho podivném filmu, tak za mě určitě raději Rockwellův Průšvih (1992). [35%] (11.02.2022)

Připadám si jako člověk, který ochutnal výborný zákusek v podobě Evropy, dostal jako chutný předkrm Prvek zločinu a pak mu místo hlavního chodu dají vylízat špinavý talíř. Chápu úsporné minimalistické pojetí s minimem herců, takžka dokumentární techniky, ale oprotti dalším dvěma filmům z celé trilogie jde o zcela jinou kvalitu. Zajímavé je nahlédnutí pod pokličku tvůrce, když tvoří. :o) (25.12.2014)