Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

Eddard 

všechny recenze uživatele

Hmmm, musím uznat, že na mě tenhle dánksý enfant terrible udělal dojem. Pokud nebudu počítat muzikálový Tanec v temnotách, je to jeho první film, který jsem měl tu ČEST vidět. Evropa je navýsost originální snímek, Lars přímo přetéká režisérskými nápady, které dští do narativní i formální linie, úžasně využívá přední projekce, čímž dodává mnoha scénám velice zvláštní, velice podmanivý "look", hraje si s významovými kontrasty barvy a černobílé, v naraci alegorií zavánějícího příběhu z čerstvě poválečného Německa skáče kam se mu zachce a nad tím vším se vznáší hypnotizující komentář Maxe von Sydowa... "On the mental count of ten, you will be in Europa. Be there at ten. I say: ten." P.S.: Úvodní záběr ve mě silně evokoval Lynchovu Lost Highway a celý příběh zase v čemsi připomínal Jarmushova Dead mana... náhoda? :) Boduješ, Larsi! 90% ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Sugestivní pohled do duše poválečného Německa z pohledu idealistického amerického mladíka s německými kořeny, jenž přijíždí do otčiny ukázat vlídnější tvář americké okupace. Jenže ideály většinou nejsou určené k naplňování, ale k borcení. Dílo mistra von Triera se špatně komentuje. Musí se vidět. Ale v Europě ukázal, že je geniální. 100% ()

Reklama

Cimr 

všechny recenze uživatele

Během filmu jsem si říkal - je možné, aby někdo vůbec natočil něco působivějšího? Výtvarná stránka je dokonalá. I příběhová je dost dobrá, motiv zrádné femme fatale je sice ohraný už od dob filmu noir, ale přesto jsem ho nečekal a docela mi vyrazil dech. Nebudu to protahovat, Evropa je maximálně působivý portrét snad nejpodivnějšího a nejzvrácenějšího z kontinentů. A já si pěti hvězdičkami už dlouho nebyl tak jistý. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Zdá se mi, že obsah sdělení je mnohem méně hluboký a hlubokomyslný, než se mi snaží namluvit režisér svými vycizelovanými uměleckými prostředky. Pořád si myslím, že umělec, který má co říct, by se měl snažit říct to tak, aby mu ti, ke kterým mluví, rozuměli, a nikoliv naopak, aby svými kreacemi obsah sdělovaného zastíral. Je to možná v případě tohoto filmu můj osamocený názor, nicméně. nedovolí mi dát víc než 60%. ()

Jansen 

všechny recenze uživatele

Tak trochu jako realita, tak trochu jako sen působí poválečná Evropa v podání Larse von Triera. Příběh zasazený do Německa roku 0 (těsně po 2. sv. válce) v sobě spojuje jakési tajemno spolu s nezvratnou osudovostí, která je odpočítávána hlasem vypravěče. Je to až kavkovská atmosféra, která dělá z filmu výjimečný zážitek. Umělecko-výtvarná stránka filmu tak zapadá do celkového příběhového konceptu až je to neuvěřitelné: černobílý obraz, z kterého se barva prodere jen v místech největšího emocionálního napětí, výjevy, které se místy objevují na pozadí za hlavními hrdiny a hudba, která je prostě dokonalá. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)
  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)

Reklama

Reklama