Což takhle dát si špenát

Jeden z vrcholů vlny české sci-fi komedie sedmdesátých a osmdesátých let. To nejlepší, čím české filmové nebe v té době disponovalo dalo vzniknout nezapomenutelné crazy hovadině, kde vše je absolutně možné a ještě udělalo reklamu špenátu a kremrolím! Což takhle dát si špenát? Kdykoliv a kdekoliv, dokud se bernardýn Bohouš neoblízne a Jirka Schelinger nezachřepčí titulní skladbu, já nedokážu odejít! (04.11.2008)

I když se nejedná o nejlepší komedii V.Vorlíčka, pořád je to velmi vtipná taškařice. Scéna, kdy I.Janžurová, představující přestárlé nemluvně, obléza stoly hostů, je úchvatná. Však dle slov S.Zázvorkové se prý štáb při tom válel smíchy. Sama Janžurová říká, že tahle scéna byla pro ni výzvou. A připomíná, že duo V.V.+M.M. vytvořily plejádu originálních komedií, které snad nemají v evropském filmu obdoby. Především neutuchající humor a fantazie M.Macourka stojí za vznikem nejlepších českých komedií. Což takhle dát si špenát? (23.09.2010)

Jasný protagonista českej vlny sci-fi komédii 70-rokov v zaužívanej tradícii, ktorú načal Pane, vy jste vdova a jemu podobný, čiže nič nové neprináša. Scenár kráča v tých istých šľapajách diváckeho úspechu narušenia každodennej reality, čo jeho žánrový kolegovia, slovné gagy sú do polovičky filmu približne tiež na rovnakej úrovni, ale potom príde strmí spád v podobe lacnosti dialógov a moc na pílu hraného efektu - špenátománie a jej dôsledkov. Po určitom bode kúzlo humornosti stráca na pôvabe a po slovných šarapatách som si začal pripadať ako v nepodarenej veselohre, ktorej chýba vyciberenejší finiš. A tým špenát zapadá do zabudnutia. Efektnejšie a pohodlnejšie ako Zítra vstanu a opařím se čajem, kvalitou ale nepresahujúcejšie. (26.09.2014)

Až při několikerém podívání jsem s překvapením zjistil, že v první půlhodině se neděje naprosto nic. Ale protože vím, co bude následovat, tenhle pomaloučký rozjezd mi vůbec nevadí. Co mě mírně ruší, je všudypřítomná socialistická moralita, která pranýřuje zločinnost od vynášení kremrolí z hotelové kuchyně až po vraždu. I když k vraždě ani nedošlo, Petr Kostka si pouze odložil mimino do pekáče, no bóže:-) Petr Kostka je ostatně vůbec milým překvapením filmu, hraje jinak než obvykle a já mu úplně věřím jeho jižanský temperament. Zatímco pánové Menšík a Sovák hrají "pouze" standardně. Kreace přerostlé Marcelky v podání Ivy Janžurové je sice výborná, ale já si říkám, jestli herečka z legendárního Kočáru do Vídně nebo Morgiany měla zapotřebí se takto prezentovat. Asi měla, jiné role v té době nedostávala. Nicméně, přes některé výhrady je tenhle film v kontextu dobové tvorby naprostá pecka, to se musí uznat. Takových námětů se rodilo jen málo. (16.11.2008)

Komedie je to skvělá - na jednu stranu vychází z oblíbené prvorepublikové zápletky záměny postav, na stranu druhou do toho šlape stejně vehementně jako francouzské crazykomedie sedmdesátých let... no a na straně třetí to má typicky macourkovský sci-fi rukopis s takovým příběhem, jehož akumulátorem je prvek z běžného života (Jak utopit dr. Mráčka = tlačenka, zde je to špenát). Filmu velmi pomáhá hudební podkres, vynalézavá kamera a užití postsynchronů k dětským hercům. S průběhem stopáže ale tenhle mišmaš ztrácí na sofistikovanosti a nebýt špičkových hereckých výkonů by řada pronášených hlášek možná vůbec nevynikla, ba nikdy nezlidověla... anebo by se možná na film nedalo dívat vůbec - k čemuž by zcela jistě došlo tehdy, kdyby se tento typ scénáře natočil jindy než za normalizace. Film tedy rozhodně vítězí díky hvězdnému castingu, avšak i nepříliš kritický divák by dokázal seznat, že vlastně sleduje v jádru úplnou kravinu (myšleno v dobrém, mám film rád!). 70%. (06.10.2022)