Jan Hus

Velmi casto davali tento film v telke, avsak vzdy som sa mu nejako vyhol, ale teraz som si povedal, ze to chcem vidiet a neolutoval som. Vypravu, kostymy a vobec cely film zvladol reziser Otakar Vavra na jednotku a nemusi sa hanbit ani v porovnani so zahranicnou produkciou 50-tych rokov. Uz jeho KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) malo u mna vysoke hodnotenie. Bolo smutne, ze v 15 storoci mala moc cirkev, ktora si o sebe myslela, ze je ta spravna a pritom akosi zabudla na jedno z desiatich prikazani, ktore znie nezabijes. Jan Hus to vedel a preto pokracoval vo svojom uceni i dalej na dedinach, avsak to sa mu tvrdo vyplatilo... 18.09.2010 _______ Zdeněk Štěpánek - (Jan Hus) +++ Karel Höger - (Václav IV.) +++ Vlasta Matulová - (Královna Žofie) +++ Ladislav Pešek - (Šašek Miserere) +++ Gustav Hilmar - (Jan z Chlumu) +++ Eduard Kohout - (Lefl z Lažan) +++ Rudolf Hrušínský - (Purkmistrův syn) +++ Eduard Cupák - (Tovaryš Stašek) +++ Miloš Kopecký - (Biskupský kancléř) +++ Vlastimil Brodský - (Mladík v Týnu) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ (18.09.2010)

Ta tíž na mě dopadla už poprvé, kdy jsem tenhle snímek viděla.. A dlouho, hodně dlouho jsem sbírala odvahu, abych si to zopákla.. Ono tu ani tak nejde o zpracování, jak se tu celkem dost bezpředmětně komentuje, jde tu přece o mnohem víc... Žít v pravdě, mluvit pravdu, vidět nespravedlnost (hájit slabé a chudé), používat zdravý rozum (neposlouchat slepě), jsme Češi, mluvíme česky, píšeme česky, nebyla to vždy samozřejmost... Síla poselství mě pokaždé složí, k tomu výborní herci a nádherná výprava... (14.01.2021)

Vávrova „husitská“ trilogie je příkladným projevem české divadelnosti. Stejné tváře přebírají různé role a přizpůsobují odlišné historické osobnosti týmž ideálům. Revoluční kontinuita se v jevištní stylizaci téměř paroduje a efektní inscenace nevypovídají zbla o kořenech a smyslu – ani o poslání – reformačního odkazu, jehož pluralitu dezinterpretují s ohledem k zadavateli. Scény jsou pochopitelně sugestivní, herci hrají skvěle a divákovi se i po letech bouří krev v žilách a hnedle by sahal po cepu. V kulisách pozdně (věčně) středověké Prahy se jednotlivá dějinná místa vytrhují z proměňujícího se města jako velkolepá jeviště (odvahy, víry i zrady a útisku), vším hýbá s marionetovou elegancí všemocná masopustní stylizace a zpěv – a postavy? Jen pouhé masky… (22.12.2018)

Jan H(n)us. Propagandistický blábol točený pro potěchu soudruhům. Film se mně nelíbil nejen obsahově, ale ani obsazením. Zdeněk Štěpánek, budiž mu láva lehká, ale nesympatičtějšího herce neznám. On už když promluvil, dělalo se mně zle. Otakar Vávra, sice píchal mladší ročník až do svého skonu, konkrétně Jíťu Němcovou, ale to až poté, co poskytla brigádnickou felaci na italských prázdninách u Felliniho, aby se z ní stala režisérka, ale divácky přístupný film jsem od Vávry neviděl. Ale jo, byl to předchůdce Ridleyho Scotta, ale jeho režijní styl mě nebavil. Tohle je jeden z jeho záměrně zkreslených filmů. Bolševická karikatura, faleš, kurevstvo. Z velkolepého filmu s epickou výpravou je velkolepá fraška. Historická fakta?Tak o ty to ani nezavadilo, neboli byly upraveny banálně, žblebtavě, nablble, ideologicky a rudě, zpátky ni krok! 0% (27.07.2015)

Historický výpravný film, který je aktuální v každé době. Otakar Vávra byl řemeslník nejvyšší úrovně a v každém režimu dokázal točit kvalitní látku a filmy, co si budeme povídat. Jan Hus je první částí Vávrovy trilogie o českých dějinách a historicky je zpracován velmi věrohodně, i když dobová ideologie se trošku podepsala. Krásné kostýmy, kulisy a veškeré miniatury navrhl Jiří Trnka podle přesných dobových reálií. Herecky vedle Zdeňka Štěpánka exceluje Bedřich Karen (kardinál), Vladimír Řepa (výběrčí odpustků), František Smolík (papežský legát), František Kreuzmann (papežský komisař) nebo Karel Hoger (Václav IV). (19.06.2018)