Reklama

Reklama

Jan Žižka

TV spot
Československo, 1955, 102 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Miloš Václav Kratochvíl (kniha), Alois Jirásek (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (186)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Musela jsem se na tento film podívat znovu, neb jsem nechtěla hodnotit něco, co jsem viděla před dvaceti lety.. Moje dnešní hodnocení je shovívavé, dolehla na mne nostalgie.. Už jen vidět pohromadě Zdeňka Štěpánka, Karla Högera, Ladislava Peška, Jana Pivce, Václava Vosku mi málem přivodilo zástavu.. K tomu tedy to čisté, krásné, upřímné vlastenectví z toho dýchá na kilometry.. Takže za mne ano, tohle se povedlo.. A to, co se nepovedlo dokonale, jsem úspěšně vytěsnila.. ()

topi 

všechny recenze uživatele

I přes výraznou ideologii a asi ne některé zcela přesné historické události musím film hodnotit jako výpravnou podívanou s obrovským a kvalitním hereckým obsazením a dobovými kostýmy na kterých se opět podílel Jiří Trnka. V dnešní době není šance, aby to někdo zpracoval a natočil tak, že film působí, jakoby se opravdu v 15. století odehrával. ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Politické agitátorství a zkreslování dějin je tu ještě markantnější, než u předchozího Jana Husa. Husité nebyli žádní svatoušci, počáteční lidové hnutí se po dvou letech změnilo ve vállku zdatných husitských bojůvek, které se později nechali jako žoldáci najímat dokonce svými nepřáteli. Země upadla v chaos, nastala kulturní a ekonomická devastace, hladomor a rapidní pokles obyvatelstva. Těch vypálených měst, vesnic, hradů, klášterů a chrámů by se člověk nedopočítal. No, ale hlavně, jak píše pjotr76 níže, že "náš národ bojoval a vítězil", že....No nic.....Mé výsledné hodnocení je pouze z filmového hlediska, i když asi nečiním dobře. Výprava je monumentální, Zdeněk Štěpánek je vynikající, stejně jako záverečná bitva ve vyschlém rybníce. Dám za čtyři, i když je to na facku a historikové nechť prominou. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Kde, že jsou boží bojovníci? Palcáty na ně! Výborné pokračování Jana Huse a vydařený prostřední díl husitské trilogie. Nechybí ani scéna proslulé Pražské defenestrace a všechno graduje až k závěrečné řemeslně kvalitně natočené bitvě s vítězným koncem. Vávra se opět vytáhnul. Nemám větších námitek.85% ()

UncleG 

všechny recenze uživatele

Prostřední díl z filmové Trilogie, která se nás „vážně nenápadným“ způsobem snaží přesvědčit, že husitství byla jakási forma protokomunismu. Kde se všichni milovali a žili v jednotě a bratrství bez třídních rozdílů…no zkrátka idyla jak vystřižená ze skutečného Československa padesátých let. Pod taktovkou Velkého bratra tak vznikl film, v němž jsou v podstatě všechny postavy a události pokroucené, jakoby se na ně jeden díval přes prasklé rudé sklíčko. Namlouvá se nám, že český lid byl prost všech špatných vlastností, poháněn láskou k bližnímu svému, a že i nuzáci a lůza v ulicích byli čistí a vymydlení krasavci. Že Žižka byl bůhvíjak významný šlechtic, který trávil život na poradách s tehdejší politickou špičkou (jedou je dokonce přirovnán k Tatíčku Stalinovi). Že Václav IV byl zlý maniodepresivní šílenec. Zikmund proradný slizoun (no to je slabé slovo, spíš absolutní zlo) a všichni ti feudálové stojí za pendrek. Z věrolomných buržoazních měšťanů jsou potom opravdické karikatury – scházelo jim ještě obarvit obličeje nazeleno. A vůbec…Tenhle film se svou hysterickou a nenávistnou agitkou stačí vypořádat s každým, kdo soudruhům z politbyra nešel pod nos: okrajově to slízne inteligence, církev, věřící a všichni, „kdo nejdou s námi, jdou proti nám! A basta!“. Hlavní překážku, kterou tehdejší soudruh scénárista-agitátor obtížně překonával, je fakt, že husité byli taky věřící. Takže husitská víra je tu směšným způsobem prezentována jako „drobná kosmetická vada na kráse prvních světových revolucionářů.“ Skutečným věřícím je mezi husity snad jen Želivský, a ten je v podstatě zaslepený cvok; zbytek husitské kohorty se k víře raději nevyjadřuje nebo se k ní staví vlažně. … Teď něco k filmu samotnému: Hodina dvacet bezbřehých rádobyhistorických pindů a v závěru (na tehdejší dobu) celkem podařená bitevní scéna. Zrychlená vřava sice pro dnešního diváka může působit jak nechtěná groteska, ale takhle se tehdy točilo a bylo to „in“. Co hodnotím opravdu kladně, je vynikající znalost dobových reálií, věrohodné repliky a kulisy, velkolepá (ba přímo monstrózně velkolepá) výprava a úžasné kostýmy od Trnky. Architekti a designéři a technici u mě mají jeden krásný červený puntík. Formálně tedy na výbornou, přes obsahovou část se přenést nedokážu! ()

Galerie (51)

Zajímavosti (25)

  • V jezdeckých scénách dubloval herce skvělý jezdec Jindřich Říhánek, který se v roce 1966 proslavil tím, že na koni uprchl ke svobodě do tehdejší NSR. Jeho příběh je popsán v příběhu „Na koních ke svobodě“ v cyklu Příběhy železné opony (od r. 2005). (sator)
  • Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií – především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství, a Václav Mencl, historik architektury. (tomalakis)
  • V roku 2003 sa na Barrandove rozhodli likvidovať staré sklady rekvizít, medzi ktoré patrili aj halapartne, sudlice, štíty, meče a iné veci z tohto filmu. Renomovaný juhočeský šermiar, majiteľ agentúry ARGO a zakladateľ školy šermu AKA Petr Nůsek sa ich rozhodol zachrániť a zrenovovať. Vystavuje ich v areáli Housův mlýn v Táboře. (Raccoon.city)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama