Proti všem

Třetí díl husitské trilogie hodnotím dost vysoko – a to hlavně proto, že se mu konečně podařilo vybřednout z agitační kejdy, ve které se utopily předchozí dva filmy. Autorský tým v nich bohatě splnil svou úlitbu režimu, takže se tentokrát mohl víc soustředit na vyprávění příběhu a nakonec z toho vzniknul víc než solidní velkofilm. Celkové pojetí taky zaznamenalo výrazný posun k lepšímu. Vávra dokonce přiznává, že nepřátelé husitů nemuseli nutně být jen karikovaní, nenáviděníhodní hnusáci. Kladné i záporné postavy jsou střízlivější a lidštější. Pochopitelně, že se děj ani tentokrát nevyhnul idealizaci a tendenčnímu překrucování. Jenom ta ideologie už z toho netrčí jak vídle z hnoje. Co se týče výpravy, tak jestli předchozí dva díly byly vele-velkolepé, tak nevím jak nazvat tento. Úžasné, věrné repliky dobývacích strojů, rekonstrukce architektury, monstrózní kulisy postavené často jen pro dva nebo tři krátké záběry, spousty opravdu hořících domů, dechberoucí kostýmy a stovky jezdců a statistů (a všechno poctivý maso, žádný 3D klony - to zíráš Petere Jacksone, pukni závistí). Sice se dá tu a tam rozpoznat „repasovaná“ husitská technika (děla, vozy) z „Jana ˇŽižky“, to je jasňačka, přece to nevyhoděj… Ale určitě do tohoto filmu bylo nalito nepředstavitelné množství peněz. Výsledek je akční, dějový a koukatelný. Jen snad škoda trochu nenadálého konce. Těšil jsem se, že natankovanej Žižka v ráži ještě stihne vymlátit Adamity. Nakonec – jako shrnutí celého třídílného seriálu – bych řekl, že si uvědomuju, jak muselo být pro Vávru těžké cokoli natáčet s bandou uvědomělých soudruhů za zadkem. To ale nic nemění na tom, že první dva filmy (a především „Jana Žižku“) považuju za nebetyčnou komunistickou odpornost. (25.08.2009)

A do třetice velkofilm, kde je krásně zdůrazňována nutnost kolektivismu a to vše s národním vlastenectvím, kdy se země musí bránit útokům celé katolické Evropy. Zajímavé je pro mě třenice mezi husitskými, kdy kněží Jan Bydlinský (Miroslav Doležal) a Petr Kániš (Václav Voska) volají po sexuální revoluci, protože trpí neustálým chtíčem a zlobou, že nemohou volně souložit a vládnout ostatním. Tábor je sice ukazován jako město, kde je rovnoprávnost, ale je to jen iluze, neboť stále vládnou ti, co vládli i předtím a pracují ti, co vždy pracovali. Ale je jiná možnost? Neboť pokud stále bude hnacím motorem moc a bohatství (a může se říkat, že kolektivní), tak to vždy tak bude. A kdo je lepší a kdo horší? Cizáčtí katolíci, kteří jsou zde ukazováni, jako vrazi žen a dětí, nebo husité, kteří z pomsty zaživa upalují katolické kněze, tak i souvěrce z bludného poblouznění? A krvavá cesta? I když snad nejdříve vznikla z nutnosti obrany, se nakonec mění v silu útočnou, která chce ostatní spasit a tím hubí sama sebe. Jedinou cestou by snad byla cesta vzděláním, ale je toho nějaký národ schopen? Aby mu pojmy jako moc a hamižnost a závist byli cizí? Jan Žiška (Zdeněk Štěpánek) už mě moc nepotěšil po herecké stránce, spíše zde vystupuje jako rázný, ale velmi moudrý předseda osvíceného kolektivu. Zajímavé postavy: Ctibor z Hvozdna (Gustav Hilmar), který neváhá zmlátit svou dceru hlásající pomatené bludy, probošt (Bedřich Karen), bojácný, ale stále přesvědčený o vítězství křižáků, samozřejmě Zikmund (skvělý Jan Pivec), svérázní kněží Bydlinský a Kániš, pyroman Šimon (Jaroslav Vojta), který se po příchodu do Tábora nestačil divit, že musí stále na někoho dřít a manekýn Oldřich z Rožmberka (Václav Špidla). Film je ukončen úchvatným vítězství husitů v bitvě na Vítkově. Z pochopitelných důvodů, ani Jirásek, ani Vávra nepokračovali v dalších osudech husitů. Oba z vlasteneckých důvodů, Vávra navíc také z ideologických. Nemohlo být zobrazen postupný rozkol, úpadek a nevraživost prvních komunistů na světě (i když prvním komunistou byl Ježíš, jehož pokračovateli byli husité). Stejně je zajímavá netolerance jedněch k druhým a ospravedlňování, že ti druzí jsou kacíři, protože si myslí něco jiného. Skutečnost je zkrátka frustrující. (13.03.2010)

Završení historické trilogie. Husité odcházejí budovat vysněné město Tábor a pod vedením Jana Žižky se připravují na boj proti královskému vojsku ... Opět výborně natočený historický film s vynikajícími herci... Všem přítomným pochybovačům: Ano, celá trilogie je poněkud ideologicky zaměřena a se skutečnou historií toho má společného velmi málo. Husité ve skutečnosti nebyli žádní andílci, ale vem to čert. Nevadí mi to. Neznám totiž historický film, který by se věrně držel faktů. Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem jsou pro mě nejlepší historické české filmy. (24.09.2008)

První díl byl emotivní, druhý ideologický a třetí idealistický. Trilogie si prošla vývojem, ne nepodobným tomu historickému. Od počátečních nadějí zoufalých poddaných, přes boj za lepší svět, až po budování odkazu. To poslední symbolizuje postava Jana Žižky, který se snaží najít v lidech to lepší a ostře se vymezuje proti adamitům a jiným radikálním proudům. Otakar Vávra si uvědomoval, že jen s tímhle by film nenatočil a proto se znovu spolehl na bitvy. Je jich několik, a zvlášť ta na Vítkově je opravdu povedená. (15.05.2020)

Nejzdařilejší díl husitské trilogie. Jan Žižka zde sice hraje de facto druhé housle a objeví se až v polovině, je tu ale perfekně napsaná nečernobílá postava zemana (Gustav Hilmar), despotický páter Káliš (výborný Václav Voska) a bitva na Vítkově, jejíž ztvárnění nemá na svou dobu v našich končinách obdoby. 90%. (08.02.2005)