Režie:
Otakar VávraKamera:
Andrej BarlaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ladislav Chudík, Vladimir Samojlov, Jurij Solomin, Bohuš Pastorek, Martin Štěpánek, Lev Ivanov, Jiří Pleskot, Hannjo Hasse, Vladimír Ráž, Josef Langmiler (více)Obsahy(2)
Válečný velkofilm se odehrává v letech 1942 - 1943 a líčí historii vzniku vojenské jednotky v Sovětském svazu a účast českých a slovenských vojáků v bojích na východní frontě. Titul byl koncipován jako součást historické trilogie, jejíž další části tvořily "Dny zrady" a "Osvobození Prahy". Nákladný film byl natáčen na autentických místech Ukrajiny a přechodný nedostatek sněhu byl nahrazován umělými prostředky. V květnu 1975 se konaly četné slavnostní premiéry. Po odchodu Martina Štěpánka do zahraničí se už Sokolovo neuvádělo. Nezdálo se vhodné, aby národního hrdinu hrál emigrant. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
Historicky nepřesný, přesto kvalitně natočený válečný film z dílny pana Otakara Vávry. To, že je snímek těžce poplatný době svého vzniku a odpovídá tomu i upravený děj, je snad očekávaná věc, jinak by to soudruzi vůbec nepustili ven. Propaganda se projeví zejména ze začátku a v první polovině filmu, kdy jsou to až do očí bijící komunistické srance. Nicméně pak se vše rozjede do opravdového válečného filmu se vším všudy. Škoda jen, že mě děj místy trochu nudil. Kdyby se celková délka zkrátila o půl hodinky, byla by to úplně jiná liga a snímek by měl patřičný drive. Atmosféra i herecké výkony ujdou, kulisy a lokace taktéž parádní. Nebýt všudypřítomné propagandy a množství nepřesností, bylo by celkové hodnocení daleko lepší. 4/10. ()
Český dobrodružný fiktivní válečný film nabitý všemi možnými tehdy známými herci...Pokud by se to mělo brát podle dobové přesnosti a historie, tak je snímek propagandistickým komunistickým odpadem. Naštěstí dnes už se ví jak to bylo, jakým masomlejnem naše jednotky musely projít a jaká byla ta podpora našich soudruhů z Rudé armády.... ()
Dobře, všechno je tu ideologicky zkreslené, ale ve spoustě scén je velice dobře vyhmátnuto, o co komu šlo. První půlhodina je heydrichiáda a Lidice, druhá půlhodina je příprava v Buzuluku, až po půlce začíná válečná operace, takže samotná bitva o titulní ukrajinskou vesnici tvoří pouze poslední čtvrtinu filmu. A navíc, kolik máme lepších válečných velkofilmů? :-/ ()
Nesporné kvality závěrečných válečných scén bohužel nedokázaly vykompenzovat mé zděšení z první poloviny filmu, která byla oproti Dnům zrady mnohem nudnější po všech stránkách, za to však překypovala závratným množstvím propagandy. Lidičtí muži provolávající při své popravě slávu komunistické straně, Beneš toužící po jakési antikomunistické vojenské diktatuře, Ingr (relativně slušně zahraný Vladimírem Rážem) intrikující proti komunizaci armády či Gottwaldovy plamenné projevy vysoce přesáhli hranice snesitelnosti. Barlova kamera mi připadala oproti Šofrovi ve Dnech zrady dost fádní a herecké výkony ani moc nelze hodnotit, protože kromě politiky a vojáctví tu moc nebylo co ztvárňovat. Jediné zlepšení oproti Dnům zrady lze vidět v Liškově hudbě, která je v Sokolově působivější a méně eklektická. ()
Komunistické pojetí dějin, proboha. Připitomělý prezident Beneš, podlý Jan Masaryk nebo gen. Ingr, který sletí opilý ze schodů. Odporné bludy, na které chodily povinně základní školy a které oblbovaly celé generace. Po druhém zhlédnutí musím na druhou stranu ocenit filmařský um při finálních bitevní sekvenci, kde nechybí ani náznak sugestivních scén (nástup praporu po bitvě a vyvolávání jmen). Za to dávám jednu hvězdičku. Kapitán Jaroš a ostatní padlí by si ale zasloužili mnohem lepší filmové zpracování. ()
Galerie (4)
Photo © Filmové studio Barrandov, Mosfilm / Karel Ješátko
Zajímavosti (23)
- Chyba titulku v začátku scény s Lidicemi - celá akce začala večer 9. června 1942, nikoliv 10. června 1942 jak je zde uvedeno. (Georgius.Qui)
- Pz IV projede chatrčí, přičemž se jí posune přední část hlavně (vidíme, že se jedná o maketu). (Spinosaurus)
- Pri premiére filmu sa Gustávovi Husákovi nepáčilo ako Martin Štěpánek zahral Otakara Jaroša a zdalo sa mu, že nie je Jarošovi vôbec podobný. Krátko na to začal byť Štěpánek perzekvovaný, dostával podradné úlohy v divadle a preto bol nútený emigrovať za hranice. Z tohto dôvodu bol film neskôr zakázaný. (Jello Biafra)
Reklama