Temné slunce

Po pravdě nechápu, proč tento film zde má až tak špatné hodnocení.... Soundtrack od Pospíšila je parádní. Na tehdejší poměry jsou i vizuální efekty poměrně hodně dobře promakané. Možná že se to srovnává hodně s původním Krakatitem, který jsem ještě neviděl, ale samo o sobě mi to příjde docela dobré. Jen ty herecké výkony mi přišly mizerné a dost to srážely. Zároveň také nechápu, jak je možné že to tu hodnotilo tak málo lidí, protože mi přišlo, že ten film není až tak nízkorozpočtový. Je to celé velká záhada, ale nebýt těch špatných hereckých výkonů, dal bych asi o hvězdu víc.... Škoda. (09.02.2011)

Kdyby Vávra tušil, že mu Pámbu nadělí celých 100 let a kousek, jistě by se v 69 letech nepokoušel vypořádat se všemi ožehavými tématy své tehdejší současnosti jediným filmem. On to ale nevěděl a tak nám vyšlechtil jen těžko uvěřitelného kočkokoňorybokuroprasopsa, kterého hned rozčtvrtil. Ing. Prokop prochází tím jeho filmem, jak kdyby bloudil v deliriu. Polovinu vět vůbec nedokončuje, účastní se mizerných dialogů, které v řadě případů dávají tak málo smyslu jako děj. +++++ - Na co myslíte? - Na to, že jsem už 20 roků neviděl nebe. - Opravdu? +++++ Únosy letadel, vydírané vlády, zničená města, květinové děti, volná láska (pojatá kriticky, ale Ing. Prokop taky obtáhne kdekoho), magnáti, neutronová bomba, váleční štváči, socialistický tábor, lidská chamtivost, humanismus, honička s vrtulníkem, absolutně nesmyslné jednání postav (v lásce, v práci, v základních pudech)... Ty jsou dokonce za hranou plochosti, protože ploché postavy dávají smysl - tady z nich zbývá pár pohozených údů z duše. Hudba koná strašlivou práci ve zničení atmosféry, která se možná mohla chvílemi objevit. Jen mimořádně se člověk může potěšit ze zajímavě zvolených interiérů či slušně udělaných laboratoří v Grotupu (necituje se tady starší Vávrův Krakatit - ten dobrý?). Dojem někde poblíž odpadu. (31.10.2014)

Ačkoliv Vávra vykrádá sám sebe, a to dokonce v některých obrazech doslova, jeho pojetí "modernosti" a moderního věku je spíše jak ze 60. let a působí směšně. celé to táhe Radek Brzobohatý, Vášaryová jen přicmrndává a tu exotickou krásku jí snad nikdo nevěří. Přesto to má svým způsobem nějakou atmosféru. --- EDIT 20. 1. 2021: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Pokud Vávra u Krakatitu dodržel jemné Čapkovy nuance, tady se utrhl z řetězu a je z toho modernistický mišmaš - samý špion, samý generál, zhulení hipísáci, únos letadla... A spousta nelogičností - inženýr Prokop nastoupí do auta k cizímu chlapovi a pak se diví, inženýr Prokop nějakým průzorem sleduje přísně tajnou poradu vojevůdců, inženýr Prokop nevezme z ruky zabitého teroristy krakatit, i když ví, že jej má, Tomeš tvrdí, že jeho vynález nepřinese ani radiaci, a ženě ve městě vypadávají vlasy - a takových wtf momentů (včetně všech hippie scén) je tam na mne až moc. Celé se to snaží být děsivě moderní, protiválečně angažované, ale nakonec je to jen směšné. Vášaryová tady neskutečně přehrává a podle mě to dostala ne proto, že vypadá nějak tajuplně či exoticky, ale protože nemá problém se svléknout. Chudák Lasica. Lenka Pichlíková, jak ji mám rád, žel nedokázala dát Hančí pel naivity a nevinnosti jako Nataša Tanská v původním Krakatitu, protože prostě už na to v té době nevypadala. K tomu divná postmoderní hudba, která někdy hraje, i když je to zbytečné, divné střihy, divné skoky v ději a herci obecně také nic moc... (31.03.2012)

Tragédie. Vsadím se, že film měl štědrý rozpočet, ale v konečném důsledku vypadá jako italské béčko, nevím proč, ale připomnělo mi to italské zombie horory z 80. let točené na Filipínách.To, že film se vleče a je trapnej, je tak z části i vina samotné předlohy - i v Čapkově lehce trapné knížce vědec Prokop na začátku blábolí nebo se pořád válí s nějakou lehčí ženou, zvláštní ovšem je, že ve své prastaré černobílé verzi to Vávra zmáknul líp než po letech za spoustu prachů s přízní politruků za zády. Přišlo mi, že v tom ani nechtělo hrát moc českých herců, tentokrát angažmá neunikl chudák Radek Brzobohatý, tady spíš Radek Bezmocný. Trochu zahřeje Luděk Munzar tradičně jako bezcharakterák - jenže je na plátně příliš málo, aby to nějak rozjel a tradičně herecky přesný Rudolf Hrušínský jako asi-americký generál se slabostí pro předběžnou kalkulaci obětí útoků. Pokud tihle dva nejsou na plátně, tak už vás nepotěší nic a speciálně musím zdůraznit, že Magda Vašáryová je v tomhle filmu příšerná herečka. Tohle je prostě tragédie, vůbec nedoporučuju to vidět ani z recese. (21.11.2009)

Doteď bych nevěřil, že se dá nějaké převedení knihy do filmu zprznit tak nenápadným a přitom neskutečně odpuzujícím způsobem, Čapek rotuje na Vyšehradském hřbitově takovou rychlostí, že si z něj tamní inteligentní hmyz zbudoval malou elektrárnu. A navíc je s podivem, že za dílem stojí Otakar Vávra, obzvlášť při vědomí toho, že o nějaké to desetiletí předtím zvládl stejnou látku zpracovat o mnoho lépe, jenže tehdy bez nechutného politického zadání (ach, jak roztomile působí ti zlí, nevlídní a dekadentní imperialisté), bohužel je ale neskutečně špatné i řemeslo, hudba je jednoduše odporně dobově podbízivá a při akčních scénách nejspíš pustili za kameru nějaké jugoslávské výrostky, kteří byli v Československu na rekreaci se svými prominentními potentátními rodiči. A jako poslední hřebíček je převedení děje do současnosti (tedy začátku osmdesátých let), Čapek se nemůže podobně jako Jules Verne převádět do současnosti, výslednému dílu to prostě nesluší. (16.02.2014)