They Have Changed Their Face
Režie:
Corrado FarinaKamera:
Aiace ParolinHudba:
Amedeo TommasiHrají:
Adolfo Celi, Francesca Modigliani, Geraldine Hooper, Giuliano Esperanti, Claudio Trionfi, Amedeo TommasiObsahy(1)
Alberto Valle (Giuliano Disperati) je výkonným pracovníkem velké automobilové a loďařské firmy. Jednoho dne je zván od jednoho šéfa ke druhému až ho nakonec nejvyšší představený posílá za majitelem firmy, inženýrem Giovannem Nosferatu (Adolfo Celi). Po cestě k opuštěnému domu potkává podezřelé nemluvné osoby a do auta mu nastoupí polonahá stopařka Laura (Francesca Modigliani). Vzájemné sympatie jsou znát a Laura se rozhodne čekat na Alberta před domem Nosferata. Při vstupu do domu je Alberto osloven sekretářkou Corinnou (Geraldine Hooper), která ho později svede a seznamuje se samotným Nosferatem. Že se jedná o upírské doupě a upíři jsou zaměřeni na lidi trochu odlišným způsobem, zjistí Alberto zanedlouho. V přízemí domu objevuje Alberto podivnou místnost s novorozenci a Laura mezitím mizí z vozu před domem. (Hennes)
(více)Recenze (14)
Meno majiteľa spoločnosti Auto Avio Motors Ing. Giovanni Nosferatu je zjavne motivované jeho bytostnou podstatou. Z hľadiska filmového príbehu je to mysteriózna postava, ktorej sídlo sa nachádza vysoko v horách, dôstojné a zároveň pochmúrne - ponorené do hmly ako brloh vampíra. Či je však Giovanni Nosferatu skutočne upír je od začiatku otázne. Režisér Corrado Farina sa vo svojom filme Hanno cambiato faccia (They Have Changed Their Face) pohráva s myšlienkou vymývania mozgov, teda masmediálnej manipulácie, ktorú predstavuje v žánrovej forme vampírskeho hororu, resp. gialla. V tomto zmysle je Ing. Nosferatu bezohľadným majiteľom firmy, ktorý si podrobuje svojich zamestnancov, oberá ich o súkromie a vysáva z nich životnú energiu. Konflikt sa vyhrotí v momente, keď budúci prezident spoločnosti Alberto, vybraný samotným Nosferatom, stratí ochotu vzdať sa osobného šťastia. Jeho nová láska hippisáčka Laurie mu otvorí oči a začína rebélia voči autoritám a hľadanie pravdy. To, či si hrdina zachová vlastnú tvár v hrôzostrašnej atmosfére reálneho hororu sa ešte len uvidí. Napokon, veď ide o film s tajomstvom, ktorý je ťažké žánrovo vymedziť. Ale nech už ide o horor alebo spoločensku satiru, o giallo alebo politický triler, je to každopádne zaujímavé dielo. ()
Vše tu už bylo popsáno. Zajímavé ztvárnění klasiky o upírském hraběti. Satirický pohled na konzumní společnost a to se jednalo teprve o rok 1971. V dnešní době se již média a technický pokrok opravdu stali tím upírem, který z lidí vysává energii a odtahuje je od, pro člověka vrozené, soužití s přírodou a jejími zákony. Ve filmu nemohu opomenout krásný pohled na téměř stále polonahou Lauru, kterou ztvárnila Francesca Modigliani. Byl to jeden z jejích dvou filmových počinů, tím druhým byla role Lucie ve filmu BIANCO, ROSSO E… (1972). V roli hlavního hrdiny doktora Alberta Valle si zahrál Giuliano Disperati, známý například z filmu FRATELLO LADRO (1971). Alespoň pro mne, velmi nesympatickou roli sekretářky Corinny ztvárnila Geraldine Hooper, známá například z filmů TERESA LA LADRA (1973), VIRILITA (1973) a PROFONDO ROSSO (1975). Hudbu k filmu složil Amedeo Tommasi. ()
Prorocké dílo ve formě upírského hororu. Namísto temně romantické povídačky o krvesavci je zde noční můra, jejíž realizaci ale vidíme nyní v přímém přenosu. Ing. Nosferatu (skvěle vybraný Adolfo Celi), jako hlava korporace, vysává celou zemi. A mluví jen řečí marketingu. Ty techniky vysávání, které zde využívá, jsou již nějaký pátek zde – neodbytná mozek vymývající vlezlá reklama, která má zasáhnout i nejmenší (nynější děti jsou zítřejší specializovaní konzumenti), reklama, která využije cokoli – i protisystémová revoluční hesla (kup si svou revoltu). Zboží jako fetiš a symbol statutu. Nejlepší pasáží je zasedání správní rady koncernu Nosferatu, kde ve správní radě vedle technokratů i nonkonformní intelektuál či biskup – všechny lze použít. A zaměstnance pomocí všude slídících kamer je nutno fízlovat, aby nečetli či se nemilovali. Hlavní hrdina uzamčený v moderní neosobní architektuře Nosferatovy vily nemá šanci k úniku, nepomůžou mu zlá tušení, vlastní pozorování, viditelný strach vesničanů, varování venkovského kněze. Korporace má všechno zajištěno, má koupený tisk, policii, soudy, a své zastánce si vychovává a korumpuje od narození - a ostatní zlomí či zlikviduje. ()
Asi nejzvláštnější "adaptace" klasického příběhu o upírském hraběti žijícím vysoko v horách (ať už se jmenuje Dracula či Nosferatu). Film je zasazený do současnosti (tzn. 70. léta) a je tvrdou kritikou kapitalismu, potažmo konzumního způsobu života. Na svou dobu a zemi původu je film až nečekaně ambiciózní, naivně blboučkých detailů je tu poměrně málo. Unikátní atmosférická raritka. ()
Podzim, mlha, horská vesnička s mlčícími obyvateli, starobylý park a moderní vila se skvělými interiéry, jak to snad umějí jen Italově. A přesto všechno jsem v tom více než horor viděl společenskou satiru na konzumní společnost a kapitalismus, který už mají západní země překonaný, jen my se v něm pořád tak nějak plácáme. Kromě nábytku či sprchy vykřikujících reklamní slogany pobavily asi nejvíce vzdychající terče po zásahu. Že se inženýrský boss jmenuje Nosferatu, jaksi neznamená, že by mělo jít automaticky o variaci na Draculu. Ale je fakt, že to vysávání podřízených tu je a scénka s Laura byla nakonec i zbytečná. Výborná hudba, skvělá kamera, solidní herecké obsazení. Jen od jistého momentu jsem měl pocit, jako bych sledoval Emilia Larga, a tak jsem čekal, zda se někde z mlhy nevynoří Bond. Každopádně jsem dle hodnocení čekal větší nářez. Bohužel, atmosféra jen místy, napětí ještě méně a strašidelnost chybí úplně. Tentokrát mne moje oblíbená podivná Itálie zklamala... ()
Galerie (3)
Photo © Garigliano Film
Reklama