Hra o život

Oceňuji Weissovu snahu narušit hranice rigidního filmového tvaru neúnosným intertextovým entrée, jakkoliv se obávám, že je ani doboví diváci příliš nedocenili. Filmový týdeník totiž naneštěstí nenavodil ani atmosféru, ani nestimuloval divákův svědecký zrak. Zato mimořádně silně účinkovalo mnohostranné diskvalifikování titulního antihrdiny, a to i díky únavným klišé, kterých Weiss využil i později ve svém snad ještě slabším Zbabělci. Účelové zrychlení klíčové úvodní krize – varovat ohroženého odbojáře, či nevarovat – znemožnilo i tak skvělému herci, jakým byl Karel Höger, konkretizovat mnohovrstevnatost bezprostředního řešení. Nepochybuji, že ony vteřiny patřily k těm nejdelším v životě bojácného inženýra, ale jejich filmové ztvárnění se rozplynulo jako pot v moři potu. Co následovalo, bylo již jen variování jedné slabošské polohy. Z ostatního pak zbyly jen různě se protínající linie rozumění, nerozumění, důvěry, strachu, dětinskosti (dospělé i dětské) – a především němoty. A patos. A pak vše skončilo. (25.01.2019)

Ponaučení pro všechny generace.Nezačínejte si nic s komunisty.V tom jejich přeslavném "odboji", o kterém bylo natočeno mnoho zbytečných filmů to byl samý práskač v čele s opěvovaných Juliusem Fučíkem.Dal bych pět hvězd,ale za ty fakany musím jít dolů.Jeden bonzácká krysa, druhý uvědomělý předpuberťák. (28.01.2017)

Dobou svého vzniku ovlivněné okupační drama s Karle Högerem v nezvyklé poloze zbabělého inženýra Racka. Výhradu mám ke scénáři, kde mi ono závěrečné odhalení přišlo ne zrovna moc funkční. Ještě bych možná dokázal pochopit, že oním spouštěčem všech nešťastných dějů byl malý Mireček (ač to jak dojde ke konfliktu s jeho starším bratrem je zobrazeno nedůvěryhodně). Ale fakt, že za odhalením odbojové činnosti Rackovi ženy stála de facto jeho žárlivost, mi přišlo fakt absurdní a musel jsem si klást otázku, proč se mu to dotyčná hned na začátku nesnažila jasněji vysvětlit. (19.04.2022)

"Co je to za novoty? - Jo...to bude až do vítězství - Tak to už vydržíme, ne?" Jedni z nejlepších herců své doby nám tu předvádí výborné okupační drámo, které, podle mě, není skoro vůbec zasažené dobou výroby. Nechápu, co ostatní viděli, ale já viděl střet několika charakterů k nastalé situaci a doslova rodinný odboj. Skutečně, tak rudé, jak se tady uvádí, to ani zdaleka není. Högerův krásně ustrašený ředitel a vedle něho skvělá Vlasta, jako jeho pravý opak. Rozhodně to mohlo dopadnout daleko hůř. Kdyby se film nechal pár let uležet...ale kdo mohl tušit, co bude. Přesně jako v době, ve které se film odehrává, nejistota, strach, ale i rozhodnost konat. (07.06.2013)

60% — Překvapivý film, který jsem snad doposud ještě neviděl. Za minulého režimu se tomu asi nedalo divit, vzhledem k obsazení hlavní ženské role. Ten příběh je jiný, než jak vypadala většina filmů o odboji za druhé světové války. Je pravda, že schematismus tam je značně přítomen, ale jinak jsou tam také neotřelé situace, například zásadní příspěvek dětské všetečnosti a sourozeneckého „válčení“ do osudů hlavních hrdinů. Film je to už tak starý, že překvapili Václav Postránecký a Jaroslav „Vizír“ Someš v dětských rolích. (07.06.2017)