Plť medúzy
Obsahy(1)
Píšou se 20. léta 20. století. Na malém městě kdesi v Srbsku žijí dvě mladé učitelky. Věnují se své profesi, ale společně sní o velkém světě a cestování. Když je škola uzavřena kvůli epidemii spály, získávají pro naplnění svých snů nečekaný prostor. Jako na zavolanou se v městečku objeví skupina bělehradských umělců, kteří objíždí venkov se svou dadaistickou estrádou. Děvčata neváhají a přidávají se k nim. Skupinu doplní ještě „nejsilnější muž na celém Balkáně“ se svou asistentkou a vyráží na turné, ve kterém propagují umění všeho druhu, myšlenky na světovou revoluci a další věci, které jsou obyvatelům městeček a vesnic, do kterých zavítají, zcela cizí.
Název filmu je inspirován slavným obrazem „Vor Medúzy“ francouzského romantického malíře Théodora Géricaulta. Stejně, jako trosečníci na voru nedoplují všichni k cíli, ani hrdinové filmu se nedočkají úspěchu a mnozí nedožijí konce cesty.
(dzira)
Recenze (1)
Příjemný výtvarný retro-film z (bohužel krátké) doby, kdy umění a revoluce spolu štimovali. Název filmu (nálada snad již méně) se opírá o obraz Théodora Géricaulta "Le radeau de la Méduse" neboli Vor Medusy (neboli česky zastarale a slovensky akutálně "plť" - viz též původní název) z roku 1819 (a k vidění v Louvru). Z lodi Medusa se na voru zachránilo po přestálých útrapách 15 lidí - je to ona skupina dadaistů, zenitistů, která zde provádí své kejkle, recese a happeningy? Zřejmě ano, odpovídá to zhruba i časově - první polovina 20. let 20. století. Najít 43 čísel časopisu Zenit (první 2/1921, poslední 12/1926) na serveru Národní srbské knihovny, k čemuž se sama hlásí, se mi ale nepodařilo). Také chorvatština se srbskými titulky nebyla zrovna to pravé ořechové... "Nietzsche serbe... Zarathoustra balkanique!" ()