Cizinec

Po skvělých Báječných Ambersonových (nebo báječných Skvělých Ambersonových), které jsem viděla nedávno, mě Cizinec tolik nenadchl, chvílemi jsem se nudila a Orsonovy režijní fígle tady byly, ale jaksi na mě nefungovaly. Jako herec byl dobrý, ale nelíbil se mi představitel detektiva. Manželka byla velmi krásná, ale herecky dost slabá a téma nebylo uchopeno tak, aby člověka nějak hlouběji zasáhlo. Přesto na svou dobu je to opět film, který je dobré vidět. (07.09.2010)

Napínavá noir podívaná, obohacená o typicky Wellesovské inovativní úhly kamery, působivou hru se světlem a stíny a hutnou atmosféru. Herecky vyčnívá ústřední trojice, charismatický Edward G. Robinson, mírně stylizovaná Loretta Young a hlavně démonický Orson Welles, který jakoby místy parodoval sám sebe. Klasická podívaná studia RKO, opět ovšem nesmírně kvalitní. (10.05.2011)

Někomu to může připadat divné, ale mě si Orson Welles získal "až" tímto filmem. Příběh, který geniálně geometrickou řadou graduje až ke scéně s hodinami. Technicky dokonalý snímek, se kterým si Welles evidentně velmi dobře pohrál. Jeho herecký výkon je dechberoucí a naprosto jedinečný. O jeho filmové manželce už tak přesvědčen nejsem, ale to je jen můj momentální subjektivní názor. (10.05.2009)

Vynikajúci a napínavý príbeh o chlapíkovi, ktorý sa snaží skrývať pred spravodlivosťou, a veľmi šikovne musím podotknúť. Keby nebolo tých hodín a jednej neuváženej vetičky tak neviem, neviem... Snímku veľmi pomáha fantastické budovanie atmosféry, ktoré koreluje s postupným sťahovaním slučky okolo krku hľadaného zločinca. Avšak finále sa mi zdalo málinko odbité, zo situácie sa dalo vyťažiť viac. 80/100 Videné v rámci Tour po Amerike (14.04.2016)

Štúdiová záležitosť. Ale bola to asi jediná cesta, ako mohol Welles presvedčiť produkciu komerčným úspechom. Vôbec sa teda nečudujem, že sám tento film nemal v láske. Ide o klasicky hitchcockovsky rozostavanú zápletku, ale Welles nie je Hitchcock. Dominoval vlastnou štýlotvorbou : osobitý orsonovský koncept s absolútne voľnými rukami, kamerové nájazdy, svetlá a tiene, charaktery postáv v kontraste, zamotanosť, ponurosť. Ak teda po 45-tich minútach začne The Stranger fungovať na báze stereotypu a keď pod povrchom nejestvuje jediný moment prekvapenia, výsledok nepoteší. Teda fanúšikov Orsona Wellesa, pre ostatných, ktorí majú radšej jednoduchšie trilery s veľmi prehľadnou kostrou rozprávania a prívetivých zápletiek s vyššou trpezlivosťou - slasť. (20.08.2014)