The Sadness

Správne, bolo to deja vu, nedá sa to brať vážne, scenár bol predvídateľný... všetko mi je jasné, všetky znalecké posudky sú mi u prdele. Asi to bude tým, že som gore-hound a vyznávač extrémov. A tak budem nadšene kričať a nezabráni mi v tom nikto :-) Pretože v rámci zombie hororov som bol naposledy takto natešený belgickým Yummy, čo už je pár rokov dozadu. A pokiaľ niekto nakrúti čistokrvný splatter, ktorý (áno, správne,) disponuje solídnym remeselným zázemím a prináša všetko, čo sľuboval (takže sa nedá povedať, že trailer je lepší ako samotný film - čo platí pri hororoch v 95% prípadov), a dokonca aj niečo navyše... keďže vtipne hláškujúci infikovaní boli okrem iného aj pekne nadržaní, čo som nepredpokladal, tak je to pre mňa radosť pozerať. Konečne som sa po dlhej dobe poriadne zabavil. So slzami v očiach a ťažkými depresiami kvôli klišé, predvídateľnosti a imbecilite scenára dávam full rating, zaraďujem film do svojej tohtoročnej topky a ostáva mi dúfať, že mi to moje svedomie odpustí. (07.04.2022)

Vytvořeno v době aféry covidgate, jejíž akutní fázi již snad máme za sebou. Ta chronická ještě může přinést nečekaná překvapení rozličného charakteru, ale to už je trochu jiný příběh. Sadness pak nijak nevybočuje ze žánru moderních zombijáren či pro hnidopichy pseudozombijáren, které před lety tak hezky nakopl Zack Snyder svým Úsvitem mrtvých či o dva roky dříve Boyle se svou vizí světa postiženého vzteklinou v 28 dní poté.  Zombie apokalypsa se od té doby pevně ve filmovém médiu uchytila a když si k ní teď připočteme právě ty aktuální virální viry nemůže být o silném působku pochyb. Až hravé gore je pak rozhodně hlavním tahákem pro fanoušky žánru, byť vše jsem již v různých variacích někde viděl a třeba očičkový sex byl zjevnou poctou Srbskému filmu. Nejvíc mě asi bavila romantická linka kolem hlavních hrdinů, která vyvrcholí jedním z nejkrásnějších vyznání lásky, které lze ve filmech slyšet. "A pak ti  chci ukousnout kozy a rozmlátit ksicht na kaši, miláčku"  Dá se tedy doporučit i čerstvě zamilovaným. Trhám  tedy skoro všechny údy. (16.06.2022)

Horor, který zaspal dobu. The Sadness sází na stylovou složku a efektnost předvedených atrakcí, avšak gejzíry umělé krve, vyhřezlé vnitřnosti či uťaté údy už dnes mohou ostříleného fanouška žánru jen těžko jakkoliv zaskočit. Robert Jabbaz není schopen vyprávět příběh, nedokáže budovat napětí a pokud se snaží provokovat, tak pouze v bezpečných mantinelech společenské normy. Veškeré násilí zde působí nesmírně nadsazeně, a tedy i nevěrohodně, v důsledku čehož snímek v divákovi vůbec neprobouzí negativní emoce. Ostatně mnohdy zde násilí není ani explicitně znázorněno. Takhle že vypadá snímek, který šokuje a boří veškerá myslitelná tabu? Zpátky do reality. Jakožto zdejší hororový expert mohu snímku The Sadness udělit nanejvýš jednu silnější hvězdu. (08.04.2022)

Bohužiaľ, ja tunajšiu eufóriu podaktorých nadšencov nezdieľam. Z hľadiska gore tu totiž nie je nič (takmer), čo by ste nevideli v bežnej epizóde TWD (a to nie som fanda série). Krv tu síce strieka potokom, ale to je asi tak všetko. V niektorých "kľúčových" momentoch kamera cudne uhýba pohľad (scéna so sekerou, brúskou...). No a dejovo to tiež nie je žiadne terno - popis filmu by sa dal zhrnúť do jednej vety. Sklamanie. (10.04.2022)

The Sadness- Den D. Konečně jsme se my "Vyvolení" dočkali. Robert Jabbaz svým debutem z Tchaj Wanu šokuje svět i diváky, jako několik let zpět Gareth Evans svým Raidem a Timo Tjahjanto svým Night Comes for Us. Já chci vidět někdy film natočen tímhle triem, to by stříkala krev snad z TV do obýváku! The Sadness je bez debat žánrová událost desetiletí, která se zapíše do dějin a později získá kultovní status jako Human Centipede a Serbian Movie, avšak Sadness je daleko víc ambicióznější než ti dva zmínění. Sadness po klidnějším 20 minutovém úvodu rozjede originální virovou infekci ( bacha né zombie, jen nakažení- spíš crazies-madman), kteří obrátí ulice vzhůru nohama a krev, vnitřnosti a mrtvoly se budou povalovat všude příštích 60 minut intenzivně! Jestli jsem si myslel, že scéna v autobusu v novém TCM letos překonána nebude, tak už ve 30 minutě ji překonala scéna v Metru- to byl tak intenzivní masakr, že jsem se málem posral! Sadness má hodně extrémní a šokující formu, překonává všechny filmové hranice a boří jakákoliv filmová TABU ( Jsem si jist, že v žádné jiné zemi na světě, by neprošlo, to co prošlo režisérovi tady), jsou tu naprosto šílené ULTRA WTF fucked UP Gore scény, že jsem téměř začal šilhat nadšením a vzrušením! Došlo zde i na nekrofilii, znásilnění ( do díry, která se musela nejdřív udělat!!) hromadný group sex- všichni od krve - neskutečnéj masakr, pojídání mozku, galóny krve ( jestli v Macabre bylo na konci celý barák od krve od střechy po sklep, tak zde byla celá nemocnice komplet zavalená tmavě rudou. Do toho celého masakru hraje hodně znepokojivá hudba a v závěru jeden virolog i šikovně a inteligentně vysvětlí jak daná infekce funguje, což mě překvapilo. Občas se dalo i zasmát  nad šílenými hlášky. Maskéři se vyřádili neskutečně, forma jasně vítězí nad obsahem a účel šokovat svou zvráceností a extrémností zde funguje na výbornou, takže bez jakéhokoliv váhání jasnéj plný kotel. Těžký Warning pro ostatní, určitě to není film pro lidi se slabším žaludkem, jen pro otrlé a hodně okrajové publikum. Je to Hardcore Horor- Gore-Porn-Extremity! Od Macabre a Remaku Evil Dead tu větší masomlejn nebyl. Naprostá slast a euforie. Mé zvrácené chutě jsou na pár dní opět ukojeny. Příběh 2/5, Akce 5/5, Humor 3/5, Násilí 5/5, Zábavnost 5/5 Hudba 4/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 3/5, Napětí 3/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 9/10. (07.04.2022)