Orlacs Hände
Die unheimlichen Hände des Doktor Orlac
Orlakove ruky
The Hands of Orlac
Obsahy(2)
Klavírní virtuóz přijde při železniční nehodě o obě ruce. Operace, během níž mu jsou transplantované ruce jistého čerstvě zesnulého, naštěstí proběhne zdárně. Když se ale umělec dozví, že jeho nové ruce patří popravenému vrahovi, začne brzy propadat úzkostným stavům. A samozřejmě se najde někdo, kdo toho dokáže využít. (NFA)
Videa (2)
Recenze (25)
LFŠ 2009 Robert Weine + Conrad Veidt = KABINET DOKTORA CALIGARIHO 2? ORLAKOVY RUCE, jejichž zápletku si později vypůjčili SIMPSONOVI a NEUVĚŘITELNÉ PŘÍBĚHY (v obou případech byly nahrazeny ruce vlasy), klamou tělem (resp. transplantovanými částmi): hrdina propadající se postupně do stavu šílenství a tomu uzpůsobené dekorace v exteriérech a svícení by nasvědčovalo tomu, že sledujeme další z řad filmů německého expresionismu (odpovídala by tomu i výše zmíněná jména, jejich předchozí spolupráce a dobový plakát). Přesto jsou patrné určité realistické tendence, které se projevují především v závěru, kdy se z mistrné studie šílenství (paranoie, schizofrenie) stává "pouhá" detektivka s na dnešní dobu úsměvným vyústěním. Na výsledném hodnocení mírně ubírá živý hudební doprovod "dua" FLOEX + LÍBA, jenž zvýrazňuje patos a sentiment patrný v expresionisticky přepjatých výkonech. 9/10 ()
Film, který stojí a padá na hudbě, bez ní by prostě nebyl tím čím je. Příběh svou absudrností jak vystřižený z hororu 30. a 40.let ala Frankestein a spol. není tím čím by film dokázal příliš zaujmout. První půlka snímku lehce balancuje na hraně snesitelnosti, druhá však svou temnou atmosférou které vydatně přispívá zmiňovaná hudba dokáže člověka vtáhnout a to velmi pevně a přesvědčivě. 75% ()
Největší běsy se odehrávají v naší hlavě. Asi tak se dá vystihnout poselství nádherně temného a psychotického filmu o transplantovaných rukou. Ačkoli první polovina se lehce vleče, do nadprůměru ji vytahuje úchylný Conrad Veidt, kterému ty kladné hrdiny prostě nebaštím, to je psychopat jak vyšitej, tudíž není divu, že všechna hrůza v Orlakově hlavě je na plátně skutečná. Druhá polovina snímku pak nabírá grády a připoutala mě k obrazovce. Misantropický Orlakův otec, vražda, obživlý vrah Vasseur... zklamalo snad jen vyústění, já fakt čekal, že zabijákem bude Orlac. Ale to je problém můj, nikoli skvělého psychohororového filmu. ()
Conrad Veidt je herec, jakému ve 20. letech asi nebylo rovno. Ten jeho výraz, gesta a pohyby, to je prostě něco geniálního a nepřekonatelného. Film jsem viděl s nově dodanou hudbou Paula Mercera, která byla hodně svíravá a ponurá a dodávala snímku ještě víc temnou atmosféru než měl zřejmě původně. Taky mě fascinovaly ty děsivě prázdný interiéry. Jediné, co bych asi vytkl, je délka. Viděl jsem totiž verzi, která měla 112 minut a místy to bylo takový moc pomalý a roztahaný, ale to je asi fakt jediná vada na kráse. ()
Film sa veľmi pomaly rozbieha, našťastie sa ale rozbehne v pravú chvíľu a v záverečnej polhodine nás čaká množstvo zvratov. Tie pôsobia dnes už veľmi vtipne, čo je však iba pridanou hodnotou starého filmu. Zároveň je každý zvrat prekvapivý, Wiene si pohráva s divákom ako v KDr.C. Film môže slúžiť ako encyklopédia expresionistického herectva a maskérstva, naopak v dekoráciách je tentokrát Wiene striedmy čo nie je na škodu. Príjemná tajomná hororová detektívka, ktorá môže aj dnes prekvapiť. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (2)
- Původní verze měla 92 minut. Rekonstruovaná verze z roku 2001 byla o 2 minuty zkrácena. Verze pro USA má pak minut 110. (Terva)
- 25. 9. 1924 byla schválena věková hranice pro povolení sledování filmu. 10. 1. 1925 byla kvůli obsahu policejních vyšetřovatelských metod dokonce podána žádost o cenzuru, avšak ta byla zamítnuta. (Terva)
Reklama