Štístko

Další mé setkání s Billy Wilderem, které tentokrát neskončilo tak příjemně, jak jsem očekával. Přes kvalitní obsazení, v kterém dominuje Walter Matthau a v pozadí sedící ochromený Jack Lemmon, není Štístko tím skvělým a hrozně vtipným filmem, jak měl být. Rozdělení do strohých kapitol pravděpodobně pro lepší přehled a s důrazem na rozdílné "pointy" nepůsobí příliš dobře. Příběh sám o sobě je totiž natolik jednoduchý, že ani sebelepší dialogy, které ke klasické promyšlenosti mají docela daleko, ho dobře neroztáhnou na 125 minut... Z celého filmu tak na mě působil pocit "nějak to rychle natočíme a jdeme" a žádné vypulírování do detailu se nekoná. Škoda, ale třeba někoho jiného to přesto potěší. (20.05.2009)

Po druhém shlédnutí filmu (o pár let později) musím hodnocení přeci jen zvednout ze 3 na 4 hvězdy. Wilderova režie dodává jinak ne příliš zapamatovatelnému dílku ducha zábavnosti a když si k tomu člověk připočte, že je to poprvé, co na plátně působí jako dvojice Lemmon & Matthau nejde jinak než to dát za 4! Jo a určitě tomu neuškodil šarm a krása Judi West. (07.07.2017)

No, co vám budu povídat, nadšením jsem na rozdíl od Harryho zrovna nehopsal. Tím nechci říct, že by šlo o špatný snímek, jen si mě ten příběh ani jeho provedení příliš nezískaly. Námět sice nepatřil k záležitostem, které by kladly vyšší nároky na divákovy mozkové buňky, přesto si myslím, že kdyby se tvůrci soustředili jen na pojistnou událost, mohli z toho vykřesat komedii, u jejíhož hodnocení bych nelitoval čtvrté hvězdičky, protože Walter Matthau tady byl v roli štědrého zastánce svobodných matek Willieho Gringriche skvělý a tak nějak si film ukradl pro sebe. Tím, že příběh rozmělnili mezi tři témata, u mě příliš nezabodovali a tím závěrem celou záležitost úplně zazdili. Musel jsem trochu vychladnout, protože bych ve svém rozpoložení hned po skončení snímku nad dvě pěticípé určitě nešel. A uznávám, že už pro výkon Waltera Matthau by mi to bylo následně líto. / Poučení: Není nad právníka v rodině. (27.04.2023)

Slnečné zákutia príťažlivej Itálie (Nebožtíci prejí lásce) vystriedala čiernobiela nemocničná izba a pochmúrny domáci útulok, Jack Lemmon - vitálny mladúch sa snažil pripraviť si ďalšiu zo svojich unikátnych shows, podáte si ruku so snobským právničkom a zasmejete sa na manierskej Judi West. To, že Lemmona v každom Wilderovom filme zasiahne nemilosrdný Amorov šíp, nie je žiadnou novinkou, no mňa deprimujú otázky: ,,Kde sú tie poletujúce iskričky Jackovej inteligencie a neodolateľného prístupu, ktorý je pre každú jeho fanynku nepredstaviteľnou modlou? Kde sú náznaky sviežich komediálnych elementov, pri ktorých ma nebude každých 5min prepadať čierna tma? Billy, teraz si to vážne trochu prepískol - áno, viem, že som to tvrdila už pri Nebožtíkoch, ale toto si vážne dosť prepískol. (19.08.2009)

Tahle záležitost pro mě byla filmovým pohlazením, ze všeho nejdřív chci pochválit originální a inteligentní scénář, Billy Wilder si tentokrát vzal na mušku prolhané a manipulátorské právníky a naprosto nedostatečnou vstřícnost pojišťoven.. Příběh o zraněném kameramanovi, na němž se chce přiživit dokonale odporný švagr (skvělý Walter Matthau) a bývalá manželka, je pečlivě protkán ingrediencemi života, chamtivostí, touhou po lásce, opravdovým přátelstvím a nakonec i svědomím a ctí.. Závěr mi vyloudil na tváři úsměv a obdiv k tvůrci, jak nápaditě z toho vybruslil.. (04.03.2022)