Odpolední láska

║Rozpočet $2,1milióna║Tržby Celosvetovo $5,000,000▐ No tak tu je veľké fópa casting v podobe obsadenia Garyho Coopera, ten sa ale vôbec ale vôbec nehodí k Audrey Hepburn, ich vzťah je bez kúska iskry, úplne nezmyselný, neuveriteľný,... celý film zachraňuje len pôvab Hepburnovej ale ináč to je nezmyselná prázdnota. /40%/ (04.03.2012)

Trošku slabší Wilder, ktorého špecifický rukopis cítim iba v prvej sympatickej hodinke so skvelými hercami a dávkou rozkošného humoru. Keď sa však prvá obsahová dilema vyriešila, pýtala som sa v duchu: ,,Čo teraz, Billy? Vyčerpal si všetky možnosti, ale aj tak pevne verím, že máš nejaké eso v rukáve."......... Očakávania zostali nesplnené. Nekonečne natiahnutá lovestory s hapkajúcim scenárom, občas zábavnými scénami a sladkým koncom. Wildera milujem, ale pri myšlienke na jeho iné unikátne snímky sa tvárim, že som Odpolední lásku vlastne nikdy nevidela. (03.04.2010)

„Přišla jsem dřív, abych vám řekla, že později nepřijdu“. Wilderova odpověď na Wylerovy Prázdniny v Římě. Více konverzační, více sentimentální, ale se stejně kouzelnou Audrey Hepburnouvou v hlavní ženské roli. Jejím mužským partnerem byl výrazně starší Gary Copper, muž ze západu, který uměl být v pravé poledne na tom pravém místě a kterému komediálněji laděná role rovněž prospívá. Úvodní monolog, typický snad pro všechny Wilderovy filmy, nás blíže seznamuje s prostředím, do kterého bude následující romantický příběh situovaný. Není to Řím, nýbrž – snad ještě romantičtější – Paříž, kde se dokonce i existencialisté milují. Pařížské exteriéry však reprezentuje všehovšudy ta Eiffelovka v pozadí, jinak dostávají prostor jenom americké interiéry a lehkou rukou psané dialogy. Wilder opět řeší svá oblíbené témata, to znamená manželství, nevěru, lásku, které není přáno… co je však sympatické, náruživost nekritizuje, pouze si ji vybírá jako ideální výchozí bod pro mnoho komických situací. Zde jde ale stejně více o vztah dvou lidí a o výkony dvou vynikajících herců, než o smršť vtipů. V několika scénách, nejlépe v té „pijácké“, pak byla výborně využita čardášová muzika, obstarávána skupinkou domnělých cikánů. 80% (14.08.2007)

Och bože, myslel jsem, že kombinace mých oblíbených jmen Wilder & Hepburn bude zárukou příjemné zábavy. Namísto toho můžu bezprostředně po dokoukání napsat jen, že ten film je... tak strašně úmorně dlouhý. Ale vážně, dokoukat ho mě stále nemalé přemáhání, hnané vposledku už jen zvědavostí, jak celá ta kravina dopadne. Protože za sebe nemám problém napsat, že mě serou filmy, které uráží mou inteligenci - a tento se k nim řadí dokonale. Jeho absurdně vykonstruovaná zápletka se blíží míře nepravděpodobnosti téměř nesnesitelné - sledovat celý ten přiblblý spektákl se proto rovnalo téměř utrpení, které ještě umocňovala ta příšerná kráva, která opakovaně mlátila svého nebohého jorkšíra. Jestli toto má být vtipné, pak asi žiju v jiném vesmíru. Pochopení jsem neměl ani pro brutální věkový rozdíl mezi ústřední milostnou dvojicí - pokaždé, když se mě nějaký přiblblý hollywoodský film snaží přesvědčit, že po světě chodí nezadané krásné mladé dívky, které jsou stižené gerontofilií, aniž by to současně byly zlatokopky - jinak si totiž nelze vysvětlit motivaci postavy Ariane, která se z nepochopitelného důvodu zakouká do chlápka, který by mohl být její děda, aniž by to dělala ze zištných důvodů - dostávám chuť rvát si vlasy z hlavy a řvát vzteky na celé kolo. Och bože, radši nedomýšlet, kolika lidem už stihly podobné filmové bláboly kontaminovat myšlení celou tou jejich zvrácenou logikou, že láska je na prvním místě - a že Francouzi na ní mají v jistém smyslu monopol, chtělo by se dodat po dokoukání téhle slátaniny, která zase o chlup podpořila mou averzi ke všemu žabožroutskému. Tři hvězdy hlavě za roztomilou Audrey a příjemnou starosvětskost celého filmu, jehož cudnost tvoří osvěžující kontrast vůči současné přesexualizované filmové produkci. (19.09.2014)

"Teď mi řekněte vše, co o ní víte. - Vím, že se nejmenuje Adolf." Chlípný svůdník a svůdný chlípník v osobě pana Flannagana mě bavil a co teprve Ariane. Ta byla ve svém fantazírování úžasně roztomilá, takže jsem jí hrozně fandil, i když jako pragmatik jsem byl trošku zklamán z její nepříliš propracované strategie. Také tempu vyprávění v tomto případě nelze vyčítat přílišnou svižnost, nicméně atmosféra byla báječná, cikánská kapela brilantní a skvělými hláškami se rozhodně nešetřilo. (18.04.2016)