Sunset Boulevard

Zkušenost s Pojistkou smrti mi napověděla, že v případě Wilderovy tvorby není důležité co, nýbrž jak. Dějová linie je jednoduchá, v tomhle případě není třeba mít obavu ze spoileru. Už v prvním záběru spatříte mrtvolu muže, který vzápětí začne z pozice vypravěče líčit, jak ke svým kulkám v těle přišel. Po čtvrthodině je bystrému pozorovateli jasný i motiv. Nemá smysl snímek řadit do žánru krimi, jde spíš o psychologické drama v noir provedení, o studii postupné psychické sebedestrukce člověka, který se dobrovolně izoloval od společnosti a žije v sebeklamu. Vytvořil si iluzi, jejíž udržování ho stojí stále víc psychických sil a křiví jeho charakter. Wilder se zaměřuje na atmosféru, nezadržitelné okorávání postav je podobné chátrání luxusního sídla, kdysi kypícího životem a nyní stejně zbytečného jako život jeho majitelky. Pompéznost rekvizit, na které bez užitku padá prach, jen podkresluje bezvýchodnost postavení filmové hvězdy, která se marně snaží zastavit čas. Prakticky všechny postavy jsou tak či onak spjaté se světem kinematografie a Wilder s dokonalou znalostí prostředí popisuje nemilosrdnou mašinérii filmového průmyslu, kde v dravé konkurenci uspějí jen málokteří, a doba na výsluní bývá bolestně krátká. Srdcem filmu není hrdina - vypravěč, ale Norma, polozapomenutá diva éry němého filmu nadaná odpudivou sebestředností, afektovaná a čím dál víc svou posedlostí získat ztracenou slávu i nebezpečná. V tom mikrosvětě luxusní vily ještě může hrát roli hvězdy, byť jí zbyl jediný oddaný fanoušek. Reálný svět mimo tuto enklávu je jí lhostejný a každý, kdo by se pokusil jí sejmout klapky z očí, je nepřítel. Ledová královna se nevědomky, ale neúprosně chystá na svou poslední roli. Wilder svůj film natočil vynalézavě, s precizností, citem a rozmyslem, takže se po právu stal jednou z legend žánru a vlastně i světového filmu oné éry. Celkový dojem: 90 %. (27.02.2013)

"Já JSEM velká! To FILMY jsou teď malé!" Někdy se stává, že začnete film sledovat s takovým tím bohorovným odstupem, založíte si ruce a skepticky očekáváte něco, co už jste stejně viděli stokrát v jiných a lepších variantách. Postupně vás geniální vypravěč (zde Wilder) vtahuje do děje a nějakým šamanským trikem si zajistí vaši účast. Podvědomě zatínáte pěsti, jednou za účelem držení palců, podruhé vzteky na nějakou postavu... Prostě zapomenete, že je to "jen" film. To se mi stalo se Sunset Boulevardem, kde je navíc vše podepřeno mnohoznačným obsazením a hranice mezi realitou a fikcí se tím prakticky stírá. Sunset Blvd. má tzv. "wow factor": okamžiky, kdy vám přeběhne mráz po zádech, poklesne dolní čelist a uvědomíte si, že už dobrých deset patnáct minut nejste schopni mrknout. Takovým okamžikem je třeba chvíle, kdy reflektor ve studiu znovu ozáří slečnu Desmondovou, hvězda němé éry se několik vteřin vyhřívá na jeho výsluní, dokud jí o paví pero na pompézním turbanu nezavadí drzý mikrofon... Nebo... ale to už bych spoileroval a to vám nemůžu udělat. Omračte se sami. Můj delší článek najdete zde 100 % (18.05.2003)

Wilder míchá filmovou historii se smyšlenými jmény a nebýt IMDB, doteď bych asi nevěděl, zda Max von Hayerling nebo Norma Desmond byly či nebyly skutečné postavy. Psaní o nesmrtelnosti snímku je nošením dříví do lesa. Pro mladého člověka, který je zvyklý na moderní komedie a akční filmy a chce se přiučit na starých klenotech, je tohle jistě výborný odrazový můstek. Ve své slavné režisérské době výstřední Erich von Stroheim vypadá i ve svých 65 letech dost tajemně a exoticky a pro svou roli se báječně hodil. Malé camea jistě potěší, i když musím uznat, že jména jako Anna Q. Nilsson nebo H. B. Warner mi nic neříkají. Alespoň Bustera "Friga" Keatona jsem poznal (sedí spolu s výše zmíněnými nad kartami v domě Normy Desmond). Jen škoda, že taktéž Wilderovo Někdo to rád horké u nás v televizi běhá zhruba 2x ročně a Sunset Boulevard se objeví jen výjimečně. Přitom je to podle mě mnohem lepší snímek, aniž bych snižoval kvality Někdo to rád horké. To, že Sunset Blvd. nezískal ani jednoho Oscara v pěti hlavních kategoriích, svědčí o ne zrovna nadšeném přijetí v té době. Gloria Swanson by si ho určitě za svůj "nepříjemný" výkon zasloužila. (21.04.2005)

Legendární a nemilosrdný film, ve kterém se Hollywood vlastně vysmívá sám sobě, kde se skutečnost prolíná s fikcí. Opravdová nádhera po všech stránkách. Mrtvý muž na hladině bazénu vzpomíná ( „Ubožák! Bazén si vždycky přál. Nakonec ho dostal“) jak přišel o život. Všechno začalo okamžikem, kdy vstoupil do rezidence hvězdy němého filmu .„Velká Norma Desmond. Jak v tom domě přeplněném Normami Desmond může žít? Další Normy Desmond a ještě další Normy Desmond.“ Překročil hranici, vstoupil do jiného světa, do světa minulosti, do světa fantazie, do světa udržované zašlé slávy „Perfektní scéna pro královnu němého filmu. Chudák. Pořád ještě pyšně mává průvodu, který už kolem ní dávno prošel.“ Život iluzí a snů završený tragikou závěrečné schodišťové scény „Vidíte, to je můj život.Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ti báječní lidé tam ve tmě“ (22.05.2006)

Od Wildera som zatial vidiel 4 filmy, ale tie tri ktore som videl SVEDEK OBZALOBY (1957), NEKDO TO RAD HORKE (1959) a BYT (1960) sa mi pacili o trosku viac, ako Sunset Blvd., preto ma prekvapuje to nadhodnotene hodnotenie na IMDb. Jasne, ze film je dobry, zaujimavy hlavne vdaka byvalej slavnej herecke Nory Desmond, ktoru skvelo zahrala Gloria Swanson, nominacia na Oscara zasluzena. Taktiez ma milo prekvapil skutocny Cecil B. DeMille, pretoze som si myslel, ze ho tam len niekto hra. Aspon viem, ako vyzera niekto, podla koho dostal cenu aj moj oblubeny reziser Steven Spielberg na Zlatych Globusoch 2009, teda cena Cecila B. DeMilla :-) ...08.06.2009 ________ William Holden - (Joe Gills) +++ Gloria Swanson - (Norma Desmond) +++ Erich von Stroheim - (Max von Mayerling) +++ Nancy Olson - (Betty Schaefer) +++ Fred Clark - (Sheldrake) +++ Jack Webb - (Artie Green) +++ Cecile B. DeMille - (sám seba) +++ Buster Keaton - (sám seba) +++ Produkcia: Charles Brackett +++ Hudba: Franz Waxman +++ (02.08.2008)