Zítřek nemá šanci

Harry Belafonte jako barový zpěvák, jehož láska ke koním mu rozbila manželství i finanční situaci. Robert Ryan jako bývalý boxer, jenž se chce konečně domoci peněz, ženat s Shelley Winters a zapleten s Glorií Grahame - s nejstrašnější ženou filmu noir. Ed Begley jako bývalý policista, jejž připravily ilegální kšefty o práci. Tito tři muži se hotoví k velké loupeži, jež je již od začátku znemožňována Ryanovým rasismem - svého rasistu si Ryan zahrál s takovou chutí a přesvědčivě, že měl posléze velké problémy ujistit společnost, že je hodným liberálem. Ve tradicích filmů noir s nezvyklými problémy rasismu a homosexuality a skvělým jazzovým doprovodem Johna Lewise. (22.05.2005)

Krásný noirový dovětek se stárnoucími hereckými ikonami tohoto ne/žánru (nechci se o tom hádat, všichni víme, co mám na mysli) a v režii schopného Roberta Wise, který také přispěl svého času "do kasičky" minimálně dvěma výbornými kousky. Řekl bych, že pro fanoušky má sledování Roberta Ryana a Glorie Grahame ještě něco jako "přidanou hodnotu." (14.01.2008)

V roku 1959 to už mal noir ako žáner definitívne za sebou, ale to by nebol Robert Wise (napr. Born to Kill - 1947), aby opäť nenakrútil niečo výnimočnejšie práve z tohto žánru, keď si už mohol dovoliť porušiť jeho pravidlá. V jednej z hlavných úloh je černoch, ktorého hlavný komplic pri lúpeži je psychicky nevyrovnaný starnúci rasista a celý film je vlastne len zdĺhavá príprava na ich jedinú spoločnú lúpež, ktorá nielen vďaka týmto rozporom nemôže skončiť úspešne. Aj keď nechýba krásne noirovské nasvietenie, vôbec to nie je divácky prívetivo spracované. Zdĺhavé meditatívne zábery na chladnú rieku, veľmi chladné, až sychravé exteriéry, či silný dôraz na vykreslenie charakterov a minulosti postáv pripomínajú miestami skôr nejakú existenciálnu drámu, než noir. Nedostatok akcie je však vynahradený v závere, kedy všetky tamojšie psychologické problémy končia v realistickej prestrelke, dosahujúcej až apokalyptické rozmery. Škoda len, že hviezda žánru Gloria Grahame tu má len maličkú, skôr symbolickú úlohu a žiadnou famme fatale tak nestihne byť...:) (05.11.2022)

Film-noir nám zdá se na konci 50. let pořádně zmutoval, jak můžu soudit podle snímků Dotek zla a právě Odds Against Tomorrow. V jedné z hlavních rolí černoch, velká záliba v exteriérech a nahrazení klasicky hutného hudebního doprovodu nervnějším podmazem. Vznikla tak nevypočitatelná a ne příliš vstřícná divácká podívaná, které kralují Robert Ryan a Harry Belafonte v rolích dvou neústupných a nejezdnoznačných charakterů, jejichž vzájemné soupeření dosáhne v závěru až apokalyptických rozměrů. A navíc ta neustálá zima a vítr... (17.02.2012)

Oblíbený kousek Jeana-Pierra Melvilla je obsahem spíš konvenční, formou nadprůměrné černodrama o loupeži, přitažlivě natočené a sestříhané, s mírně prohloubenou povahokresbou (včetně klíčového motivu rasové nesnášenlivosti), spoustou záběrů New Yorku a okolí a nervním jazzovým doprovodem. Jedním z dvou scénáristů byl Abraham Polonsky, přikrytý jménem spřáteleného Johna O. Killense. (25.05.2019)