Kód Navajo

John Woo se nezapře. Boj nejspíš neviděl ani z rychlíku, ale natočit válečný velkofilm mu vrásky nedělá. Veškerá akce je jako ostatně u Wooa obyčejně neobyčejně umělá, úvodní boj na Šalamounech coby Cageova představovačka nepřipomíná džungli ani přes betonovou zeď, spíš jako když si kluci hrajou u mámy na dvorku, pro velký útok na Saipanu si asi filmaři vybrali park, ve kterém přesazujou stromy (ty pravidelně rozmístěné dokonale kulaté krátery mě fakt pobavily), jednotlivé záběry z boje jsou naprosto održené od celkové situace bez vzájemného vztahu logického i prostorového (trochu to připomíná průchod přímočarou akční hrou), naprosto absentuje válečná živelnost. Pro Wooa typicke sceny jeden raz strelil, sedem ich zabil jsou kapitolou samou pro sebe. Herci a kompars jsou jen prvkem dosazovaným do jednotlivých sekvencí bez prostoru pro skutečné herectví (včetně scén ze zázemí). O ději nemá moc smysl mluvit, všechno už tu bylo, traumata, překonávání nedůvěry, fotka rodiny atd. Na jednu hvězdičku nestačí realisticky působící zranění a pár dobrých záběrů, takže odpad jak vyšitý. (08.10.2005)

Jsem si během sledování akčních sekvencí říkal, kolik by asi Američané ušetřili munice, kdyby do každého Japonce vystřílel Cage a spol. o pět nábojů méně..? Nicolas prožívá morální dilema, rozhoduje se mezi vojenským rozkazem a loajalitou k příteli, indiánské zelené mozky vysílají nerozluštitelné kódy a John Woo si odmakává další šichtu, do které ale tentokrát vkládá hlavně řemeslnou jistotu. Bohužel ale docela neosobní. Vypráví o kódovacím jazyku, který může výrazně ovlivnit válku v Tichomoří. Samozřejmě se odkloníme od naplnění vojenské přísahy (jsme přece v Hollywoodu) k tomu správnému, než se k tomu dopracujeme, nabídnou nám tvůrci několik solidních momentů i bezduché sekvence, u kterých se lehce ukazuje, že Woo je tu na akci a nikoliv na realitu (a tahle kapitola druhé světové války reálná je). Chybí myšlenka, chybí opravdové emoce, přebývají patetické scény. Herecký arzenál ucházející, ale na zadek jsem z něj nesedl. Bohužel Woo je holt mužem, který ve svých filmech musel přistoupit na několik kompromisů (dle mého na to nejvíc doplatila druhá Mission: Impossible), takže výsledné podoby mnohdy postrádaly jistou osobitost, atmosféru i jakousi naléhavost. A vlastně i supernásilnou akci. I možná proto, v jaké pozici se ocitl, dnes točí doma v Asii a vymazlených akčních kousků á la Tváří v tvář se už zřejmě nikdy nedočkáme. (30.03.2016)

Myslím, že na porovnání tohohle filmu a Vojína Ryana se dá názorně předvést, jaký je rozdíl mezi geniálním režisérem a režisérem úzce zaměřeným na akční snímky. V Navaju je vše podřízeno vše efektu, takže zatímco po slavné úvodní scéně v Ryanovi jsem nemohl popadnout dech, při zdejších "válečných scénách" jsem se musel i pousmát jak moc to má vypadat opravdově. V Ryanovi to BYLO opravdové ! Jinak film Kód Navajo je hezká podívaná určitě by jste ho měli vidět. (03.05.2015)

V žánru "válečných filmů" jde především o mé jedno velké filmové zklamání. Základní info slibovalo zajímavou podívanou. Samotná dějová linie se mi líbila - nemám nic proti dramatu zasazenému do závěru II. světové války - právě naopak; to vše slibuje zajímavý filmový zážitek. A můj výsledný dojem? Tristní, bohužel tristní... Ale budu konkrétní: 1. V prvé řadě jsem nebyl schopen překousnout způsob, jakým toto drama bylo natočeno. Úvodní (a nejen ty) bojové scény mi vyvolaly na tváři útrpný úsměv. Bohužel útrpný úsměv. Já ho tam nechtěl, ale při pohledu na způsob, jakým byl boj zachycen jsem nebyl schopen reagovat jinak. A tak místo vyburcovaných pocitů jsem to celé vnímal jako značně nepovedenou snahu natočil válku zblízka. Světlou výjimkou naštěstí byly makro-záběry válečného konfliktu. Mikro-záběry létajících mužů (po výbuchu granátu etc.) mi přišly takové nějaké nepatřičné a laciné. 2. Značně mě také znervózňovala přítomnost zvýšeného množství patosu. Tolik jsem ho už skutečně dlouho nezažil. 3. Hudební složka se pro mě stávala bezduchou a necitlivě implantovanou součástí filmu. Nemyslím tím, že by hudba byla sama o sobě špatná. Spíše mi nevyhovoval způsob, jakým byla "natvrdo naroubovaná" do filmu. Nezvýrazňovala atmosféru, spíše rušila. Shrnuto a podtrženo: Ano, byly to záběry z války... ale na můj vkus to byly takové "pouťové atrakce" - jen na povrchu pěkně zpracované a bez ducha. Jeden z těch horších a špatných filmových snímků. Bohužel. (15.02.2004)

Hodne slusnej valecnej film, kterej kazi jen dve veci. Jednak neustaly vzpominani Cage na akci v bazine, kdyz to sledujete po nekolikaty, zacne to bejt otravny, ale nastesti to bylo hlavne v prvni polovine. A druha vec, vsechno vypada docela opravdove, vsichni padaj mrtvy, krejou se v prikopech, vsechno vybuchuje a do toho Cage s kulometem poskakuje po bojisti a zadna kulka ho nezasahne. Jinak co se tyce pribehu, je dostatecnej, i kdyz sem ho odhad od zacatku do konce. No a co se tyce samotnyho Nicolase, ze by podaval nakej uzasnej vykon se rict neda, ale v maskacich se samopalem mu to sekne. A taky stoji za zminku drsnej Stormare, skoda, ze ma minimum prostoru. Celkove je sice videt, ze film je spis o tech acknich scenach, ale to mi nevadilo a jelikoz tu je akce hodne a fakt paradne natoceny, tak jsme se dobre bavil celejch 130 minut. (31.03.2008)