Dědička

Příběh "Dědičky" se na první pohled může jevit jako obyčejná "červená knihovna". Jeho hlavní hrdinka je ale poměrně netypická. Jde o mladou,ale obyčejnou, stydlivou, nijak hezkou ani chytrou ženu, která podle jejího otce může přilákat nápadníky jen svým dědictvím. Příběh se odehrává v napovrch uhlazeném světě salonů 19.stol, kde ale slova bolí více než rány pěstí. Konec filmu je oproti předloze (knize, protože film vznikl na základě divadelní hry takže jde o tzv. adaptaci na druhou:-) pozměněn a činí z Catherine mnohem krutější postavu. (05.10.2010)

Žilo bylo v přepychovém paláci na Washington Square ošklivé malé káčátko. Bylo plaché, dobrosrdečné a toužilo po lásce. Maminka mu umřela a od bezcitného otce poslušně snášelo jen samá ponižování a opovrhování. Když jednou potkalo na bále pohledného mladíka, zdálo se, že se na něj konečně usmálo vytoužené štěstí. Tato smutná pohádka však neměla pohádkový konec. Wylerova mistrovsky vykreslená proměna bezelstného káčátka v sebevědomou a krutou labuť je mrazivá a nezapomenutelná, neméně jako finální, jedovatě sladká pomsta. (29.11.2011)

Naprosto brilantní film. Jako by byl natočen včera. Vynikající herecké výkony jsou v takto kvalitním scénáři bezmála samozřejmostí. Příběh běž zcela logicky, jako by opisoval ze života, ale přitom není minuta, kdy byste mohli s jistotou říct, co bude následovat. Stejně tak konec je prakticky jediný možný, ale po závěrečných titulcích se vám honí hlavou, jestli to mělo opravdu skončit právě takhle. (05.02.2011)

Dědička rozhodně není žádnou lacinou romancí, limonádkou, u které vypnete mozek a jen koukáte na obrazovku s připitomělým úsměvem. Dramatický prvek je tu značně zastoupen a dodává tak filmu správný šmrnc. Postavy nejsou ploché, mají zajímavé charaktery, děj není přímočarý a závěr potvrdí netuctovost snímku. Dědička je film, který si u mě zaslouží hodnocení někde mezi 3 a 4*. Kdybych dal rovné 4*, bylo by to u mě pocitově moc, když dávám 3, mám pocit, že filmu křivdím. (17.11.2014)

Ja som vedel, že William Wyler nemôže byť podpísaný pod niečím tak povrchným a jednoduchým ako je naznačené v obsahu k tomuto snímku. Tušil šom, že bude za tým viac a nemýlil som sa. Film by sa dal nazvať aj anatómiou ľudskej slabosti a chamtivosti, ktoré sa najskôr rysujú pomaly a nenápadne, akoby si ich ani divák v tak sympatických postavách nechcel pripustiť, avšak ktoré postupom času o to viac neúprosnejšie vystupujú do popredia, aby sa nakoniec ukázali v celej svojej kráse. Tiež o tom, ako bolestivé je niekedy dospievanie. Ten záver ma dostal, jediné správne rozhodnutie. K tomu treba ešte prirátať výbornú výpravu a pekné kostýmy. Nádhera. 85/100 (04.05.2016)