Jak ukrást Venuši

Audrey Hepburn a Peter O'Toole sú vynikajúcou dvojicou v tomto filme pre pamätníkov a ja som sa uchechtával pri predstave, ako naše mamky bulili slzy šťastia pri scénke v kumbálku . Tykačky po prvom bozku :))) A najlepšie bolo, kedˇ ju posielal do krbu, tak ju už veselo chytil i za prdel ! :-D " Ja to tedˇ vypnu! Definitivně!!" ***** za jednoduchosť, priamočiarosť, pôvab, eleganciu a v neposlednom rade, za nepostrehnuteľné vtipné gestá a hlášky ! (21.11.2010)

Role rozmazlené dcerušky, ochotné udělat pro svého „papá“ cokoliv, sedne Hepburnové dokonale. Vždy elegantní O’Toole sice nevyzařuje takovým sex-appealem, aby jste mu uvěřili, že dokáže na potkání dostat do postele každou krásku, natožpak panovačnou Hepburnovou, čímž trpí chemie mezi oběma, alespoň však není lupičem přímočarým a snadno prokouknutelným. Způsob, jakým Wyler přistoupil k již tolikrát obehranému schématu „filmu o loupeži“, je pozoruhodný. Člověk je zvyklý na hodinovou přípravu a následně hodinovou akci samotnou (pokud samozřejmě film netrvá déle než dvě hodiny), jenže Wyler přípravu omezil na nezbytné minimum, divák se nedoví v podstatě žádné detaily, a první polovinu raději věnoval rozvíjení netradičního romantického trojúhelníku. Ačkoliv je zlodějský tým tvořen pouze dvěmi osobami, jistá redukce postav by filmu stejně prospěla. Zcela jasná například není úloha – pochopitelně skvěle hrajícího – Wallachiho (nebo jak se to skloňuje). A ještě jedna věc mi vadila – jakkoliv je ústřední myšlenka jednoduchá a cíl jasný, Wyler, resp. scénář Harryho Krumitze, se k němu propracovává příliš zdlouhavě. Na poměrně velkém prostoru se nachází poměrně málo vtipů. Pravda, když už nějaký, tak stojí za to („Chodíme spolu střílet“), ale pokud se jedná primárně o komedii, jakože jedná, je to v tomhle směru slabota. Jak ukrást Venuši je moc příjemným snímkem, avšak jakkoliv mám Hepburnovou rád (moc, moc, moc, moc, moc!), pokud dostanu chuť na nějaký poctivý zlodějský film, raději sáhnu po Dassinově Topkapi (1964). 80% (25.10.2007)

Moje moc moc oblíbená komedie s naprosto neodolatelnou ústřední dvojicí! Audrey je tu opět prostě kouzelná, obzvláště když nechtěně střílí po Peterovi nebo ve scéně v restauraci, když jako profesionálka plánuje loupež, mimochodem v těch nejkrásnějších černých krajkových šatech. A s kým jiným se vydat krást do pařížského muzea než se šarmantním modrookým Peterem O'Toolem, který zná všechny fígly (i s bumerangem). Samozřejmě ve vedlejších rolích skvělí Eli a Hugh:) Zábavné, romantické, režie - Pan Wyler..Doporučuje se!! ''Well, it was pitch dark and there he was. Tall, blue eyes, slim, quite good-looking... in a brutal, mean way, Papa. A terrible man!'' (23.07.2010)

Audrey Hepburn a Peter O'Toole jsou natolik skvělým párem, že jim odpustíte i to, že chvílemi si prostě jen tak blbnou. Vlastně vás takové momenty mohou bavit i více než celá anabáze okolo ukradení sochy. Je to vtipné, má to na svou délku hezké tempo, ale jsou to pořád oni dva hlavní představitelé, kteří nadchnou nejvíce. (15.06.2017)

Lupičská komedie řídící se heslem "Nebát se a nakrást". William Wyler byl v době natáčení už za svým tvůrčím vrcholem, jeho kvalitní rukopis tu ale můžeme vysledovat stále. To platí především o mistrně natočené loupeži, která zabírá téměř celou druhou polovinu snímku. Klíčová zápletka je tuze jednoduchá, bez větších překvapení či odboček a hlavně na začátku se může zdát, že se film nikam výrazněji neposouvá. Z podvodnických filmů Audrey Hepburnové mám o chlub radši "Šarádu", hlavně kvůli CG a důmyslněji konstruovanému ději, proto 7/10 (02.12.2009)