The Liberation of L.B. Jones
Vykúpenie L.B. Jonesa
The Liberation of L.B. Jones
The Liberation of L.B. Jones
The Liberation of L.B. Jones
Režie:
William WylerKamera:
Robert SurteesHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Lee J. Cobb, Roscoe Lee Browne, Lola Falana, Lee Majors, Anthony Zerbe, Barbara Hershey, Yaphet Kotto, Chill Wills, Dub Taylor, Ray Teal, Arch Johnson (více)Obsahy(2)
L.B. Jones je jedním z nejbohatších černochů v Tennessee a právě se rozvádí s manželkou, která se zapletla s bílým policajtem. Za svůj protirasistický postoj je sužován nepřátelskou partou jižanských fanatiků i řadou negativních stereotypů. Spravedlnost má v tomto silném jižanském dramatu pachuť krve. Steve Mundine je mladý advokát, který krátce po svatbě se svou milovanou Nellou přijme místo v právnické firmě v malém jižanském městečku, v jejímž čele stojí jeho strýc Oman Hedgepath. Afroameričan L. B. Jones je úspěšným majitelem pohřebního ústavu, který u Hedgepathovy společnosti hledá pomoc se zastupováním u soudu. Jones se chce nechat rozvést se svou manželkou Emmou, ovšem jeho důvody dělají z případu ožehavou záležitost - Jones se dozvěděl, že má jeho žena poměr s bílým policejním důstojníkem Williem Joem Worthem, který je otcem Emmina nenarozeného dítěte. Worth rozhodně nestojí o to, aby se celá aféra dostala před soud, a tak společně se svým kolegou Stanleyem Bumpasem vezmou věci do vlastních rukou, což vyústí v krvavý střet plný mučení a rasových výpadů. (Cinemax)
(více)Recenze (23)
Posledný film režiséra, ktorého mám zaradeného v desiatke najobľúbenejších ma nesklamal. Relatívne nízke hodnotenie je dôsledkom istého schematizmu, ktorý som vnímal pri čierno-bielom členení postáv. Na druhej strane musím uznať, že v roku 1970 ešte doznievali veľké rasové nepokoje, ešte bolo v živej pamäti zavraždenie M.L. Kinga a tak museli aj výrazové prostriedky rešpektovať aktuálnu rasovú situáciu v USA. Herecky exceloval Lee J. Cobb, ktorý mal aj najzaujímavejšie napísanú úlohu. Ostatní herci boli dosť plochí. Paradoxné je, že stačilo ani nie 50 rokov a v Európe môžeme zažiť niečo veľmi podobné, pričom kritériom nebude farba pokožky, ale vzťah k islamu. Vtedy pochopíme niekdajšiu beznádej černochov a nebude nám to nič platné. ()
Pěkně a bez zbytečného patosu či přehánění zobrazené téma rasismu na americkém jihu 60. let. Labutí píseň Williama Wylera, jednoho z největších režisérů všech dob, za kterou se mistr rozhodně stydět nemusí. Vůbec nejsilněji na mě v celém filmu působil výkon Lee J. Cobba, který se do role jižanského právníka, v jehož nitru se jakoby odráží paradoxní a děsivý konflikt mezi předsudky a raciem, emocemi a rasismem, zakořeněný po století na Jihu, trefil NAPROSTO přesně. Zarámování snímku (příjezd vlaku symbolizující naději a radost a jeho odjezd, naznačující smutek a rezignaci) je taky bezchybný. Rozhodně stojí za zhlédnutí. 80% ()
Z dnešního pohledu tlačí Wyler v některých dialozích až příliš na pilu v osvětovosti na úkor příběhu, ale vzhledem k době to asi dává smysl. Popravdě, když jsem zjistil, že scénář psal stejný člověk jako V žáru noci (které příběhově působilo tak nekompaktně až směšně), bál jsem se, jak to dopadne. Zbytečně. Dopadlo to dobře. Od Wylera, který vzešel ze školy klasického Hollywoodu, bych vůbec nečekal tak ponurej konec bez finální katarze, kde je zlo alespoň ex post potrestáno. Právě tahle hořkost, která v divákovi po skončení filmu zůstane, dělá z Vykoupení L. B. Jonese mnohem nadčasovější dílo, než by se dalo vzhledem k dobové ukotvenosti čekat. Tomu říkám ukončit kariéru důstojně. ()
Poslední Wylerův film není krimi, spíše jižanské rasové drama a není to tak skvělé, jak to vypadá ze zdejšího hodnocení. Ano slušně natočené, zahrané, scéna z vrakoviště má sílu (Ne!), nicméně je tu spousta zbytečných dějových linií co film brzdí. A je to opravdu příšerně schematické a v rámci toho absolutně nevěrohodné. Všichni černoši jsou tady milí, pohodoví, slušní, klidní veselí lidé; tedy kromě jednoho, ale ten má důvod. A všichni bílí jsou zmetci a totální rasisti, opět kromě jedné postavy, která ale nemá na žádný prostor a vliv na děj. A v rámci toho rasismu mám věřit, že v roce 1970 by poldovi prošlo mlácení žen, svědků, vydírání vedoucí ke znásilnění a nakonec šikana, pronásledování a chladnokrevná vražda spoutaného člověka? Že všichni kolem včetně kolegy, šéfa a starosty by se koukali jinam? A že bohatý, úspěšný a vážený právník by riskoval kariéru a okamžitě po přijetí klienta by šel informovat někoho z protistrany... a pomáhal krýt vraždu? Být to třeba v 20-30. letech tak neřeknu, být to čistě krimi tak nad tím mávnu rukou, ale pokud to má být drama o utrpení černochů, tak je absolutně nevěrohodné. ()
Kdysi dávno...,ale dost.Takhle ne.I přes propast času je to nevyhasínající dílo.Rasismus jako základ společenského zla a neštěstí.A jestli je oblečen do uniformy máme tu institucionální rasismus.To je ta nejděsivější forma. Cobbova role odráží,a to naprosto skvěle,šílený rozpor a nutný konflikt mezi etikou,logikou,emocemi,právem a rasovými předsudky. Parádně zahráno.Synovec pak představuje to,co začíná.A to jak ve smyslu naděje, práce i života.Jeho protiváhu tvoří L.B.Klidný,slušný, bohatý a proto nesmírně silný.A statečný.Nicméně přesto.....Je ubit tupými policisty.Pak tu máme všeprostupující a všeurčující sexus...,který nezná rasová hlediska.Tedy občas.Policista se stává katem a vrahem a pak se dovolává obžaloby.Tohle už hraničí se surrealismem.A černoch s revolverem nenašel sílu zabít.Ale mlátička udělá svoje. A vlak odváží mstitele i mládí z místa zmaru.Ale kam?...Hodnotím vysoko. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (4)
- Brenda Sykes v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
- Lola Falana v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
- Wyler věděl, že podobně kontroverzní dílo nemůže mít velký divácký úspěch, ale svého snímku si i po letech cenil. Vykoupení L.B. Jonese se celkem pochopitelně stalo jediným opravdovým propadákem v celé Wylerově tvorbě, ale část odborné kritiky, která se zcela neshodla na jeho kvalitách a vytýkala mu především akcentované násilí, už tehdy rozpoznala jeho výjimečnost. Kontroverzní přijetí filmu ve zjitřené době mělo mj. za následek zákaz jeho promítání na amerických vojenských základnách v Evropě. Dnes můžeme říci, že toto nekompromisní drama patří k nejsilnějším režisérovým titulům a v dobovém kontextu se jeví nepochybně jako odvážný počin. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama