Zabiják

"Předvídej, neimprovizuj!" ...není to oxymoron? Málokdy se nechám strhnout zdejším hypem u nejsledovanějších amerických filmových novinek, ale pohled na stylizovaný plakát a převažně pozitivní hodnocení mě nalákaly, stejně jako příležitost odhodlat se konečně na aspoň jeden film populárního Davida Finchera, takže jsem se na Zabijáka vrhl dříve, než bych si to býval rozmyslel... a nebýt pitomého epilogu a dočkat se naopak uzemňujícího závěru, bez přemýšlení dám i 4 hvězdičky. Asi dvakrát jsem se sice během sledování marně pozastavil nad tím, k čemu vlastně může být existence filmu o zabijákovi, výhradně z pohledu zabijáka a většinou bez jakékoliv další výrazné postavy či přesahu, dobrá, v pár scénách mě tížilo surově zobrazené bezpráví, ale atmosféra osamění a noci byla tak silná, že jsem často zároveň ani nedutal. Řemeselnou stránku tudíž hodně chválím, snad až na přehršel voiceoverů hlavní postavy, kamera vytváří dokonale efektní zážitek, zapůsobily na mě konverzační střety s kolegyní v restauraci a posledním klientem ve výškové budově. Přesto se po skončení nemohu úplně zbavit dojmu, že zážitek z tohoto filmu byl lehce „instantní“ a přináší zčásti odvařenou variaci na to, co mi v ještě lepším balením s hrstkou podobných ingrediencí přinesly už dříve vybrané filmy Jeana-Pierra Melvilla (Samuraj) nebo Jima Jarmusche (Hranice ovládání). [70%] (14.11.2023)

Cožpak o to, Fincher opravdu umí vcucnout a ždímat dívakovu pozornost na maximum. Líbí se mě, že Fincher umí vymazlit snad každej záběr a každou scénu do absolutní dokonalosti, jenže mě to tady celý zabil konec, nesed mě k atmosféře ani postavě. Líbilo se mě vyprávění přes hlavní postavu zabijáka a emotivní udržování odstupu od něj. Jenže čím víc přemýšlím o té zápletce vychází mě z toho vlastně naprosto tuctová byť absolutně dokonale zpracovaná a zahraná báchorka. Já nevím, sem někde mězi 3-4 hvězdičkama a to přesně v půli. Ještě chvíli si to budu muset v hlavě zpracovat než se rozhodno jakým směrem ty hvězdy dám. (10.11.2023)

Jeden z mojich naj režisérov David Fincher, prišiel s novým počinom a mne tak nejak z tejto čiastočnej "monológoviny" sánka nepadá. Fincher má neuveriteľný dar a schopnosti, lenže toto je námet, ktorý už prakticky nemá predpoklady priniesť niečo nové, nakoľko je viac pretiahnutý, ako mahagónová stopárka pri Dunajskej Strede, ktorú ste úplnou "náhodou" nabrali do zadnej časti vášho pickupu. Ja popravde ani celkom nerozumiem tomu, prečo sa pustil do niečoho takéhoto, i keď na jednej strane chápem, že spolupráca so scenáristom Kevinom Walkerom, priniesla v podobe snímku "Se7en" brutálny úspech, pričom aj jeho scenár k filmu "8MM" je doslova maškrtou pre nadšencov námetov o sériových vrahoch. Tak nejak teraz keď nad tým premýšľam, napadá ma myšlienka, či sa opätovne spoločne nevrátili k námetu o sériovom vrahovi, avšak chceli splodiť niečo iné, ako to, čo ich v minulosti "preslávilo". Za mňa osobne je ale tento film skôr márna snaha, keďže napríklad taká story okolo Bourna je o 3 levely úplne inde. Toto sa snaží byť komorné, akože atmosférické, s akčnými vsuvkami, no že by som videl niečo mimoriadne, hodného kvality tohto tvorcu, tak to teda sotva. Medzi 3-štyri. (11.11.2023)

David Fincher se nám po 3 letech vrací s dalším svérázným snímkem. Sympatická sonda do běžného života nájemného vraha. Moc mě bavily jeho myšlenkové pochody i profesní preciznost. Zabijácké řemeslo zde bylo podáno způsobem, jako každé jiné. Neumím si do tohoto filmu představit vhodnějšího herce než je Michael Fassbender. Úvod byl hodně originální a velmi dobrý. Bavila mě však i následná akce, která již měla podstatně svižnější ráz. [77 %] (24.11.2023)

Napadá mě několik paralel s Klubem rváčů. Oba filmy stojí na protagonistově voiceoveru, který bychom mohli označit za nespolehlivý, ale v každém případě z trochu jiných důvodů. Zatímco Jack / Tyler Durden je nespolehlivým vypravěčem, s nímž sdílíme schizofrenně poblouzněné vidění reality, stoické promluvy nájemného vraha v Zabijákovi jsou nespolehlivé v tom smyslu, že přes zdání husťáckých (sebe)motivačních keců představují zvrácený postoj ke světu, s nímž se nakonec ocitá v rozporu i sám asasín. Je to taková krajně nihilistická variace Ghost Doga, v níž se východní praktiky jako meditace a jóga staly především dalším nástrojem k zefektivňování vlastní práce. Když si pak zabiják podesáté zopakuje mantru "Neimprovizuj" a vy přitom vidíte, že od začátku nedělá nic jiného, než že improvizuje, musíte se tomu smát. (Ano, Zabiják je černá komedie, která by se měla jmenovat Gone Wrong). Vypravěčsky přitom skvěle fungují jak první tři kapitoly, v nichž jsme převážně pozadu za protagonistou (a částečně stejně jako on netušíme přesně, proti čemu stojí), tak kapitoly čtyři až šest (plus epilog), kde už má akce spíš charakter postupně odškrtávaných fajfek, nicméně jakýkoli dojem mechaničnosti dokáže šikovně přesměrovat do ubíjejícího aktu pomsty jako takového. Druhá paralela s Klubem rváčů je více tematická. Oba jsou to filmy (černé komedie) o životě v pozdním kapitalismu. Jenže zatímco v Klubu rváčů ještě Jack / Tyler sní o autentickém vzdoru proti systému, v Zabijákovi už je jakékoli domnělé outsiderství protagonisty plně začleněné do neoliberálních struktur. Jestliže Tyler Durden se bouří proti konzumu a pokouší se obnovit smysl pro autentickou zkušenost (a autentickou maskulinitu), anonymní zabiják s nekonečným množstvím identit a mega tučným bankovním kontem (které si ale nemá čas užít) ze svojí askeze udělal integrální součást sebe jako pozdně kapitalistického subjektu. Všeprostupující distance (odcizení) už není nežádoucím prvkem, který bychom měli překonat, ale naopak žádoucí součástí takřka všech profesních i jiných vztahů. Scéna v restauraci je antitezí steakové scény z Matrixu, kde ještě existovala domněnka, že člověk se zaprodá systému kvůli povrchním smyslovým počitkům; tady už ani tohle nefunguje. Není to nic extra nového, o týchž věcech už kdysi točil Antonioni, a pokud mi Zabiják nějaký film připomněl, tak (vedle Melvilleových gangsterek) Povolání: Reportér. Fincherův smysl pro jízlivost mi ne vždycky sedne, ale tady je natolik jemně a hladce zašitý do přesně šlapající žánrovky, že mě to bavilo velmi. (11.11.2023)