Dlouhá míle

Kdo si jen trochu přičichl k atletice, ten ví, že je to nechutná blbost. Mimo jiné blbiny - nikdy jsme neměli mistra Evropy v maratónu. Jen Zátopek vyhrál Olympiádu a to v době, kdy sport byl amatérský, a výkony co tehdy předváděl on, tak by dneska nestačily ani na stou ženu v maratonových tabulkách. (25.09.2010)

Dlouhá míle je dle mého tak trochu polozapomenutým seriálovým počinem, což je škoda. Příběh je zasazen do netradičního sportovního prostředí a prakticky veškeré zápletky se tak točí ohledně sportu. Pochválit musím skvělé herecké výkony Skopala a Čenského a možná ještě povedenější ze strany Čepka, Brzobohatého či Větrovce. Potěší i menší role pro Haničince a Němce, kterým takovéto úlohy skvěle padly na tělo. Zmínil bych také Potměšila, zde úlisného Vašuta a Kostelku, kterému role zapšklého pijana parádně sedla. Celý seriál doprovází na první poslech výtečná hudba, což při pohledu na autora (K. Svoboda) není vlastně ani překvapující. Co se příběhu týče, tak musím rozhodně uznat, že je poutavý. Nechybí tu napětí, emoce a rovněž krásný odraz reality, kdy je sportovec během svých úspěchů všemi milován, ale jakmile se dostaví krize, svět se od něj odvrací a nabírá až zrůdné tvářnosti. Hlavní hrdina je renomovaným atletem, kterého však nesledujeme při jeho cestě na vrchol, ale spíš na jeho úpadku, resp. postupnému pádu až na úplné dno i do spárů alkoholu. Otázkou tak zůstává, zda se dokáže sebrat a pokusit se o návrat mezi sportovní elitu a rozloučit se tak s hvězdnou kariérou nějakým úspěchem. Během prvního dílu je divák ještě na vážkách, zda je Ondřej Vesecký (S. Skopal, hlavní hrdina) primadonou nebo obyčejným klukem, kterému bylo dáno stát se úspěšným, avšak v dalších epizodách si jednoznačně získává sympatie. Ne příliš charakterní role pro Brzobohatého byla velkým kořením, podobně jako charismatická úloha pro P. Čepka. Nemohu hodnotit jinak než 5*. (15.05.2020)

Mně se seriál ze sportovního prostředí líbil. Skopal hrál a běhal jak o život, jeho postavu hvězdného atleta jsem mu věřil díky jeho citu pro autentické herectví. Rozhodně se nejedná o seriál s námětem, který je obehraný, a to se počítá. Sportovní prostředí spolu s trenéry (Čepek, Brzobohatý) je vykresleno přesvědčivě, akorát bych si odpustil některé příliš jednoduché charaktery jako je "donchuanský" atlet Libora Baselidise, nebo někdy až příliš hodný konkurent Jana Čenského. Seriálem zní působivá hudba Karla Svobody a smyšlené osudy někdejšího mistra Evropy Ondřeje Veseckého stojí za pozornost. Nabízí se pouze otázka, proč tak kdysi talentovaný režisér Adamec, točí poslední dobou samé nekoukatelné srajdy. 90% (19.01.2012)

Vítězství i pád. Ivan Hubač, syn slavného otce, rozčeřil na samém sklonku normalizace poněkud stojaté (a schematické) vody původní seriálové tvorby – příběh ze sportovního prostředí, kde vládnou intriky, zášť, štěstí a smůla zároveň měl všechny předpoklady, aby zaujal. Bohužel, dny přelomu, tedy listopadová revoluce, odsunuly premiéru až do pozdější doby (1991), ovšem zatracení, které si Hubačův seriál vysloužil, je nespravedlivé. I dnes, po více jak třiceti letech, se ukazuje, jak moderní a dynamické dílo to je. Příběh má spád, zajímavé dramatické momenty, které děj posouvají dál, přesnou režijní koncepci (nedoceněný a neoceňovaný Adamec), precizní herecké výkony i závěrečný song, který zůstává zarytý v paměti nás všech... Sebekázeň – jediná cesta k úspěchu, říká se. Sport, tím spíše vytrvalostní běh, je ale především těžká, vyčerpávající dřina, dril a pot, popularita, která je pomíjivá a vrtkavá. Hubačův seriál nechává diváky záměrně nahlížet i do trýznivých okamžiků v životě úspěšného sportovce, který se, na vrcholu sil a slávy, musí potýkat s ochabujícími svaly, s rozpadajícím se osobním vztahem, se smrtí svého nejbližšího přítele i s hlubokou osobní krizí, která jej dovede až k alkoholu. Je nabíledni, že svou životní příležitost tu v postavě Ondřeje Veseckého získal Svatopluk Skopal, herec mimořádných kvalit, jakkoliv vynikající jsou výkony dalších zúčastněných – Petra Čepka, Radoslava Brzobohatého, Jana Čenského, Jana Potměšila, Vlastimila Fišara, Josefa Větrovce, Petra Haničince... A ještě jedno seriál připomíná a vlastně podtrhuje: totiž, že odejít na vrcholu a zůstat navždy králem je ta největší frajeřina. (16.05.2020)

Moje nejoblíbenější postava je tajemný běžec Sparty s číslem osm, který vždy vede, ale pak ho ve finiši předběhnou Čenský, Baselides a Skopal. :)) Celkově je to povedený sportovní seriál, který má svoje silnější i slabší stránky, nicméně ty silnější převažují. Důležité je, že hlavní linie příběhu funguje a dá se Skopalovi věřit. Úspěchy, pád skoro až na dno i návrat... Výborný Čepek (toho mám rád, každá scéna s ním je radost). Už trochu hůř fungujou boční linky, hlavně příběhy o partnerských vztazích, i dost herců je poněkud prkenných (z těch známých Čenský, Vašut, Šimůnek jako běžec Chládek). Na druhé straně tu člověk vidí spoustu pak slavných jmen (třeba ten, co vyvolá sázku o běh s tramvají je mladý Novotný ještě s vlasama). No když to vezmu jako celek, bavilo mne na to koukat. Což je překvapivé u filmu o něčem tak nudném, jako je běh. A ve srovnání s dnešními českými seriály to je pořád o ligu lepší. (05.05.2020)