Těžko se obejít bez zmiňování a srovnávání s Fury Road, která před lety s mnoha šťastnými proměnnými byla malý zázrak s pár mouchami. Vyšinutá a nekompromisní akce s přepravou křehkého harému bez vysvětlení fungování světa a jakékoliv hloubky. Furiosa na to jde jinak a je potřeba se na to připravit. Celým mládím táhnoucí se chuť po pomstě do jejího vykonání je rozložena do několika kapitol. Režisér představuje vrstevnatý svět s jeho řádem/ekonomikou a seznamuje nás s hlavními postavami, které oproti dílu předchozímu můžeme považovat za komplexnější. Vychvalované duo je víceméně ok, Chris předvádí to, co jsme viděli ve Zlých časech a Anya, nevím proč, místy mi nesedla. Akce tu je, stejně jako pár dobrých nápadů, třeba jako když se boj dostane do vzduchu, ale není tu žádná natolik památná scéna jako ve Fury Road. Opět specifický vizuál, který nemusí každému sednout a kvalita efektů je viditelně kolísavá. Takže IMAX fakt řešit nemusíte, když už, řešil bych špičkové ozvučení. Největší přidanou hodnotou snímku je to, že za tím stojí 80 letý stařík s jasně dravou vizí a dopřává nám na stará kolena ujetý, jasně autorsky rozeznatelný post-apo. Což je asi důvod proč mé hodnocení je 4*, 7/10. Příště bych se rád díval na Hardyho Maxe.
Anime s francouzským dabingem (jo, bylo to divný) přineslo hořkosladký konec. Cením myšlenku filmu. Ale nedokázalo mě to vtáhnout do děje nebo předat atmosféru. Asi u mě zkrátka nezafungovala ta animace. Hlavní hrdina byl extrémní bručoun, ale se srdcem na pravém místě, jak se ukázalo v těžkých chvílích. Několik let příprav na výšlap narušil stejně zapálený fotograf, který mě svou rozhodností, že chce vylézt až na vrchol (aniž by se připravoval) spolu s hlavním hrdinou, mile překvapil. Přiznám se, že jsem ani nevěděla, jestli si užívám pohledy na KRESLENÉ hory. I při krátké stopáži jsem se u filmu bohužel trošku nudila. Dopis od bručouna byl ale překrásný. Stejně tak i hudba.
Konečně dokument o včelkách… Se zpracováním to ale dost drhlo. Už začátek dává tušit jakousi artovou nebo spiritualistickou notu. To hned potvrdí pán s naprosto debilní a zbytečnou průpovídkou, jak vzniklo slovo včela. Dokument pokračuje několika rádoby uměleckými záběry na stromy, vodu, holohlavé dítě,… Poté nás konečně čeká nějaký ten záběr na včelky a první zajímavost. Kdyby se dokument nesl na informativní vlně jen o včelkách, jistě by to dopadlo lépe. Velmi časté hudební vložky, které byly naprosto zbytečné a hloupé dokumentu hrozně ubližovaly. Moc se mi nelíbila ani pronesená moudra většiny lidí, ala „já vím víc než vy.“ Obrovská škoda, protože ta troška záběrů na včely byla krásná (vylíhnutí, mumraj v úlu) a informace zajímavé. Škoda… dokumentů na toto téma není mnoho a tady šlo o úplně promrhanou šanci. Líbil se mi jen přístup řezbáře. P.S. co to je sakra za strašnej plakát?
Strhující podívaná. George Miller, kterému táhne na 80 let, to opět zvládl. Je to vlastně hodně jiný film, než Zběsilá cesta a to je moc dobře. Furiosa je mnohem dějovější a více nám představí Pustinu. Film je rozdělen do pěti kapitol. S Furiosou jdeme od útlého dětství, kde se jí začnou dít velmi nepěkné věci. Od krutovládce ke krutovládci, od útěku k lovu, od vlasů po holou hlavu. Jako děvče je unesena a připravena o vše, co milovala. Pomsta v ní vře jak v Papinově hrnci. Vyroste z ní velká válečnice, odhodlaná k jasnému cíli. No já si to fakt užil, stejně jako Chris Hemsworth roli Dementuse (nebo se to skloňuje Dementa?), celý casting je brilantní. Anya Taylor-Joy je výborná a i její mladší verze Alyla Browne je velmi dobrá. Shrnuto podtrženo. Audiovizuální skvost, úžasné nápady, přiměřená logická brutalita, ty detaily (opravdu vypiplané do poslední řadící páky, rukojeti brokovnice). Akce naprosto fantastická a vůbec mi nevadilo, že jí není tolik, příběh mě naprosto uspokojil. Co dodat, 100%
Pomalu plynoucí, neuspěchaný western na řece. Nebo spíš indiánka. Film z období, kdy se bílý muž ještě nestihl roztáhnout přes celý kontinent. Je to cesta za kšeftem, ale také film o přátelství, o touze dokázat víc, než druzí. Nejde o boje s indiány, hlavně bojují bílí s bílými a za vším je mamon (víc neřeknu, abych nebyl obviněn ze spoilerování). Film je zřetelně poplatný době svého vzniku - v dobrém slova smyslu. Tyhle staré naivní westerny jsou milé a úsměvné, a když je trocha napětí a trocha dobrodružství ještě doplněna trochou humoru a romantiky a nějakým tím padouchem, a zrežíruje to mistr režisér, strašně dobře se na ně kouká a ani nevadí delší čas. Kirk Douglas je jako obvykle výborný. Pokud ovšem potebujete mít ve westernu velkou střílečku, stovky hulákajících indiánů nebo naopak hromadu přiožralých pistolníků, není to film pro vás. Za mne poctivé 4 hvězdy.
Hodně mě zajímalo, jak pan režisér a scénárista, volně inspirovaný, příběh uchopí a jakým směrem se bude děj ubírat. Téma gulagu je na misce vah spolu s řešením vztahů v rodině, občas klesne jedno, pak druhé, ale nakonec je to tak v rovnováze. Paní Bohdalová ve svém věku, klobouk dolů, že zvládá texty, odchodí, oddýchá, vydýchá. Líbí se mi v komických polohách, ale už od Ucha víme, že bravurně zvládá i drama. Když srovnám Klec a Svatou, tak mám pocit, že těch pět let je tam znát. A nemyslím herecký výkon, jen mi to přijde takové už smutnější. Lenka Vlasáková hraje tyto polohy s vervou sobě vlastní, tady už příliš na zhroucení. A Pavlu Beretovou jsem zatím viděla jen v jednom filmu, ale je sympatická a výrazem, gestem dokáže dobře vyjádřit svůj pocit. Takže se nám teď společnost dělí na dva tábory. Svatí, morálně čistí a ti, kterým údajně nevadí lež. Je potřeba se taky trochu zamyslet. Je to film. Taky jsem si myslela, že závěr bude jiný. Ale všechny kroky, které Olga podnikla dokázala vysvětlit. Konfrontuje ji to, nejen s vlastní dcerou, ale i s celou společností. No, nastavme si zrcadlo. V tom filmu se nám to bohužel ne příliš šťastně promítá ve vážném tématu, kde je takové pochybení velice citlivé s ohledem na hrůzy, které byly reálné. Takže raději bych se zaměřila na požitek režie, hereckých výkonů a zajímavé hudby. I když film nejde příliš do hloubky v tématu, je to film dobrý a paní Bohdalové přeju ještě aspoň tu jednu komedii.
Kameraman je borec. Protože natočit film s pokročilým parkinsnem a s 20 dioptriemi, to chce velké koule. Fakt ten obraz byl otřesný. Půlku filmu není skoro nic vidět, protože je vše mázlý jak když si vykapete oči a snažíte se koukat a druhá půlka byl jeden velký třes. Koukalo se na to příšerně, ale příběh ušel. Krom toho, že jsem měl celou dobu sto chutí dát tý její dceři takovou facku, že jí slezou uši na jednu stranu. Ale nakonec jsem si to rozmyslel. Scéna na lodi byla vcelku dojemná. Celý film byl tak nějak prapodivný a hvězdičku si zaslouží scéna na lodi a posledních 20 minut filmu. Takže žádné očekávání vyvrcholilo ve dvě hvězdičky.
Stálice české dokumentární scény Miroslav Janek přišel letos s na první pohled možná zvláštní filmovou esejí na téma včela a člověk. Janek chtěl nejspíše vytvořit komplexní zprávu o tom, co je to včela a jak se k ní chovat. Janek je ale také zkušený filmař a ví, jak zaujmout poroty, které rozdávají filmová ocenění. Místo toho, aby nám včelu představoval klasickým televizním dokumentem, spojuje veškeré vědění o včelách do jedné dlouhé filmové eseje, kde nesejde na tom, kdo nám své myšlenky předává, ale co nám vlastně předává. Nezdržuje se titulováním respondentů, nebojí se s nimi vést dialog i když je schovaný za kamerou a nebojí se střihem propojovat zdánlivě nespojitelné. Nemůžeme se pak divit, že tento na první pohled ryze umělecký film bude mít úspěch u staromódních institucí jako je ČFTA. Co do stylu se tak asi nejedná o nějaký převratný počin. Ovšem může se jednat o nový pohled a nové zpracování toho, co to znamená včela. Rozšířenou verzi najdete na kritiky.cz.
V epizóde 4 a 5 sme začali zachádzať do fyzicky násilnejšej sféry ako doposiaľ a kamera sa v tom do veľkej miery vyžíva. Cítim tu aj ľahšiu predvídateľnosť v konaní postáv a v samotnom deji. A akoby sme skĺzli o level nižšie, nejdeme už tou sofistikovanou cestou ako zo začiatku. Do určitej miery by som tomu chápala, že je to súčasť v rámci širšieho uhla pohľadu v prenesení na svet okolo nás. Ale popravde mi to príde trošku prehnané. Písaný komediálny žáner sa úplne vytratil (ak sa to vôbec dá nazvať, že tam bol)
Opravdu jsem si oblíbil Satoshi Kona, který mě nejvíce zaujal svým filmem Paprika. Tento film nebo by se dal možná nazvat seriálem, je rozdělen na tři příběhy (epizody), které spolu nijak nesouvisí. Nejvíce z nich mě oslovil ten prvních, kterému bych dal samostatně klidně 5/5. Opravdu to připomíná to šílenství, které je vidět u velké části filmů Satoshiho Kona, obsahuje mnoho zajímavých myšlenek i mnoho vizuálně zajímavých momentů (všechny tři příběhy jsou v vizuálně nádherné) a skvěle divákovi předává informace o postavách bez toho, aby mu to přímo řekl. Druhý příběh je spíše žánru komedie a nedal bych mu více než 3/5, jelikož fakt nemusím japonský smysl pro humor (myslím ten smysl pro humor, jež se objevuje v mnoho anime atd.). Tato povídka (epizoda) má opravdu ne tak zajímavý příběh a celá situace, kterou příběh řeší by se vůbec nemusela řešit, kdyby hlavní protagonista nebyl úplně dementní. Poslední příběh (4/5) mě sice tolik nezaujal, ale rozhodně musím ocenit, že se jedná opravdu o unikát mezi animovanými příběhy, jak animačně (styl animace nebo záběrů je jedinečný a hodí se k danému příběhu), tak příběhově. Nejde tak ani o příběh - nevím jestli by se to vůbec mohlo nezvat příběhem. Epizoda se snaží ukázat život jedné normální rodiny v totalitním státě, což dělá skvěle.
„Děkuji prozřetelnosti, že mě poslala právě sem, a ne do nějakého vězení.“ Tak ti nevím, hochu… Nejprve mě nalákal námět a hvězdné obsazení filmu Sofie Coppoly, ale po zjištění, že jde o remake (proč?), jsem dala přednost jiným machrům. Clint Eastwood pod vedením dvorního režiséra Dona Siegela v nečekané roli zraněného yankeeského vojáka, který to vychytrale hraje na všechny strany v dívčím semináři pod vedením přísné Geraldiny Page (viděno s dabingem – skvěle obsazená Daniela Kolářová). Jako jediný okouzlující muž v okolí ale nepochopil pravidla ženského kolektivu a přestřelil – pak už není cesty zpět. Ony i holky dokáží držet při sobě, zvlášť ty zhrzené. Tísnivý a dost odvážný snímek podpořený napínavou hudbou Lalo Schifrina moji pozornost a zvědavost chytnul a nepustil až do parádního konce.
Príjemná vzťahovka, kde sa riešia viaceré témy, ale najmä láska, príťažlivosť, miesto v kolektíve aj rodinné vzťahy. V úvode série sa ocitáme na strednej škole, kde je Connell (Paul Mescal) atraktívny a medzi spolužiakmi obľúbený študent. Nadviaže fyzický vzťah s outsiderkou Marianne, ale obidvaja to držia v tajnosti. Neskôr sa dostávajú na vysokú školu a stretávajú nových ľudí. Prvé diely boli výrazne lepšie, neskôr to už bolo menej záživné. Aj napriek tomu hodnotím sériu ako veľmi dobrú.
Štvrtý diel drámy Kvety v podkroví. Posúvame sa v čase a bratia Jory a Bart sú už dospelí muži. Obaja však majú rozdielne povahy. Vo vzťahu Joryho a Melody to začína škrípať: "Hovorila som ti, že je chyba sa do toho domu vracať." Karty zamieša aj adoptívna sestra Cindy. Celá štvordielna filmová séria bola výborná, dej rozhodne nenudil a prinášal stále nové a nečakané zvraty. Výber hercov sa mi páčil, rovnako aj exteriéry a interiéry.
Tretí diel rodinnej ságy Kvety v podkroví. Cathy a Chris vychovávajú spolu dvoch synov a vezmú si k sebe aj dievčatko Cindy. Všetko to ale komplikuje babka Corinne, ktorá sa im začne pliesť do života. Opäť sú tu dramatické momenty a nechýba ani napätie.
Dnes už kultový seriál. Časté reprízovanie mu vôbec neuškodilo a ani nič neubralo na jeho dokonalosti, hlavné čo sa týka prvých sérií. Postavy Boborovského, Hurku, či šmelinára Miňa Demoviča sú dokonale napísané. Plno vtipných dialógov a hlášok, ktoré sa vám vybavia aj v bežnom živote a komunikácií. Seriál po 1. "zoznamovacej sa" sérií naberá na kvalite hlavne od 2. série, pričom vrchol dosahuje podľa mňa niekde v 4. sérií. Od 5. série sa to bohuzial začína kvalitou uberať smerom nadol, hoci zatial naozaj veľmi miernym tempom. Od prudšieho poklesu to zachraňuje najmä nová postava Mikiho Hrica, ktorý do kolektívu policajtov výborne zapadol a seriál tak dokáže držať ešte pomerne slušne nad vodou. Od 7. série avšak zaznamenávame v kvalite velky skok smerom dole, či už je to absenciou Skarlet Balážikovej, ako aj príchodom nových postáv Kajly a hlavne ukričanej nerváčky Major Rie Demovič, ktorá mi tam vôbec nesadla. Značne vidieť aj zhoršujúci sa stav Janka Kronera, kvôli čomu sa séria vlastne ani nedotočila. Návrat policajtov v podobe 8. série síce potešil, no akurát tak na jedno pozretie a rýchle zabudnutie. Chosé Dusik nahradiť Minka Demoviča nedokázal, čoraz častejšie sa nachadzame v iných priestoroch ako sú stanica, či bar, dochadza aj k zmene kulís, čo tiež neprospieva a celkovo sú tie epizody velmi slabé, nezáživné. Odhliadnuc od hodnotenia posledných dvoch serií je to ale vtipný seriál s plným vrecom skvelých hlášok a jeho opakované reprízovanie si vždy rád pozriem.
Rodinná dráma z časov, keď ešte frčala v amerike segregácia černošského obyvateľstva. Viacmenej ide o konverzačku, kde sa viete dostať postavám riadne pod kožu. Denzel stvárňuje takú rozporuplnú postavu hlavy rodiny ako prísneho otca dvoch synov, niekde v polovici sa začne viac riešiť jeho manželstvo. So synmi rieši všetko niekedy až despoticky, vždy s rasistickým pohľadom, ktorý si možno tá doba aj vyžadovala. Napriek tomu, alebo možno práve preto, sa mu nedarí so synmi vychádzať a skazí si aj manželský vzťah, ktorý ale tiež nehol úplne ideálny. Všetko je to herecky na výbornú, ale ako som už spomínal, je to ukecané, čo nemusí každému sadnúť. Dej veľmi negraduje a za mňa to má pomerne vlažný záver, aj keď snaha tam bola. Chýba aj najaká výraznejšia filmová hudba.
Chewy–Furiosa: Sága Šíleného Maxe(2024)
Těžko se obejít bez zmiňování a srovnávání s Fury Road, která před lety s mnoha šťastnými proměnnými byla malý zázrak s pár mouchami. Vyšinutá a nekompromisní akce s přepravou křehkého harému bez vysvětlení fungování světa a jakékoliv hloubky. Furiosa na to jde jinak a je potřeba se na to připravit. Celým mládím táhnoucí se chuť po pomstě do jejího vykonání je rozložena do několika kapitol. Režisér představuje vrstevnatý svět s jeho řádem/ekonomikou a seznamuje nás s hlavními postavami, které oproti dílu předchozímu můžeme považovat za komplexnější. Vychvalované duo je víceméně ok, Chris předvádí to, co jsme viděli ve Zlých časech a Anya, nevím proč, místy mi nesedla. Akce tu je, stejně jako pár dobrých nápadů, třeba jako když se boj dostane do vzduchu, ale není tu žádná natolik památná scéna jako ve Fury Road. Opět specifický vizuál, který nemusí každému sednout a kvalita efektů je viditelně kolísavá. Takže IMAX fakt řešit nemusíte, když už, řešil bych špičkové ozvučení. Největší přidanou hodnotou snímku je to, že za tím stojí 80 letý stařík s jasně dravou vizí a dopřává nám na stará kolena ujetý, jasně autorsky rozeznatelný post-apo. Což je asi důvod proč mé hodnocení je 4*, 7/10. Příště bych se rád díval na Hardyho Maxe.
FeriusParfax–Vrchol nebes(2021)
Anime s francouzským dabingem (jo, bylo to divný) přineslo hořkosladký konec. Cením myšlenku filmu. Ale nedokázalo mě to vtáhnout do děje nebo předat atmosféru. Asi u mě zkrátka nezafungovala ta animace. Hlavní hrdina byl extrémní bručoun, ale se srdcem na pravém místě, jak se ukázalo v těžkých chvílích. Několik let příprav na výšlap narušil stejně zapálený fotograf, který mě svou rozhodností, že chce vylézt až na vrchol (aniž by se připravoval) spolu s hlavním hrdinou, mile překvapil. Přiznám se, že jsem ani nevěděla, jestli si užívám pohledy na KRESLENÉ hory. I při krátké stopáži jsem se u filmu bohužel trošku nudila. Dopis od bručouna byl ale překrásný. Stejně tak i hudba.
Zappo–Survivor Česko & Slovensko - Série 3(2024)
Do 26. časti - 2/5…od 26. časti - 6/5 Rozbehlo sa to parádne!
FeriusParfax–Všechno dobře dopadne(2022)
Konečně dokument o včelkách… Se zpracováním to ale dost drhlo. Už začátek dává tušit jakousi artovou nebo spiritualistickou notu. To hned potvrdí pán s naprosto debilní a zbytečnou průpovídkou, jak vzniklo slovo včela. Dokument pokračuje několika rádoby uměleckými záběry na stromy, vodu, holohlavé dítě,… Poté nás konečně čeká nějaký ten záběr na včelky a první zajímavost. Kdyby se dokument nesl na informativní vlně jen o včelkách, jistě by to dopadlo lépe. Velmi časté hudební vložky, které byly naprosto zbytečné a hloupé dokumentu hrozně ubližovaly. Moc se mi nelíbila ani pronesená moudra většiny lidí, ala „já vím víc než vy.“ Obrovská škoda, protože ta troška záběrů na včely byla krásná (vylíhnutí, mumraj v úlu) a informace zajímavé. Škoda… dokumentů na toto téma není mnoho a tady šlo o úplně promrhanou šanci. Líbil se mi jen přístup řezbáře. P.S. co to je sakra za strašnej plakát?
JohnnyKladno–Furiosa: Sága Šíleného Maxe(2024)
Strhující podívaná. George Miller, kterému táhne na 80 let, to opět zvládl. Je to vlastně hodně jiný film, než Zběsilá cesta a to je moc dobře. Furiosa je mnohem dějovější a více nám představí Pustinu. Film je rozdělen do pěti kapitol. S Furiosou jdeme od útlého dětství, kde se jí začnou dít velmi nepěkné věci. Od krutovládce ke krutovládci, od útěku k lovu, od vlasů po holou hlavu. Jako děvče je unesena a připravena o vše, co milovala. Pomsta v ní vře jak v Papinově hrnci. Vyroste z ní velká válečnice, odhodlaná k jasnému cíli. No já si to fakt užil, stejně jako Chris Hemsworth roli Dementuse (nebo se to skloňuje Dementa?), celý casting je brilantní. Anya Taylor-Joy je výborná a i její mladší verze Alyla Browne je velmi dobrá. Shrnuto podtrženo. Audiovizuální skvost, úžasné nápady, přiměřená logická brutalita, ty detaily (opravdu vypiplané do poslední řadící páky, rukojeti brokovnice). Akce naprosto fantastická a vůbec mi nevadilo, že jí není tolik, příběh mě naprosto uspokojil. Co dodat, 100%
Gnomo–Vysoké nebe(1952)
Pomalu plynoucí, neuspěchaný western na řece. Nebo spíš indiánka. Film z období, kdy se bílý muž ještě nestihl roztáhnout přes celý kontinent. Je to cesta za kšeftem, ale také film o přátelství, o touze dokázat víc, než druzí. Nejde o boje s indiány, hlavně bojují bílí s bílými a za vším je mamon (víc neřeknu, abych nebyl obviněn ze spoilerování). Film je zřetelně poplatný době svého vzniku - v dobrém slova smyslu. Tyhle staré naivní westerny jsou milé a úsměvné, a když je trocha napětí a trocha dobrodružství ještě doplněna trochou humoru a romantiky a nějakým tím padouchem, a zrežíruje to mistr režisér, strašně dobře se na ně kouká a ani nevadí delší čas. Kirk Douglas je jako obvykle výborný. Pokud ovšem potebujete mít ve westernu velkou střílečku, stovky hulákajících indiánů nebo naopak hromadu přiožralých pistolníků, není to film pro vás. Za mne poctivé 4 hvězdy.
Pametnice–Svatá(2024)
Hodně mě zajímalo, jak pan režisér a scénárista, volně inspirovaný, příběh uchopí a jakým směrem se bude děj ubírat. Téma gulagu je na misce vah spolu s řešením vztahů v rodině, občas klesne jedno, pak druhé, ale nakonec je to tak v rovnováze. Paní Bohdalová ve svém věku, klobouk dolů, že zvládá texty, odchodí, oddýchá, vydýchá. Líbí se mi v komických polohách, ale už od Ucha víme, že bravurně zvládá i drama. Když srovnám Klec a Svatou, tak mám pocit, že těch pět let je tam znát. A nemyslím herecký výkon, jen mi to přijde takové už smutnější. Lenka Vlasáková hraje tyto polohy s vervou sobě vlastní, tady už příliš na zhroucení. A Pavlu Beretovou jsem zatím viděla jen v jednom filmu, ale je sympatická a výrazem, gestem dokáže dobře vyjádřit svůj pocit. Takže se nám teď společnost dělí na dva tábory. Svatí, morálně čistí a ti, kterým údajně nevadí lež. Je potřeba se taky trochu zamyslet. Je to film. Taky jsem si myslela, že závěr bude jiný. Ale všechny kroky, které Olga podnikla dokázala vysvětlit. Konfrontuje ji to, nejen s vlastní dcerou, ale i s celou společností. No, nastavme si zrcadlo. V tom filmu se nám to bohužel ne příliš šťastně promítá ve vážném tématu, kde je takové pochybení velice citlivé s ohledem na hrůzy, které byly reálné. Takže raději bych se zaměřila na požitek režie, hereckých výkonů a zajímavé hudby. I když film nejde příliš do hloubky v tématu, je to film dobrý a paní Bohdalové přeju ještě aspoň tu jednu komedii.
VelkyMrB–Zakázaná touha(2023)
Kameraman je borec. Protože natočit film s pokročilým parkinsnem a s 20 dioptriemi, to chce velké koule. Fakt ten obraz byl otřesný. Půlku filmu není skoro nic vidět, protože je vše mázlý jak když si vykapete oči a snažíte se koukat a druhá půlka byl jeden velký třes. Koukalo se na to příšerně, ale příběh ušel. Krom toho, že jsem měl celou dobu sto chutí dát tý její dceři takovou facku, že jí slezou uši na jednu stranu. Ale nakonec jsem si to rozmyslel. Scéna na lodi byla vcelku dojemná. Celý film byl tak nějak prapodivný a hvězdičku si zaslouží scéna na lodi a posledních 20 minut filmu. Takže žádné očekávání vyvrcholilo ve dvě hvězdičky.
Kaleidoskop–Všechno dobře dopadne(2022)
Stálice české dokumentární scény Miroslav Janek přišel letos s na první pohled možná zvláštní filmovou esejí na téma včela a člověk. Janek chtěl nejspíše vytvořit komplexní zprávu o tom, co je to včela a jak se k ní chovat. Janek je ale také zkušený filmař a ví, jak zaujmout poroty, které rozdávají filmová ocenění. Místo toho, aby nám včelu představoval klasickým televizním dokumentem, spojuje veškeré vědění o včelách do jedné dlouhé filmové eseje, kde nesejde na tom, kdo nám své myšlenky předává, ale co nám vlastně předává. Nezdržuje se titulováním respondentů, nebojí se s nimi vést dialog i když je schovaný za kamerou a nebojí se střihem propojovat zdánlivě nespojitelné. Nemůžeme se pak divit, že tento na první pohled ryze umělecký film bude mít úspěch u staromódních institucí jako je ČFTA. Co do stylu se tak asi nejedná o nějaký převratný počin. Ovšem může se jednat o nový pohled a nové zpracování toho, co to znamená včela. Rozšířenou verzi najdete na kritiky.cz.
Ahsoka–Deo Eiteu Syo - Episode 5(2024)
V epizóde 4 a 5 sme začali zachádzať do fyzicky násilnejšej sféry ako doposiaľ a kamera sa v tom do veľkej miery vyžíva. Cítim tu aj ľahšiu predvídateľnosť v konaní postáv a v samotnom deji. A akoby sme skĺzli o level nižšie, nejdeme už tou sofistikovanou cestou ako zo začiatku. Do určitej miery by som tomu chápala, že je to súčasť v rámci širšieho uhla pohľadu v prenesení na svet okolo nás. Ale popravde mi to príde trošku prehnané. Písaný komediálny žáner sa úplne vytratil (ak sa to vôbec dá nazvať, že tam bol)
sdf1–Memories(1995)
Opravdu jsem si oblíbil Satoshi Kona, který mě nejvíce zaujal svým filmem Paprika. Tento film nebo by se dal možná nazvat seriálem, je rozdělen na tři příběhy (epizody), které spolu nijak nesouvisí. Nejvíce z nich mě oslovil ten prvních, kterému bych dal samostatně klidně 5/5. Opravdu to připomíná to šílenství, které je vidět u velké části filmů Satoshiho Kona, obsahuje mnoho zajímavých myšlenek i mnoho vizuálně zajímavých momentů (všechny tři příběhy jsou v vizuálně nádherné) a skvěle divákovi předává informace o postavách bez toho, aby mu to přímo řekl. Druhý příběh je spíše žánru komedie a nedal bych mu více než 3/5, jelikož fakt nemusím japonský smysl pro humor (myslím ten smysl pro humor, jež se objevuje v mnoho anime atd.). Tato povídka (epizoda) má opravdu ne tak zajímavý příběh a celá situace, kterou příběh řeší by se vůbec nemusela řešit, kdyby hlavní protagonista nebyl úplně dementní. Poslední příběh (4/5) mě sice tolik nezaujal, ale rozhodně musím ocenit, že se jedná opravdu o unikát mezi animovanými příběhy, jak animačně (styl animace nebo záběrů je jedinečný a hodí se k danému příběhu), tak příběhově. Nejde tak ani o příběh - nevím jestli by se to vůbec mohlo nezvat příběhem. Epizoda se snaží ukázat život jedné normální rodiny v totalitním státě, což dělá skvěle.
RadkaCW–Oklamaný(1971)
„Děkuji prozřetelnosti, že mě poslala právě sem, a ne do nějakého vězení.“ Tak ti nevím, hochu… Nejprve mě nalákal námět a hvězdné obsazení filmu Sofie Coppoly, ale po zjištění, že jde o remake (proč?), jsem dala přednost jiným machrům. Clint Eastwood pod vedením dvorního režiséra Dona Siegela v nečekané roli zraněného yankeeského vojáka, který to vychytrale hraje na všechny strany v dívčím semináři pod vedením přísné Geraldiny Page (viděno s dabingem – skvěle obsazená Daniela Kolářová). Jako jediný okouzlující muž v okolí ale nepochopil pravidla ženského kolektivu a přestřelil – pak už není cesty zpět. Ony i holky dokáží držet při sobě, zvlášť ty zhrzené. Tísnivý a dost odvážný snímek podpořený napínavou hudbou Lalo Schifrina moji pozornost a zvědavost chytnul a nepustil až do parádního konce.
Talita1–Normální lidi(2020)
Príjemná vzťahovka, kde sa riešia viaceré témy, ale najmä láska, príťažlivosť, miesto v kolektíve aj rodinné vzťahy. V úvode série sa ocitáme na strednej škole, kde je Connell (Paul Mescal) atraktívny a medzi spolužiakmi obľúbený študent. Nadviaže fyzický vzťah s outsiderkou Marianne, ale obidvaja to držia v tajnosti. Neskôr sa dostávajú na vysokú školu a stretávajú nových ľudí. Prvé diely boli výrazne lepšie, neskôr to už bolo menej záživné. Aj napriek tomu hodnotím sériu ako veľmi dobrú.
Talita1–Kořeny minulosti(2015)
Štvrtý diel drámy Kvety v podkroví. Posúvame sa v čase a bratia Jory a Bart sú už dospelí muži. Obaja však majú rozdielne povahy. Vo vzťahu Joryho a Melody to začína škrípať: "Hovorila som ti, že je chyba sa do toho domu vracať." Karty zamieša aj adoptívna sestra Cindy. Celá štvordielna filmová séria bola výborná, dej rozhodne nenudil a prinášal stále nové a nečakané zvraty. Výber hercov sa mi páčil, rovnako aj exteriéry a interiéry.
Talita1–Život v hříchu(2015)
Tretí diel rodinnej ságy Kvety v podkroví. Cathy a Chris vychovávajú spolu dvoch synov a vezmú si k sebe aj dievčatko Cindy. Všetko to ale komplikuje babka Corinne, ktorá sa im začne pliesť do života. Opäť sú tu dramatické momenty a nechýba ani napätie.
AdamVes–Profesionálové(2008)
Dnes už kultový seriál. Časté reprízovanie mu vôbec neuškodilo a ani nič neubralo na jeho dokonalosti, hlavné čo sa týka prvých sérií. Postavy Boborovského, Hurku, či šmelinára Miňa Demoviča sú dokonale napísané. Plno vtipných dialógov a hlášok, ktoré sa vám vybavia aj v bežnom živote a komunikácií. Seriál po 1. "zoznamovacej sa" sérií naberá na kvalite hlavne od 2. série, pričom vrchol dosahuje podľa mňa niekde v 4. sérií. Od 5. série sa to bohuzial začína kvalitou uberať smerom nadol, hoci zatial naozaj veľmi miernym tempom. Od prudšieho poklesu to zachraňuje najmä nová postava Mikiho Hrica, ktorý do kolektívu policajtov výborne zapadol a seriál tak dokáže držať ešte pomerne slušne nad vodou. Od 7. série avšak zaznamenávame v kvalite velky skok smerom dole, či už je to absenciou Skarlet Balážikovej, ako aj príchodom nových postáv Kajly a hlavne ukričanej nerváčky Major Rie Demovič, ktorá mi tam vôbec nesadla. Značne vidieť aj zhoršujúci sa stav Janka Kronera, kvôli čomu sa séria vlastne ani nedotočila. Návrat policajtov v podobe 8. série síce potešil, no akurát tak na jedno pozretie a rýchle zabudnutie. Chosé Dusik nahradiť Minka Demoviča nedokázal, čoraz častejšie sa nachadzame v iných priestoroch ako sú stanica, či bar, dochadza aj k zmene kulís, čo tiež neprospieva a celkovo sú tie epizody velmi slabé, nezáživné. Odhliadnuc od hodnotenia posledných dvoch serií je to ale vtipný seriál s plným vrecom skvelých hlášok a jeho opakované reprízovanie si vždy rád pozriem.
MartinMato–Pán prstenů: Prsteny moci(2022) odpad!
Absolútne dno herectva a kinematografie. Neuveriteľný prepadák a zúfalstvo.
risker–Teorie velkého třesku - Centrální urychlovač částic(2010)
„Udělals lívance ve tvaru Froda?"
lubosco–Ploty(2016)
Rodinná dráma z časov, keď ešte frčala v amerike segregácia černošského obyvateľstva. Viacmenej ide o konverzačku, kde sa viete dostať postavám riadne pod kožu. Denzel stvárňuje takú rozporuplnú postavu hlavy rodiny ako prísneho otca dvoch synov, niekde v polovici sa začne viac riešiť jeho manželstvo. So synmi rieši všetko niekedy až despoticky, vždy s rasistickým pohľadom, ktorý si možno tá doba aj vyžadovala. Napriek tomu, alebo možno práve preto, sa mu nedarí so synmi vychádzať a skazí si aj manželský vzťah, ktorý ale tiež nehol úplne ideálny. Všetko je to herecky na výbornú, ale ako som už spomínal, je to ukecané, čo nemusí každému sadnúť. Dej veľmi negraduje a za mňa to má pomerne vlažný záver, aj keď snaha tam bola. Chýba aj najaká výraznejšia filmová hudba.
HankCreo–JFK(1991)
Co na to John Wilkes Booth?
Reklama