Ely Galleani

Ely Galleani je italské herečka, rodačka z Alassia v blízkosti Sanrema a francouzských hranic. Ely se narodila 24. dubna 1953 jako Federica Elisabetta De Galleani. Ely je dcerou italského hraběte a matka byla Polka s litevským původem. Ely byla nevlastní sestrou herečky Haliny Zalewske, která tragicky uhořela ve svých 36 letech. Elyina herecká kariéra proběhla v sedmdesátých letech minulého století. Ely používala mimo svého jména také několik pseudonymů jako třeba Ely Gall či Justine Gall.

Filmový debut měla Ely v roce 1970, v roli Pat, v Tessariho komedii QUELLA PICCOLA DIFFERENZA. Tento film nebyl debutem jen Ely, ale také v té době již osmdesátiletého Enrica Ragusy, v roli mnicha!  Ve stejném roce hrála v giallo snímku Maria Bavy, 5 BAMBOLE PER LA LUNA D´AGOSTO (OSTROV DĚSU).

Poté dostávala již role významnější. V roce 1971, jako Silvana Lazzorini,. sekundovala dvojici Ugo Tognazzi a Vittorio Gassman v komedii Dina Risiho IN NOME DEL POPOLO ITALIANO. Roku 1973 hrála šestnáctiletou dívku Francescu v dramatu, ve kterém se snaží po rozvodu rodičů, své matce zničit nový vztah, neboť je citově závislá na svém otci. Matku jí zde hrála Eva Czemerys, v roli nového přítele Sergia hrál Anthony Steffen. Film se jmenuje SEDICI ANNI.

Stejný rok se objevuje v roli Annette v hororu BABA YAGA. V jedné z hlavních rolí (dcera velitele – Pierro Mazzighi) se představila v roce 1976 ve westernu UNA DONNA CHIAMATA APACHE. Ve stejném roce hrála Irene v komedii CUGINE ME. Tento snímek je často označován za poslední film Ely a je datován do roku 1978, v oficiálních záznamech je však uváděn pod číslem 69279 z 30.10.1976.

Ely se také „mihla" v jedné epizodě televizního seriálu SAM ET SALLY (1978). Komedie plná krásných žen je LA DOTTORESSASOTTO IL LENZUOLO (1977). Pohlednou Ely bylo také k vidění v erotické komedii L´AMOUR CHEZ LES POIDS LOURDS (1978). Posledním snímkem ve kterém jsme mohli Ely vidět, byl snímek LA VIA DELLA PROSTITUZIONE (1978). Hrála zde Susan Towers a v roli Emanuelly byla Laura Gemser. Nebylo to jejich první setkání, už spolu natáčely v roce 1976 snímek EMANUELLA NERA: ORIENT REPORTAGE (zde byla Ely jako Frances).

Ely byla vdaná za režiséra Carla Vanzinu (*13.3.1951), ale nyní jsou rozvedení. Ely od filmu odešla počátkem osmdesátých let, poté co za deset kariéry vytvořila necelou třicítku rolí. Řadí se tedy mezi mnoho krásek, které prožily svou ať už delší či kratší filmovou kariéru ve „zlatých" časech italského filmu.

Své upřímně sepsané vzpomínky vydává Ely knižně (editor Simonelli) a v elektronické podobě jsou dostupné i na jejím blogu. I když už v důchodovém věku, má svůj vlastní webový blog, kde mluví o svém životě, filmování, nahotě i o odborných zkušenostech. Elygalleaniblog.com

Petr "Hennes" Hennebichler