Reklama

Reklama

Ann Smyrner

Ann Smyrner

nar. 03.11.1934
Frederiksborg, Dánsko

zem. 29.08.2016 (81 let)
Benalmadena, Andalucía, Španělsko

Biografie

Původem dánská herečka Ann Smyrner zahájila svou kariéru jako nadějná divadelní herečka, pak se ale zařadila do zástupu blonďatých krasavic západoevropské kinematografie průměrných kvalit. Narodila se jako Hanne Smyrner v Kodani, respektive ve Frederiksbergu, který je součástí dánského hlavního města. Jejím otcem byl významný dánský divadelní herec Poul Smyrner (1899-1978), matka byla operní pěvkyní.

Ann Smyrner díky rodičům již od dvou let vystupovala na jevišti a v letech 1955-1956 studovala herectví. Debutovala na divadelní scéně Aarhus Teater v druhém největším dánském městě Aarhusu a tady také v roce 1956 získala cenu pro mladé talenty. Její stoupající popularitu podpořila také fotografie na titulní straně časopisu Life v roce 1957 a tehdy dostala první příležitost před kamerou, nikoli v Dánsku, ale v Německu. Dobrá znalost němčiny jí umožnila zakotvit v západoněmeckém filmovém průmyslu a na přelomu 50. a 60. let byla značně vytíženou filmovou herečkou.

První filmovou roli dostala v romantické komedii VŠEMI MILOVÁNA (Von allen geliebt, 1957) po boku předválečné hvězdy Magdy Schneider, o rok později ji výrazně zviditelnila titulní role ve filmu LILLI - DÍVKA Z VELKÉHO MĚSTA (Lilli - ein Mädchen aus den Großstadt, 1958). Velkou příležitost dostala také v úspěšné komedii TROJČATA NA PALUBĚ (Drillinge an Bord, 1959), nenáročné filmy různých žánrů jí pak provázely i v dalších letech. V rodném Dánsku točila poprvé v roce 1960, kdy reprezentovala ženský prvek v hororu REPTILICUS (1961). Mezitím se objevila i na italské půdě a hrála ve filmu HŘÍCHY MLADISTVÝCH LET (Il peccato degli anni verdi, 1960).

Se stoupající popularitou se Ann Smyrner stala i předmětem zájmu bulvárních médií, která začala probírat její vztahy s muži. V létě 1961 byl například zmiňován jordánský princ Faref Husejn (*1936), s nímž se setkala na filmovém festivalu v Berlíně. Větší pozornost byla věnována jejímu poměru se slavným Lexem Barkerem (1919-1973), jehož partnerkou byla i v několika filmech. Pár spolu vytvořili například v mezinárodně obsazeném dobrodružném filmu DAS TODESAUGE VON CEYLON (1963) nebo v německé komedii SNÍDANĚ DO POSTELE (Frühstück im Doppelbett, 1963), hráli spolu také v britském snímku VICTIM FIVE (1964), při jehož natáčení v jižní Africe byla Ann Smyrner pokousána psem nakaženým vzteklinou a několik týdnů pak strávila v nemocnici.

Dobrodružný a kriminální žánr ve filmografii Ann Smyrner dominoval, výjimku tvoří například hlavní postava Andrey von Brugger, zamilované dcery bohatého statkáře, v rakouském filmu ROMANCE V BENÁTKÁCH (Romanze in Venedig, 1962). Většina německých filmů Ann Smyrner je u nás prakticky neznámá, připomeňme ale například francouzský film ANGELIKA A KRÁL (Angélique et le roi, 1965); tady hrála komornou Terezu, která se snaží Angelice podstrčit jedem napuštěné šaty a zaplatí za to životem. V širším měřítku ji zviditelnil také španělsko-německý horor DŮM TISÍCE PANENEK (La casa de las mil muñecas, 1967). Výjimečně pracovala i mimo západní Evropu a spíše jako kuriozita se v její filmografii vyjímá polský film KDYŽ LÁSKA BYLA HŘÍCHEM (Kiedy milosc byla zbrodnia, 1968), kde hrála větší roli majitelky kavárny a vytvořila zde partnerskou dvojici s americkým hercem Markem Damonem.

Mezi natáčením po celé Evropě i ve světě měla Ann Smyrner i další plány, po filmování v jižní Africe například chtěla otevřít cestovní kancelář, chystala se napsat knihu pro děti, psala také krátké reportáže pro noviny a časopisy. Pracovní vytížení ji na jaře 1968 přivedlo na pokraj zhroucení, načež celé léto v roce 1968 strávila na Ibize. I když se zotavila, zdravotní problémy ji provázely i později, hospitalizována byla znovu dvakrát v roce 1970, mezitím se ale stihla vrátit k divadlu a na scéně dánského Královského divadla hrála v roce 1969 Desdemonu v Othellovi. Z jejího dalšího filmování v Německu připomeňme spolupráci s významným režisérem Franzem Antelem (PROČ JSEM ŘEKL DVAKRÁT ANO? - Warum hab ich bloss zweimal ja gesagt?, 1969) nebo dobově úspěšnou komedii TANTE TRUDE AUS BUXTEHUDE (1971).

Během cestování po světě se Ann Smyrner setkala s různými kulturami a náboženstvími, okultismus ji zcela ovládl v 70. letech, a i když na Cejlonu přišla do styku například i s hinduismem, jejím světem se později stalo křesťanství, jemuž se začala věnovat jako spisovatelka a propagátorka na různých akcích. Mezitím dospěla k závěru její filmová kariéra a podobně jako řada jiných krásek spojených s mezinárodními produkcemi se musela na přelomu 60. a 70. let vyrovnat s rapidním úbytkem nabídek k natáčení. Četné zdravotní problémy neustále prezentované v médiích pomalu přestaly být zajímavé, i když například v roce 1972 strávila v nemocnici plných osm měsíců. Poslední položkou v její filmografii je italsko-německá kriminálka HODINA TERORU (Ore di terrore, 1971).

Po posledním pobytu v nemocnici se v roce 1972 vrátila k rodičům a několik let žila zcela v ústraní v Aarhusu, časem ale dostala nabídku uvádět vlastní náboženský pořad v dánském rozhlase. Počátkem devadesátých let přesídlila do Španělska, kde žila se svým dlouholetým partnerem, dánským novinářem Ole Halsenem. V ústraní španělského venkova žije dodnes, píše knihy s náboženskou tématikou, na veřejnosti však vystupuje již jen výjimečně.

Pavel "argenson" Vlach

Herečka

Reklama

Reklama